Rvačka v Panamě

Připravené na profesionální úrovni a z kvalitních surovin, pěkně naservírované i správně dochucené, se všemi přísadami, které máte rádi - ale STUDENÉ jako ... jako psí čumák - to je asi to nejvýstižnější, co mě napadá. V podstatě se jedná o stav ne nepodobný setkání Jeana Gabina a jeho čtyřnohého filmového partnera hned v úvodu snímku. Protože sebetalentovanější psí hvězdu nepřimějěte k nadšenému vítání, pokud k němu nevidí žádný důvod. (05.10.2015)

Kvôli Jean Gabinovi som to chcel vidieť, ale ani veľké meno nie je zárukou dobrého filmu. Od začiatku až do konca som sa v tom strácal a tunajší obsah akoby pisal niekto, čo o filme len počul z druhej ruky. Nenadväzujuce scény, chýbajúce predstavenie postáv a minimum akcie, takto sa gangsterky netočia. (05.10.2015)

Vlastně docela slušná gangsterka. Trochu naivní režie, to když si ohrožení profíci podsvětí nevšimnou ani jednou nenápadně stojících mužů na ulici, trochu pitomý scénář, to když poněkud kulhá motiv chování hlavních záporáků. Ale Jean je výborný, má to spád a především (!) - voní to nostalgií let šedesátých, kdy každý pořádný chlap kouřil a ženský se nepraly (to neznamená, že neumělý být nebezpečné). Sexuální revoluce je cítit ve vyvedení interiérů bordelu, francouzský příklon k levičáctví zase v uchopení politického motivu příběhu. Jako studijní retro oddechovka na nedělní večer to ujde. Co zarazí je spojlerování v obsahu oficiálního textu distributora. Kdybych to byl četl před filmem, mohl bych si to pustit od půlky. (14.10.2015)

Ve snaze vidět kompletní filmografii Jeana Gabina jsem si pustil i tuhle dobovou gangsterku, která mě dlouho předem více odrazovala, než lákala. Jestli mě v něčem nakonec překvapila, tak spíše negativně. V rámci žánru dost slabou atmosférou, absencí alespoň jedné výrazní akční scény, od počátku silnou nepřehledností řádky postav a... Gabinem. Myslel jsem, že v roce 1966 měl to své umělecky mizerné poválečné období už dobrých deset let za sebou, ale evidentně se z času na čas objevila slabší chvilka i v zlatých šedesátkách. Jestliže lze o některých filmech s tímto legendárním francouzským hercem říci, že stojí a padají především s jeho výkonem, Rvačka v Panamě pak pouze padá bez jediného pevně stojícího kladu. Tato gangsterka navíc postrádala jakýkoliv nadhled, takže ve své nepřehlednosti a zaměnitelnosti zůstává po většinu času dost nudná a Gabin se do role smrtelně vážného gangstra s hrubou kožešinou na krku v těchto letech vážně nehodil. Denys de La Patellière v roce 1966 dokončil také svou volnou „rodinnou“ trilogii filmem Otec a dcera, do něhož po Luční ulici a Hrom do toho! překvapivě neobsadil znovu Gabina, ale topornějšího Fernandela, zatímco s Gabinem natočil pak tuto gangsterku. V obou případech volba trochu nepochopitelná, ale z výkonů v hlavní roli v režii de La Patellièra za rok 1966 u mě vyhrál nečekaně Fernandel. Vlastně nevím, co bych zde vyzvedl, neb jedna nápaditá scéna s výtahy je na celovečerní film žalostně málo. 40% (24.11.2020)

Neprávem opomíjené dílko, které rozhodně nenudí, naopak má velice dobře vystiženou atmosféru tehdejší doby se špetkou napětí. K tomu dobrá hudba, vynikající Gabin, roztomilá Mireille Darc, celkem sympatický Claudio Brook v roli agenta a mladý Claude Brasseur. Dabing byl dost dobrý, akorát mě osobně dosti iritoval a kazil celkový dojem hlas pana Vinkláře k tváři pana Gabina. Pan Vinklář byl vynikající, o tom žádná, ale mě to zkrátka ruší. Nicméně by mne rušil každý jiný hlas. Já zkrátka nejraději hlas pana Gabina k tváři pana Gabina. A také slečnu Darc ke slečně Darc :-) Ale když to jinak nejde... Celkově o chlup slabší 4*, ale opravdu jen o chloupek. A kdo se to vlastně popral v té Panamě, když tam žádný z hrdinů nebyl? PS: OK, "porvali se" v Paříži. Nicméně z pohledu zhlédnutí filmu v roce 2022... daging bez Vinkláře, ale stejně ruší. A dílko celkem o ničem, bez přesahu. Prostě se tak strašně změnila doba, že by mi těch hvězd tolik neupadlo v hodnocení. (30.07.2011)