Adam

Že trpí Aspergerovým syndromem jakýsi Adam, no prosím. Ale proč, proboha, jeho Aspergerovým syndromem musí trpět i stejnojmenný film, mi již jasné není. Skutečnost, že jeho Aspergerovým syndromem musí trpět Subjektiv, je skutečně k uzoufání. Už bez syndromu je Adam přeslazená kýčovitá vyprávěnka, která si však byla tak moc vědoma své nicotnosti, že se rozhodla: "A já budu něčím zvláštní." Zkoumajíc wikipedii zklamaně prohlásila: "Aj, aj, autismus už je pasé - Rain Man, Malaton..." Ale vyprávěnka to nevzdala a proklikala všechny odkazy od autismu směřující, Aspergera nevyjímaje. Spolykala to, natrávila a na diváka vyvrhla, ve vysvětlovacích chvílích i s encyklopedickou dikcí (žel informační hodnota trochu degradovala). A tak teď i Subjektiv ví, že musí být tolerantní, až se zamiluje do dívenky, která tuhle nemoc má, protože je to moc, moc citlivá bytůstka - miluje třebas hvězdičky, mývaly a mě. Jenom neví, jestli jsou citliví lidé hollywoodští filmaři. (08.03.2010)

O mnoho blíže k dramatu nežli k romantické a zejména komedii. Ze všech možných úhlu přiblíženo, kolik Adam ztrácí v porovnání s normálními lidmi, ale tak málo ukázáno z vlastností, kde má jednoznačně navrch. Nemohl jsem si pomoci, ale nutilo mě to vidět věci tak, jako je viděl otec Beth. Hugh Dancy je v roli jako doma a svým přirozeným výkonem mě bez problému dokázal vytáčet stále dokola tak, jak to asi obvykle reální aspikové svému okolí dělávají. Obrňte se trpělivostí. // 70% (13.06.2011)

Lidé trpící Aspergerovým syndromem bytostně nesnáší změny v životě. Adamovi se zničeho nic těch změn nahromadilo nějak moc - zemřel mu otec, propustili ho z práce, začal chodit s dívkou, byl kvůli ní nucen zajít do společnosti, setkat se s jejími rodiči..a nakonec se dokonce přestěhovat do Kalifornie za prací. Jak tohle všechno zvládá ukazuje právě tento film - milostná romance mi tu připadá nějak vedlejší. Moc se mi líbil výkon Hugha Dancyho, o kterém jsem jaktěživ neslyšela (no, tak teď už ho znám). (11.04.2013)

Poměrně originální drama, které nezapadá do žádné romantické škatulky. Příběh nám přibližuje strasti "citového" života lidí s Aspergerovým syndromem (kdo věděl do shlédnutí filmu co to je, tak má u mě bod :-), který jim právě znemožňuje jakékoliv city vyjádřit nebo je poznat u druhých. Zajímavý námět byl podpořen slušnými hereckými výkony a netradičním koncem, který já osobně oceňuji (vůbec se nedivím Beth a osobně si myslím, že to bylo nejlepší rozhodnutí, které mohla jak pro sebe tak pro Adama učinit). (14.01.2010)

Tak pokud někoho neurazí těžká neoriginalita tématu, zpracování to určitě nebude. Hlavně Rose se mi líbila ještě víc než rozklepaný a nechápavý Hugh Dancy. Taky to je tím, že je dost kost. Každopádně nejenom díky ní těch pár desítek minut příjemně uteklo. Výš ale hodnotit nemůžu hlavně díky škatulkové přecpanosti, a to i dost kultovnějšími kousky. A aspergera máme občas asi všichni.. (03.03.2010)