Jmenuji se Oliver Tate

Hipsterovinka. Jsou to zvláštní lidi ty hipsteři, copak asi chtěj. Je to takový nový emo, jen míň bolestínský. Zato s ním sdílí takovou tu úpornou zahleděnost do sebe sama a potřebu zachytávat se na cool média jako je 8mm nebo polaroid (zdravím Jana Dvořáka) - nj, tady máme celou polaroid zeď, což je při současný ceně cca 80 za snímek už sranda za pár tisíc. Ale čert to vem, stejně je to takový retro ne zcela ukotvený v čase - retro je ostatně pro hipstery typický žejo. Líbivej film, rychle se v něm myslí a mluví ale chybí tomu upřímnost a nějaká hloubka se mi zdá. Ale to neva, dnes už jsou urputný hnutí a filmy prostě asi za zenitem (08.06.2011)

Zlo v rouše beránčím. Film sice okatě ironizuje a přímo komentuje klišé romantických komedií, ale zároveň je beze zbytku naplňuje. Vysmívat se lůzrovství a vzápětí se nad ním dojmout prostě nelze. V (500) Days of Summer (zde zjevná inspirace, ovšem dost samoúčelná) sice Tom taky získává svoji snovou manic pixie girl prostě jen tak jako dar z nebes, ale pak se alespoň ta jeho zkušenost s ní ve formě ročního období uzavírá do nějakého symbolického poučení a přichází podzim, kdy už je hrdina zase o něco dospělejší a vyzrálejší. Dalo by se říct, že určitým poselstvím (500) DoS je "Pobláznit se do jedný holky nemá smysl, protože tam venku jich je celá řada dalších a možná lepších, ale každej si tím musí projít a je to tak ok." Ale tady... tady se prostě na závěr ponoříme zpátky do toho zoufaleckého bahna, kde přepjatá milostná psaní přemluví holku k prvnímu sexu (ale je to přece vtipný!) a veřejná demonstrace sebevražedných tendencí ji přiměje vrátit se a zůstat (ale je to hrozně sladký a dojemný!). K tomu parodování toho typicky trierovského dělení narativu na kapitoly (prý to má být odkaz na francouzskou novou vlnu; i tak je to ale pouze vyprázdněná citace bez významu nebo úlohy ve vyprávění), Nietzsche a Panna Orleánská, ale proboha proč...? Z romantické indie komedie se definitivně stává zrůdný midcult. (08.06.2011)

Mám rada takýchto týpkov vo filme .. a tento mal navyše ešte aj trochu zvláštnu priateľku s výbornými hláškami a zaujímavých rodičov. Zábavná vec, ktorá ale riešila celkom vážne problémy: hroziaci rozchod rodičov a samozrejme prvý vážny vzťah. Vizuál, ktorý ja môžem, hudba výborná a Craigovi tieto role dokonale sedia. (08.06.2017)

Film mi částečně připomněl 500 dní se Summer. Je zde zajímavá struktura vyprávění, spousta stylistických propriet (červené a modré zatmívačky, westernové detaily, zpomalovačky) a taky má skvělý hudební doprovod (tentokrát Alex Turner). Velmi nostalgický film se Super 8, knihami, filmy a vůbec je to celé takové ušpiněné indie s holkou v červeném kabátu. Pro mě jedno z největších překvapení Berlinale 2011. Film pro hipstery a tumblr generation. (18.04.2011)

Dokud budou na světě teenageři, tak tu budou příběhy, z kterých budou mít pocit jedinečnosti. A dokud tady budou lidé, jako je Richard Ayoade (kteří už svou cílovou skupinu dávno přerostli), tak vždy najdeme důvod, vážit si takových příběhů o madistvé trapnosti, ostrakizaci a úzkosti. Oliver sebe představuje ve svém životopisném filmu a Ayoade mu dopřává svůj styl, který je decentní, ale hravě si pohrává s námluvy z filmů francouzské nové vlny (spousta kol a pláží) a stylem (skokové střihy a ruční kamera). To v celku dává krásnou směs romantiky a rebelství. (08.06.2011)