Adam

Rádoby hlubokomyslná polokomedie o tom, jak je život pes a jak je super se zalovískovat a co z toho může být za průšvihy (které už jsou super o něco, o dost, míň). Až nápadně podobné skvělému 500 Days of Summer, jenže bez Zooey Deschanel a sarkastických poznámek a životních pravd. Chápu, že je poněkud náročné pracovat s emocemi, když má vaše hlavní postava aspergera, ale režisér se aspoň mohl rozhodnout, jestli z toho chce mít komedii nebo drama. Zkusil smíchat obojí a doufal, že to vyjde, vždyť život je hořkosladký, no ne? Navíc mi přijde, že obsazovat do rolí asociálních bloudů herce, co by mohli na obálku lifestylových časopisů, je tak trochu výsměch všem těm upgradům, co člověk ráno zkouší před zrcadlem...nebylo by to poprvé, kdy bluma vypadá jako zakázané ovoce. (10.07.2013)

To, že je autismus a Aspergerův syndrom velice neoriginální téma, to se tu píše v mnoha komentářích. Nebudu se tomu tedy již věnovat. K filmu mám hodně různých výtek. Tak například, film jsem pustila, a po devíti minutách jsem měla pocit, že sleduju nejnudnější film na světě. Pak mi ale došlo, že jsem už viděla i Archipelago (2010), takže místo nejnudnějšího filmu je už obsazené. Tak teda sleduju dál. Po devatenácti minutách jsem věděla přesně co se bude dít, jak to dopadne, a bylo mi jasné, že na konci Beth napíše dětskou knížku jménem Adam. Kolem dvaadvacáté minuty jsem se zamyslela nad tím, že to přeci jenom Dancy docela slušně hraje, a za to taky jedna hvězda. Dál mne to ale vůbec nebavilo. Nudila jsem se i po šestapadesáti minutách, i po hodině a jedenácti minutách. Hlavní ženská postava mi byla čím dál méně sympatická, a jenom se tam odehrávalo přesně to, co bylo už od začátku jasné. Ke konci potom ještě začala znít velice nevkusná písnička, která podtrhla celý ten patos, který se z celého filmu valí. A krom toho mi připadal velice špatný i český dabing. Docela často odvádí čeští dabéři velice dobrou práci, ale v tomto případě tedy Matouš Ruml spolu s Kateřinou Lojdovou celému filmu velice přihoršili. (22.08.2012)

Adam ... zdá se, že ho nelze nemilovat - ale ani milovat ... trvale. A není to kvůli jeho diagnóze. Nevím, jestli by VE SKUTEČNOSTI zvolil právě ten způsob mytí oken, jaký předvedl ... netuším, jestli by se dokázal přestěhovat do Kalifornie ... a už vůbec si netroufám odhadnout, jestli by zvládl i LÁSKU - jestli by vztah mezi ním a Beth měl šanci. V podstatě na něj nemám vyhraněný názor: Cítím k němu sympatie, ale zdráhám se mu uvěřit - myslím, že se pokouší mě vydírat … i když si přitom počíná nesměle a neobratně. Nenápadně mě opřádá nitkami vyprávění, aby mě obelstil … jeho příběh je přitom příliš křehký - nebo spíš labilní … na to, aby se na jeho základech dalo vystavět něco trvalého, něco OPRAVDOVÉHO ... 3,5* (12.03.2015)

O mnoho blíže k dramatu nežli k romantické a zejména komedii. Ze všech možných úhlu přiblíženo, kolik Adam ztrácí v porovnání s normálními lidmi, ale tak málo ukázáno z vlastností, kde má jednoznačně navrch. Nemohl jsem si pomoci, ale nutilo mě to vidět věci tak, jako je viděl otec Beth. Hugh Dancy je v roli jako doma a svým přirozeným výkonem mě bez problému dokázal vytáčet stále dokola tak, jak to asi obvykle reální aspikové svému okolí dělávají. Obrňte se trpělivostí. // 70% (13.06.2011)

To, že něco neskončí hepáčem, ještě neznamená, že z toho automaticky bude skvělá pecka s hustym koncem. On by to v zásadě byl i celkem průměrnej až příjemnej romantickej film, nebejt teda toho obrovskýho množství všech různejch klišé, stereotypů a nezajímavý předvídatelnosti. Vysloveně skvělej je pro změnu Hugh Dancy i jeho role (a kterej byl ostatně důvod /společně s Rose Byrne/, proč jsem se na film vůbec koukal) - ten mě opravdu a upřímně celej film bavil, zaujaly mě taky ještě asi ty tři jeho poznámky ohledně vesmíru a taky celkem povedenej soundtrack, díky kterýmu jsem přišel na Joshuu Radina, ten celej zbytek ale byl vysloveně podprůměrnej - tim myslim scénář, zápletky, vykreslení dalších postav atd... Takže za mě je to celkem obyčejnej vztahovej film se skvělym Dancym, kterej do podprůměru strhává nálož zbytečností a divností. WTF moments: I v roce 2009 už byl google - takže celá scéna, kdy se Beth jde za ředitelkou do ředitelny ptát na to, co to vlastně ten Asperger je, a jestli s někym takovym má mít vztah, je WTF až na půdu - a scén tohodle typu tam bohužel bylo víc: Vyprávění pohádky ve školce, pokus o humor v "postelový scéně", kdy to asi má bejt vtipný proto, že si nejspíš máme myslet, že mluvěj o sexu, ale ono ne (hahaha!) - jde jen o trénink na pohovor (hahaha!!!). K tomu nálož dalších klišé (třeba vztah Beth s jejím odzačátku jasnym badass otcem), konflikt Adam vs. otec - a ze slušnejch 3* se tak pro mě nevyhnutelně stávaj už míň slušný 2*. (13.03.2018)