Dr. Jekyll a pan Hyde

Z dnešního pohledu spíše detektivní drama/thriller. V roce 1931 ale musel Mr. Hyde působit na diváky opravdu děsivě, jelikož jeho vizáž se povedla. Děsivý až odporný, oproti příjemnému gentlemovi Dr. Jekyllovi. Fredric March je zahrál skvěle a Oscara měl zaslouženě. "Ty nezrodil ses pro smrt, věčný ptáčku! Nepoddal ses ani pokolením lačným. Ty nezrodil ses pro smrt..." Moc se líbila atmosféra filmu, která byla napjatá jeho příběhem, který je originální a zajímavý. I když předtím vznikly 2 krátkometrážní filmy Dr. Jekyll and Mr. Hyde a jeden hodinový z roku 1920 od Johna S. Robertsona, vyniká podle mě oproti nim tento od Mamouliana svým zpracováním, větším prostorem pro Jekylla/Hydea a celkově pro děj. Začátek z pohledu první osoby byl zajímavý a líbilo se mi, že do první poloviny filmu dostal i humor Dr. Jekylla. Druhá polovina byla skvěle dramatická a každý musel chápat rozhodnutí Jekylla s Muriel. A komu se nelíbily Jekyllovi varhany, ten musel obdivovat jeho laboratoř, kterou si představoval že bude ve škole při hodinách chemie. :) (07.04.2013)

Hlavní postava si dokáže získat sympatie, ač nám je dr.Jekyll v každém záběru představován jako bezchybný člověk. Je to zásluha Fredrica Marche. Pan Hyde svým opičím vzhledem a nepředvídatelnou agresivitou dokáže působit až znepokojivě - opět zásluha dokonale hrajícího Marche. Film celý pak svou otevřenou erotičností a na rok vzniku i nebývalým tempem a propracovaným scénářem jen a jen těší srdce milovníků starých filmů. Jedinou "vadou" na kráse tohodle kousku je, že ty dalece profláknutější universalovské kousky jako Dracula a Vlkodlak vedle Dr.J a pana H. vypadají krapet... nedotaženěji. (07.11.2009)

Na svou dobu super, v dnešní době je třeba stále si připomínat fakt, že tohle je film starej 81 let. Miriam Hopkins je tu opravdu krásná a hraje skvěle, Fredric March je naprosto fenomenální. I přes to, že maska Hydea vypadá spíš jako takovej Yetty, co sešel z Himálají mezi lidi. Nicméně rozhodně dobře odvedená práce ze všech stran. (01.11.2012)

Tohle je naprosto úchvatná adaptace Stevensonovy předlohy. Práce s kamerou navazuje na období vymazlených zàběrů konce němého filmu. S příchodem zvukového filmu začala většina filmařů klást spíše důraz na novinku a vizuàlní stránku svých snímků zanedbávala. Zde tomu rozhodně tak není, byť se jedná o plnohodnotný zvukový film. Ich forma kamery v samém úvodu mě upozornila, že mohu čekat něco vizuàlně velmi zajímavého. Když si Harry odvádí svoji snoubenku na zahradu, posadí se milenci vedle sebe, následuje pohled, protipohled, velký detail jí, jeho a celek. Produkční kodex způsobil, že následně se kamera cudně odvrátí. Divák si musí připomenout datum vzniku snímku, aby pak následně pěkně dlouho nevěřícně kroutil hlavou. A děkuje za Haysův kodex, který umožnil vznik tak zajímavého zàběru, jakým je odvrácení zraku kamery. Ještě více však kroutím hlavou nad tím, že tento film nedostal Oscara za kameru. A to jsem ani nezmínila překrásnou stínohru v závěrečné sekvenci nahánění Hyda. Ceny za masky tehdy ještě nebyly, takže absence tohoto ocenění se dá snadno pochopit. Herecké výkony jsou na svoji dobu velice civilní a i z dnešního pohledu značně zdařilé. (06.01.2020)

Nechápu, proč v roce 1941 vlastně točili remake. Mělo se snad přijít s nějakým převratným trikem? Měl Tracy zastínit Oscarového Marche? Bergmanová předvést rozervanější Hopkinsovou? Chtěl snad někdo překonat skvělé kamerové jízdy, vizuální stránku vyprávění? Ne, vážně nechápu, proč ten remake točili, když dokonalosti už bylo dosaženo. (07.09.2014)