Vedma

Horory nejsou mým oblíbeným filmovým žánrem, protože bývají většinou nechutné a místo strachu ve mně vyvolávají žaludeční nevolnost. Nesleduji je, proto nemám moc s čím srovnávat. Snímek je zajímavý tím, že je ruský a má velmi poetickou vizuální i hudební stránku. Taky náboženský motiv příběhu je netuctový. Gogolovu povídku podle níž byl film natočen neznám, ale místy mi připomíná pohádku Boženy Němcové Spravedlivý Bohumil. Jediné, co mohu vytknout je snaha umístit děj do amerického teritoria, což nebylo nutné. Líbilo se mi to a příjemně mne překvapilo, že i hororovém žánru lze najít dobrý film. (10.12.2013)

Tohle ztvárnění Gogolovy povídky Viy mi moc nesedlo. Problém je asi v tom, že jsem povídku nečetl a proto se upínám k filmu z roku 1967. Ve srovnání s ním " Vedma " prohrává na plné čáře. Novinář je nesympatickej, ostatně jako všechny postavy v tomhle filmu. Hudba byla místy ucházející, podobně to bylo s kamerou. Přesto film nedokáže vyvolat velké napětí natož nějakou mrazivou atmosféru. Ani třetí noc nedokáže napravit reputaci předchozího dění. Ještě bych chtěl opravit, že film nemá zde uváděných 79 minut, ale stopáž je 97 minut. Zdřejmě jde o prohození čísel :) (11.02.2018)

Tak určitě to není žádný zázrak, ale dívat se na to dá. Film má docela otřepaný démonický námět, přičemž v tomto případě má démon podobu krásné ženy (a jako že fakt krásné :-)). K prolomení prokletí je potřeba po tři noci držet v kostele mše, které se samozřejmě démon snaží překazit. Nic originálního to tedy věru není. Přesto film potěší působivou vizuální složkou, kdy především ony tři noci v kostele jsou natočeny znamenitě. Kromě toho je film ale z hlediska příběhu vlastně prázdný. Hlavní hrdina, který do celého nešťastného dění spadne úplně náhodou, pak projde zajímavým charakterovým vývojem od egoistického frajírka až po pokorného služebníka víry, což je námět jak noha, ale zahrané to je docela dobře. (13.12.2012)

Námet je výborný, taký rozprávkovo-hororový, ale to spracovanie je veľmi slabé. Dejová linka je o chlapíkovi, ktorý musí v jednej zapadnutej dedine vykonať po tri dni omšu (aj keď podľa mňa je rozdiel medzi omšou a obyčajným modlením) za mŕtvu čarodejnicu. Tá sa mu jeho poslanie samozrejme snaží zmariť... Efekty s výnimkou poletujúcej čarodejnice tu nie sú skoro žiadne a masky až na jednu-dve scénky tiež nebolo treba. Exteriéry neboli zlé, starý opustený kostol ponúkal mnoho možností, škoda že sa nevyužili. Keby sa pridalo na atmosfére, zmenila hudba a dotiahli technicko-výpravné záležitosti, tak z toho mohla byť celkom slušná gotika. Takto len podpriemer. 40/100 (17.10.2014)

Toto ma celkom bavilo, aj keď sa nejedná o nič extra. Hlavným hrdinom je reportér Evan, ktorého poslali do malého mestečka, kde sa odohralo množstvo nevysvetliteľných javov spojených so záhadnými úmrtiami. Nešťastnou náhodou sa musí vydávať za farára a tri noci sa modliť za dušu zavraždenej Merryl, ktorú považovali za prekliatu. Tá slečinka mi vôbec nepripadala nebezpečná, raz sa premenila na kŕdeľ vtákov, raz vyčarovala oheň a hmlu, inokedy si zase s úsmevom poletovala po kostole a neurobila ani bu, tak čoho som sa mal báť? Príbeh a kamera boli kvalitné, vizuálne efekty taktiež slušné, lenže tým to žiaľ hasne. Topkou medzi ruskými horormi pre mňa aj naďalej ostáva Myortvye docheri (2007). (03.01.2011)