Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Komedie o oslavě zlaté svatby, která se tak trošku zvrtla… Staří manželé chystají velkou rodinnou sešlost. Manžel přemýšlí, čím by své ženě udělal radost. Při pochůzce městem potká starého kamaráda a popijí spolu nejednu sklenku. Po dávce alkoholu muž vymění svůj zánovní kabát za kožich s liščími hlavičkami pro ženu, domnívá se, že ji tím potěší. Jenže ten dárek se jeho manželce pranic nelíbí a na muže se rozhněvá. Manželé se pohádají, vyčtou si první poslední, a nakonec se rozhodnou oslavu zrušit. Muž chce rozvod „pro nepřekonatelný odpor"… Jan Pivec v postavě nerudného bručouna s dobrým srdcem získal za tuto roli Cenu za nejlepší herecký výkon na Mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha 1968. Televizní klasiku samozřejmě zdobí také výkony jeho hereckých kolegů, především Jiřiny Šejbalové a Bohuše Záhorského. (Česká televize)

(více)

Recenze (107)

angel74 

všechny recenze uživatele

Nahořklá komedie o jednom manželském soužití, které přes drobné i větší rozepře dospělo ke zlaté svatbě, disponuje trefnými dialogy, nevtíravým humorem, velmi dobře odpozorovanými situacemi a báječným hereckým obsazením. Jan Pivec, Jiřina Šejbalová i Bohuš Záhorský podali své role natolik přesvědčivě, že jejich výkony jsou jedním z důvodů, proč je inscenace tak neskonale působivá. Takové pěkné filmy se silnými lidskými příběhy, jakými dokázal zaujmout televizní diváky režisér František Filip, dnes už u nás nikdo natočit neumí. (95%) ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Cože kvůli tomuhle hadru já si bral 2 dny dovolený. Maminko to si se neměla urážet, ale rovnou to hodit do popelnice". Jan Pivec a Jiřina Šejbalová v příběhu o pošetilostech stárnoucí dvojice po 50 letech manželství. Dokonalý herecký koncert této dvojice.  Příběhově mi to dost připomnělo, jak můj dědeček udělal ve své době něco podobného, jen s tím rozdílem, že se nejednalo o "výhodnou" koupi kožichu pro manželku, ale džínsů pro své vnuky v tuzexu...:D Stáří bývá někdy vskutku dosti pošetilé, zde třeba, když se naše titulní dvojice rozhodne oslavit v zimě výročí seznámení platbou na lodičkách. Pošetilé, resp. lépe řešeno hloupě, se ale asi mohou chovat lidé v jakémkoliv věku. V tomto směru je třeba velmi trefná ta scéna rodinné sešlosti. "Tohle bys mi do očí neřekl..." :D  Já bych do očí fandů československého filmu, za jakého se sám považuji, asi neřekl, že se mi to  zas tolik nelíbilo, abych mohl dát plný počet hvězdiček. Herecky to jistě nemá chybu, ale to časté hádání se Pivce se Šejbalovou mi přeci jen už někdy lezlo na nervy. Asi i proto, že přesně takto či podobně jsem to v dětství zažíval u své babičky s dědečkem... ()

Reklama

Kimon 

všechny recenze uživatele

Do dnešní doby ve filmovém umění podle mého nikdy nikdo nepřekonal umění dvojice Jana Pivce a Jiřiny Šejbalová v tomto nádherném snímku. S takovým přesvědčivým, dokonalým a vyspělým hereckým uměním Šejbalové a Pivce spolu s dobovými hereckými kolegy Bohušem Záhorským (Náš dědek Josef), Marií Rosůlkovou (Taková normální rodinka) a tehdy ještě mladým Josefem Vinklářem, či v tomto snímku nezúčastněnými Danou Medřickou a Karlem Högerem (Romeo a Julie na konci listopadu) se v naší kinematografii asi hned tak rychle nesetkáme. Bohužel. Pravda, šedesátá léta byla na herecké špičky (mimo výše zmíněných i Marvan, Kemr, Růžek, Filipovský, Zázvorková, Bek, Pešek, ... adt.) mimořádně štědrá a zanechala nám v podobě filmových pásů mnohdy nadčasové vzkazy. Čtěte se mnou mezi "filmovými řádky" komedie Láska jako trám a mějte všichni na paměti slova Johna Galsworhyho, která měl herec Jan Pivec v roli Rudolfa této slavné televizní komedie na psacím stole pod sklem: Tímto světem projdu jen jednou. Proto každé dobro a laskavost, kterou mohu prokázat kterékoliv lidské bytosti či němé tváři, nechť vykonám nyní a nechť je neodkládám. Neboť nepůjdu znovu touto cestou..." ()

brooklyn73 

všechny recenze uživatele

Nesmal jsem se celou dobu, ale smal jsem se, coz je dulezite.Skvele dialogy, kterym kraluji panove Pivec,Zahorsky a pi Sejbalova. Nektere dialogy se mi zdaly i hluboke s vetsi myslenkou, viz. pan Zahorsky v posteli hovorici o starem muzi co chyta ryby a nepamatuje si uz ani jak vypadala jeho zena.Kdyz bych mohl nekoho vyzvednout,ukazal bych na pani Sejbalovou,jelikoz ta je proste kouzelna ve svem pojeti pani Pivcove.Slova z filmu "neprekonatelny odpor". ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

U této komedie jsem její vtip ocenil, až když jsem ho vyprávěl ostatním. A to jsem se k němu dostal vlastně stejným způsobem - že mi ho někdo vyprávěl. V tomto případě manželky babička. Jenže já když jsem na to koukal, tak jsem tomu vůbec nevěřil. To se opravdu někdo tak snadno zamiluje do kabátu, který by si nenavlík ani Marilyn Manson? A ano, zamiluje, dokonce tak moc, že ho nachystá i jako dar svému nejdražšímu nejbližšímu. Až tak moc tato komedie připomíná realitu šedesátých let, ale i realitu dnešní doby. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • Finální scéna filmu se odehrává na Letenském kolotoči z roku 1892, který je renesančním unikátem. Kolotoč prošel dlouhou a náročnou rekonstrukcí, která spolykala 23 milionů Kč a v roce 2022 byl zprovozněn. (sator)
  • Ve scéně, kdy Rudolf (Jan Pivec) leží v posteli Františka (Bohuš Záhorský), ji svou velkou postavou zabral celou. Aby si k němu mohl František přilehnout, musel jí nechat režisér Filip nastavit. (pávek)

Reklama

Reklama