Voják v modrém
Soldier Blue
Režie:
Ralph NelsonScénář:
John GayKamera:
Robert B. HauserHudba:
Roy BuddHrají:
Candice Bergen, Peter Strauss, Donald Pleasence, John Anderson, Jorge Rivero, Dana Elcar, James Hampton, Ralph Nelson, Lance Hool, Mort Mills, Martin West (více)Obsahy(2)
Příběh válečného westernu Voják v modrém se odehrává v období indiánských válek, kdy docházelo ke střetům mezi indiány a bílými osadníky. Na obou stranách konfliktu docházelo k nelítostným bojům, které často končily krveprolitím. Jedním takovým masakrem začíná i úvod snímku, kdy na dostavník s vojenskou pokladnou zaútočí šajenští bojovníci. Indiánský nájezd na jednotku americké kavalérie přežije pouze mladá dáma Cresta Maribel Lee (Candice Bergenová) a mladý naivní vojín Honus Gent (Peter Strauss). Ten zjišťuje, že Cresta strávila poslední dva roky v zajetí Šajenů, stala se manželkou jejich náčelníka Skvrnitého vlka a nesouhlasí s přístupem armády k původním obyvatelům. Přesto se společně vydávají na komplikovanou cestu do pevnosti Reunion, kde mezitím jednotka koloradských dobrovolníků chystá útok na šajenskou vesnici. Příběh snímku vrcholí proslulou scénou bitvy, která zpochybňuje oprávněnost krvavého masakru, ke kterému došlo 29. 11. 1864 v šajenské vesnici u říčky Sand Creek. Westernový snímek amerického režiséra Ralpha Nelsona (Polní lilie, Souboj u El Diablo) barvitě zachycuje hrůzy války, kdy touha po krvi překonává rozum. (Česká televize)
(více)Recenze (48)
Aby se takhle ukazovali vojáci ve westernu z roku 1970 je hodně revoluční a závěrečná scéna je opravdu brutální. Akorát jsem nepochopil, proč se ve filmu mluví o bitvě na Little Bighornu, když se odehrála až dvanáct let po masakru na Sand Creeku. ()
Kdyby natočili něco podobného tvůrci v dnešní době, jistě by byli nuceni spolknout, napříč mezinárodními filmovými festivaly, nejednu Zlatou malinu. Jenže tento snímek vzniknul jářku před více než padesáti lety, takže si určitě trochu té naši shovívavosti zaslouží. Zvláště místy vtipná romantická linka se mi zamlouvala moc. Bergenová sršela ženskými půvaby, Strauss se o stošest snažil nebýti jelimanem a Pleasence, ten byl i přes roli skrovnější, naprosto famózní. V uvozovkách masakroidní scény se mi příliš nezamlouvaly, nicméně chápu, že posláním díla bylo upozornit na nesmyslnost válek a tedy soudobého diváka šokovat. Pro mne je snímek průměrný, avšak zhlédl jsem jej v premiéře a v pohodě dokoukal až do konce, takže stráveného času jeho sledováním nelituji. ()
Skloubit dobrodružný klukovský film o putování krajinou s romancí a šíleným krutým závěrem - to je fakt umění. Hlavní dvojka, samozřejmě hlavně Candice, je k sežrání. Takový lehce naivní, a přesto drsoňský film o hnusných Američanech a jejich ještě hnusnější historii.. ()
Konečně film, kde žena není jen slabou osobou která působí problémy a je křehčí než sklo. Ten twist a závěr, to je neskutečná síla. ()
Spočiatku vyzerá tento film ako ľahká komédia vo westernovom prostredí. Spojenie naivného nemehla a krásnej skúsenej ženy prináša množstvo vtipných momentov. Nebyť toho, že sú tu stále narážky na násilie páchanom na pôvodných obyvateľoch Ameriky. OK, máme tu ľahkú komédiu s morálnym podtextom. Ale násilie sa stupňuje, až dosahuje úroveň na dobu vzniku nevídanú a následný postoj velenia vytvára smutnú karikatúru belošskej civilizácie. Režisérovi sa podarilo na postavách ženy rozumejúcej indiánom a naivného vojak túžiaceho sa pomstiť svojich súkmeňovcov vyobraziť ľudskú tragédiu dobývania Ameriky. ()
Trochu neobvyklý film, založený (bohužel) na skutečných událostech z roku 1864, kdy po mnoha předchozích historických peripetiích došlo ke krvavému vyvraždění amerických indiánů ( z kmene Cheyenne). Z počátku vše vypadá jako "road-movie" western, místy dokonce s komediálními prvky. Zajímavý je jak vývoj vztahu obou hlavních postav Cresta/Candice Bergen a Honus/Peter Strausse, tak i záběry nádherné krajiny, kterou putují. Postupně se však schyluje k drsnému a velice brutálnímu závěru, který nelze popsat slovy. Historické podrobnosti viz. Wikipedia - Sand Creek massacre. Přes kruté a skličující finále, film rozhodně stojí za vidění. ()
Napadity uvodny masaker prepadnutia "modrakov" Indianmi s prestrelenymi tvarami, odrezanymi koncatinami, ci sipmi trciacimi z tela v pekne realistickom, novym smerom sa vydavajucom baleni (z hada vliezajuceho do zvieracej zdochliny ma striaslo). Hollywood na zaciatku jeho novej ery a specialne westernovy zaner s jeho uz o rok starsimi, pravidla meniacimi, zarezmi - Divoka banda alebo Butch Cassidy & Sundance Kid. Nelson v tomto filme len potvrdzuje zacinajucu "zalubu" v demytizovani Divokeho Zapadu, vykreslovani neurcitych, (ne)ludsky chybujucich charakterov a vyobrazeni zenskeho elementu nie ako kurvy, alebo poslusnej gazdinej, ale ako konajucej, silnej persony. Po masakri sa to premeni na mierne ubijajucu konverzacnu "vatu" s putovanim (medzi tymi dvoma je ale take "mrdave" napatie, ze cakate kedy mu otrci. alebo on si ju napichne :D), stale vsak s prijemnymi hercami (sebavedoma Bergen- v par zaberoch pri zviazani ukaze aj svoje chutne "polky"), panoramatickou kamerou a istym rezijnym remeslom. Na (anti)western s brutalnymi scenami je tu i nezvycajne pouzitie hudby, akoby z nejakeho dynamickeho akcneho thrilleru, alebo naopak piesni z romantickeho filmu. Zaverecny "non-sense" krvavy utok na indiansku dedinu len ukazuje, ze rasova neznasanlivost a vojenska pomsta (odseknutie hlavy indianskemu decku je silne kafe) su najhorsimi a uplne zbytocnymi pehmatmi ludskej historie, v ktorych najviac trpia ti, ktori este za nic nemozu - deti (tie sa vo finisi celkovo zabijaju ako zo sportu). Z epilogu rozpravaca so zabermi spalenych stanov a postavenych krizov sa mi vohnali slzy do oci. ()
Na "Modrých uniformách" je co kritizovat - od dramaturgických otřelin a zjednodušenin přes anachronický projev přehrávající Candice Bergen či tělesnou schránku Skvrnitého vlka až po hudební doprovod. Nicméně film nabízí i působivé exteriéry a akční výjevy, zejména ovšem onen pamětihodný masakr, mumraj zpomalených průstřelů a srubnutých hlav, který dílo rázem vrhá do blízkosti o rok starší "Divoké bandy". Je možné, aby Nelson (objevivší se v roli agenta Longa) záměrně budoval půldruhé hodiny trvající nudu, aby pak na jejím pozadí o to ostřeji vystoupilo šest minut zvěrstev a hořký doslov ? Spíš ne, ale i tak mají "Modré uniformy" mé sympatie a úctu. Škoda že český název nepodržel narážku na modré oči ústředního vojáčka, které ho spolu s mluvícím jménem Honus charakterizují. ()