Klub rváčů

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Fincherova perfektně schizofrenní jízda - a jako vždy s dokonalou kamerou. "Nesmělý" Edward Norton a všehoschopný Brad Pitt tvoří dokonalou dvojici, která dokáže ukojit všechny podprahové tužby - sex, násilí a ničení. Také Helena Bonham Carter svým vzhledem i projevem skvěle zapadala do stylově neudržovaného domu na předměstí, kde je sídlo projektu Likvidace. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2667-klub-rvacu/videa/ (20.09.2009)

Celkem mi vyhovuje být spokojenou součástí systému, kolečkem, které drží stroj spolehlivě v chodu, ale to je jen venkovní póza. Já jsem totiž ve své podstatě trošku rebel, který nechce být systémem odhalen a zcivilizován. Proto nikdy nezaložím spolek, který si bude nekontrolovaným způsobem vybíjet zlost, ale pozvánku do něj bych nikdy neodmítl. Mně se prostě tahle nakládačka konzumnímu způsobu života hodně líbila, ale k nekontrolovaně nadšeným ovacím mne Fincher ještě nikdy nedonutil. A to mi přitom nasadil pořádnou podpásovku v podobě skladby Where is my mind od Pixies, pro kterou mám mimořádnou slabost, ale přesto zatnu zuby, udržím bolest a nechám to na čtyřech hvězdách. (10.11.2015)

Psychicky hodně náročný (jako u Finchera vždycky), tentokrát ale tak nějak "jiný" film. Sedm, Hra i Vetřelec 3 byly taky ujeté, ale určitě byly lehčeji stravitelné. Tohle je na můj vkus silné kafe a kdyby na konci nečekalo ono překvapení, asi by ten film ode mě nedostal ani 3 hvězdičky. Ale jinak musím uznat, že Pitt a Norton jsou opravdu skvělí. (06.08.2002)

Nejhůře stravitelný, ale názorově a myšlenkově nejnabitější a pro někoho asi i nejpodnětnější Fincherův film. A po zralé úvaze i můj nejoblibenější. Anarchie, bitky a chvílemi i bezvýchodná situace, deprese a beznaděj. Ale hlavně toho života v něm! Živoucí energie všech povah na jakoukoli denní, noční či osobní dobu. (20.08.2006)

Interpretačně nejbohatší film, který znám. Kritika konzumu, satira na ultrapravicové a anarchistické spolky zároveň, či jen provokativní thriller o potřebě násilí? Možná všechno v jednom. Každopádně to chce mít pořádný kus génia v hlavě, aby to i přes tu svou vyblýskanou fasádu nepůsobilo podobně jako mladá rozhněvaná generace, která chce spasit svět s dlažební kostkou v ruce, ale spíše jako vážný antický filozof, který to má všechno do posledního detailu promyšlené. Ve dvaceti zlomový životní film, o dekádu později (už "jen") fantastická filmařská jízda bez kompromisů, která reflektuje finále devadesátek jako máloco. (21.11.2008)