Němá svatba

Hodně nadsazený pohled na nesmiřitelnost dogmatu kultu osobnosti s požadavky lidské přirozenosti ve své temperamentní poetice a ostrém humoru připomene Mihaileanův Vlak života. I když jsou zde historické souvislosti načrtnuty ve velmi hrubých a přímočarých konturách, jejich rozvinutí v absurdní situaci svatby v době nařízeného národního truchlení a mýtu o vesnici bez mužů vede k jistému prohloubení i neotřelé reflexi dobového vyšinutí. Horatiu Malaele uplatnil především cit pro rozvíjení situací, z nichž vrcholná scéna němé svatební hostiny, v níž všeobecný mumraj a křik blahodárně utichne, až bere dech svoji bezbřehou nápaditostí a tragikomickým rozměrem, v němž se melancholické pocity mísí s výbuchy smíchu. Její sílu nakonec nepřekoná ani přepjatý konec, který chce být až příliš studenou sprchou. Je potěšitelné sledovat, že rumunská kinematografie po letech dosáhla pestrosti a vedle sociální linie se zdárně rozvíjí i vzletnější stylizovaný proud "balkánského espritu", který dal například vzniknout i výtečné alegorii Kdesi v Palilule. (12.08.2013)

Teda poviem vám, málokedy divák zažije taký pocitový šok ako tu, hotová sauna. Prípravy na svadbu ako i samotná nemá svadba to je poväčšine len samá sranda a dobrá nálada, pri svadbe som sa už skoro za brucho chytal, avšak potom zrazu.... totálne ľadová sprcha a emotívny masaker. Pre mňa preto rozhodne zaujímavá záležitosť, aká sa len tak nevidí. Navyše prostredím a niektorými postavami mi to pripomenulo Jakubiska, v niektorých momentoch dokonca aj Felliniho. 80/100 (03.04.2016)

Hrozná doba. Ale jako vždy je to o lidech. Jistě to nebyla jediná trachta v tom tehdejším mezinárodním smutku a kolik kvůli tomu zaniklo vesnic- tahle by mohla být jediná..? Tím neříkám, že to není odsouzeníhodné. Rozhodně je. Aby kvůli úmrtí nějakého starce trpělo tolik lidí, to se nedá obhájit. O národu, který to má na svědomí, lze ale zpětně říct jen to, že jeho příslušníci trpěli víc, než kdokoliv jiný ve východním bloku. Nemuseli být nejhorší, ale určitě byli nejvystresovanější. Ani to je ale neomlouvá, pouze to konstatuju. (28.04.2021)

Je tu mírná analogie třeba s Pelíšky. Pohnutá doba, ve které jsou ale komunisté vykresleni spíš jako směšné figurky, zatímco okolí si žije svoje spokojené životy se všemi slastmi a strastmi. Pak ale přijde chvíle, kdy bolševici krutě zasáhnou do života všech zúčastněných. Film má originální nápad a svérázné obyvatelé zapadlé rumunské vesničky první poloviny padesátých let, seřazené do klasického panoptika, které k podobným komediím neodmyslitelně patří. Vlastně první hodinu se nic moc neděje, ale ta pohodová venkovská atmosféra a jednotlivé postavičky člověka zaujmou a pobaví. Do vážna se přejde ve chvíli, kdy se na scéně nepřímo i přímo objeví ruští vojáci, ale pak přijde vrcholná scéna se samotnou němou svatbou, která mě zase rozesmála a pobavila jak už dlouho nic. Co mi moc nesedělo byla jakási poetika zosobněná podivnou věčnou nevěstou, která mi přišla zbytečná a pak ono orámování televizním štábem. Proti takovému konceptu nic nemám, ale chování filmařů na konci a vlastně i samotný konec, to mi přišlo nepochopitelné. Nicméně Rumuni pobavili. 80% (22.05.2014)

Způsob rumunského budování komunismu zdá se býti poněkud dekadentním... aneb vyvolávání duchů minulosti skrze jednu divokou němou svatbu v čarovné, téměř středověké atmosféře, s tragickým podtextem a s následky v podobě paranormálních jevů, jimiž je ono magické místo prodchnuto podnes. Přípravu a samotný průběh svatby řadím mezi své nejúžasnější filmové zážitky i krásnou ukázku lidské soudržnosti a radosti ze života za všech okolností, a nebýt rozpačitého konce, důvod k neudělení plného počtu hvězd abych pohledala. (14.07.2015)