Sama v Africe

Na rozvláčný styl Denisové mne připravil její předchozí snímek (35 PANÁKŮ RUMU), v kombinaci se silným tématem se ale líná symbióza jeví v působivějších barvách, než u zmíněného případu. Denisové se daří nepříjemné atributy (dětští vojáci, rasová vyhrocenost) servírovat ve zlověstných tónech, k explicitní doslovnosti se přesto neuchyluje. Štěstí měla i při výběru herců. Divák pravděpodobně bude žehrat hlavní hrdince, neochotné opustit svou plantáž, to co by ale mohlo vyznít jako hloupá paličatost, v podání Huppertové dává vlastně smysl. Po dlouhé době se na plátně ukazuje také Christopher Lambert (bývalý TARZAN nebo HIGHLANDER) a přes svou diskutabilní pozici v branži poslední doby dokazuje, že ještě nepatří do starého šrotu. 80% (27.10.2010)

Parádní klenot mezi prázdninovou produkcí! Výteční herci a perfektně budovaná atmosféra, navíc docílená opravdu filmově - v celém filmu se skoro nemluví a když, tak jenom povrchně. Strach a bída za velké africké války je tu ztvárněny jedinečně, lehce přehnaně, s určitou mírou patosu a přehrávání, ale s neuvěřitelnou silou výpovědi a jasnou režijní představou. Konečně Isabelle našla režiséra blížící se Chabrolovi. (09.09.2010)

,,Je to jeho země. Narodil se tu, ale ona ho nechce... '' .... Filmů z Afriky na téma bílí vypadněte, teď to tu přebíráme my domorodci, tak tu nechte všechno a buďťe rádi, že vás neodkráglujeme  je kupa. Většinou se jedná o dost  drsná dramata pná střelby, řevu, krve, prostě toho všeho co k masakrům či revolucím patří. Tady se šlo na to jinak. Toto postkoloniální drama plyne tak pomalým tempem až to začalo samotného Verbala nudit. Také je brutální, také se v něm vraždí. Vše se děje ale v poklidu, jako kdyby se ve filmu odvíjela běžná každodenní činnost na poli či v kuchyni. Myslím si, že paradoxně v tom tkví jeho síla a zhmotnění brutality. Další grády mají samozřejmě děti zápasící s váhou ákáček a jiných nakradených zbraní... Ale úplně největším psycho zážitkem bylo baštění prášků z vykradené lékárny... Ne, opravdu nejsme stejní. Tito lidé potřebují ještě několik staletí vývoje a já bych byl velice rád aby se to odehrálo někde u nich v Africe a ne u nás v Evropě. Tady se každý může vymlouvat na zlé kolonisty díky nimž je Afrika zaostalá, já si ale myslím, že se od druhé světové do řady jejích států nalilo dost a dost peněz na to aby se to vývojově hnulo někam dál. Zatím se to krom populačí exploze a hroutících se do doby převratů mnohdy výborně fungujících ekonomik nějak extra nedaří. Hrdinkou filmu je umanutá ženská, které ale jaksi nedochází, že i když žila se všemi v pohodě je pro ně bílá cizinka. A nějakému osmiletému Afričánkovi co už uzvedně ákáčko a umí střílet jsou její ideály či hodnota jejího života putna když chce její Fantu. Bohužel umanuté ženské jsou už takové. Leckteré jsou umanuté až do smrti. Milovníci kávy uvidí zpracování kávy arabica na plantážích, kde nejsou vykořisťovaní místní (to jsou takové ty cedulky a razítka na obalech). Místními myslím původní obyvatelstvo. Místní co tam žili, pracovali a dávali práci těm původním místním, ti naopak vykořisťováni leckde ještě jsou. Dávám za 4 pytle pěkně napražené kávičky. * * * * (19.07.2021)

Netrvat to skoro dvě hodiny, tak bych snad i ty 3* dal, takhle mě to ale strašně nudilo. Přitom ten příběh byl vedený dobře, herecky to taky bylo zvládnuté, akorát teda hlavní hrdinka, která se snaží dokázat i přes životy lidí které miluje, že je strašně odvážná - a nakonec toho lituje, mohla být popsána víc po psychické stránce. Ale i když se to snaží o nějaké pomalé vyvíjení napětí, tak ten film nefunguje a fakt jenom nudí. Ani kameru bych nepochválil, neustále zabírá detaily hlav postav a okolní přírody taky moc nevyužívá. Jo, téma to má zajímavé a Denis o něm podle mě i něco ví z osobních zkušeností, ale to nemění nic na tom, že ten film je utahaný a strašně nudný. Lepší 2* (08.04.2020)

Američani by asi film o převratu v africké zemi zfilmovali v trojnásobném tempu, s patřičnými efekty, vypjatými situacemi a potoky krve. Francouzi volí tempo poklidné, my diváci se snažíme vžít do pocitů hlavní hrdinky, pro kterou je její kávová plantáž naprosto vším a za nic na světě nechce odejít. A to ani v případě občanské války. Historie francouzských kolonií je podobnými událostmi protkaná (Indočína, Alžír atd.), osudy kolonistů vyhnaných ze svých domovů jsou mnohdy pohnuté. Tento film nestraní nikomu, jen popisuje situaci. Každý si musí všechno přebrat sám. Přepych kolonistů, děti se samopaly, krutost vládních jednotek atd. 70% (10.03.2012)