Skrytý

Norská ultimátní lekačka. Seveřani horory umí, Skjult je postaven na klasické bázi "Honí mě vrah po lese". A ten les je luxusní. Norské exteriéry jsou dechberoucí, volba děsivého domu uspokojivá stejně jako volba hlavního hrdiny, který si prochází, řekněme, ošklivou noční můrou. A pozor je to jeden z těch filmů, kde očekáváte lekanec, jste na něj připraveni a stejně dostanete ťafku. (08.02.2010)

A půl. Pål Øie mě již dokázal ohromit a vystrašit v "Temných lesích" a byla jsem zvědava, jestli na mě podobně zapůsobí i jeho další dílo. Ponurá atmosféra, těžící především z temných lesů zahalených v mlze, neustálé tmy a rozpadlého, starého domu, pracuje skvěle i zde. Již úvodní scéna při návštěvě matky mi dokázala způsobit vydařený šoking. Kristoffer Joner je ve své roli muže traumatizovaného otřesným dětstvím skvělý. Snímek mi sice nedokázal vyjasnit jisté okolnosti a původ či počínání několika postav, ale to jsou jen drobné větvičky, na něž jsem během "pátrání" v těchto lesích šlápla:) (20.07.2011)

Po přečtení zdejších komentářů jsem nabyl dojmu, že si Skjult snad ani nepustím. Nakonec jsem to udělal a skutečně... dodívával jsem se na to na pětkrát, což se mi moc často nestává. Námět filmu ale musím pochválit. Scénář z něho ale bohužel dokázal dostat sotva polovinu potenciálu. Režie to srazila ještě níž. Kristoffer Joner to zvládl zahrát dobře. Ostatní herci už tak dobří rozhodně nebyli. Nakonec 5/10. (09.04.2011)

Řemeslně docela dobře zvládnutý atmosferický kousek z norské kinematografie. Musím ale bohužel souhlasit s většinou - i po velké snaze najít ve filmu něco, co by mi vyrazilo dech - že to byla docela hovadina. Je fakt, že na nějaké to bububu se nečeká dlouho a od první až do poslední minuty se pořád něco děje, bohužel tím způsobem, že se divák pomalu úplně ztrácí v tom, o co se tam vlastně herci celou dobu snaží. Je známo, že Kristoffer Joner není všem úplně sympatický, ale já jsem si ho zamilovala od první minuty, kdy jsem koukala na jeho první hororové dílo, takže mi nedělalo žádný problém dívat se na něj celých 95 minut. Skjult ale není ten typ filmu, co by byl úplná sračka. Ale ty hovna, co byla naházená na scénaři stáhly celý film ke dnu. To je tady to jediné mínus. (30.12.2012)

Ó ty finský horore.¬         Včera shlédnul jsem snímek "Vražedná terapie" ve scénáři a režii conneticutského tvůrce Brada Andersona, známého nejspíše svou režií podařeného thrillerového snímku "Mechanik" natočeného tři roky po oné. Horror "Skrytý" neliší se stavbou děje, režijními postupy ani konečným vyústěním prakticky nijak od "Vražedné terapie" — kromě toho, že ta je natočena o něco lépe díky Andersonově osobnosti. O co mi jde? Tyto tak řečeno "zajímavě" natočené snímky, jimž ona "zajímavá spletitost" má zaručiti úspěšnost, mohou býti opravdu dobré a vybočující z řady pouze tehdy, je-li k oné "zajímavosti" podání přidána také vysoká tvůrčí invence jiná, jako ze jména velmi dobrý scénář spolu s režijním vedením, pak kamera a herecké výkony atp.; příkladem může býti ani ne tak pouze slušně zpracovaná už zmíněná "Vražedná terapie", jako spíše zvláště podařený snímek španělského tvůrce A. Baize "La Cara oculta" nebo velice zvláštní snímek kanadského tvůrce D. Villeneuveho "Nepřítel". — Jinak zůstává pouhá kostra nápadu, dnes už všedního.¬                 Snímek "Skrytý" nedoporučuji; je to lákadlo, které vás připraví o čas, aniž by vám připravilo odpovídající zážitek. Že můj názor není v tomto případě odlišný od názoru divácké masy, lze doložiti procentuální úspěšností na ČSFD výše zmíněných snímků: "La Cara oculta" 81; "Mechanik" 78; "Nepřítel" 66; "Vražedná terapie" 65; "Skrytý" 51. Ostatní uvedené snímky vám mohu doporučiti, při čemž "Vražednou terapii" až na místě posledním.¬                 Případné opoznámkování: uživ. J*A*S*M; Plangi. (22.08.2018)