Jmenuji se Oliver Tate

Zlo v rouše beránčím. Film sice okatě ironizuje a přímo komentuje klišé romantických komedií, ale zároveň je beze zbytku naplňuje. Vysmívat se lůzrovství a vzápětí se nad ním dojmout prostě nelze. V (500) Days of Summer (zde zjevná inspirace, ovšem dost samoúčelná) sice Tom taky získává svoji snovou manic pixie girl prostě jen tak jako dar z nebes, ale pak se alespoň ta jeho zkušenost s ní ve formě ročního období uzavírá do nějakého symbolického poučení a přichází podzim, kdy už je hrdina zase o něco dospělejší a vyzrálejší. Dalo by se říct, že určitým poselstvím (500) DoS je "Pobláznit se do jedný holky nemá smysl, protože tam venku jich je celá řada dalších a možná lepších, ale každej si tím musí projít a je to tak ok." Ale tady... tady se prostě na závěr ponoříme zpátky do toho zoufaleckého bahna, kde přepjatá milostná psaní přemluví holku k prvnímu sexu (ale je to přece vtipný!) a veřejná demonstrace sebevražedných tendencí ji přiměje vrátit se a zůstat (ale je to hrozně sladký a dojemný!). K tomu parodování toho typicky trierovského dělení narativu na kapitoly (prý to má být odkaz na francouzskou novou vlnu; i tak je to ale pouze vyprázdněná citace bez významu nebo úlohy ve vyprávění), Nietzsche a Panna Orleánská, ale proboha proč...? Z romantické indie komedie se definitivně stává zrůdný midcult. (08.06.2011)

Dívný námět precizně zfilmovaný a hlavně zrežírovaný. Celou dobu jsem z toho snímku cítila atmosféru, kterou ve mě vyvolává Richard Ayoade - líbila se mi a dokonce mi to celé přišlo jako jeden velký alternativní svět. Působilo to na mě jako jedno velké dílo, které je ojedinělé právě tou atmosférou, kterou prostě jiné snímky nevyzařují a proto tak vysoké hodnocení. (20.04.2012)

Tak to mi sedlo. Sympaticky ušmudlaná romance zajímavá i samotnou méně konvenční formou. Pár režisérských nápadů je opravdu skvělých a příběh také funguje, takže u mě maximální spokojenost. Po všech těch naleštěných holywoodských teenage-filmech příjemná změna. Je to ale styl, který asi nebude nevyhovat každému.. (22.07.2011)

Film u kterého jsem se od začátku do konce bavil, což se mi u "klasického" filmu (čti: bez hromady strašlivě drahých efektů se spoustou reklamy) v kině dlouho nestalo. Většina filmu je spíše komedie, než drama, to se chytá slova až ke konci. Vše doplňuje perfektní hudba, poutavý příběh, skvělá kamera a režie. P. S. Pro mě o třídu lepší než 500 DoS, který mi přišel více prvoplánový... 90% (08.06.2011)

Debut Richarda Ayoadeho bych vůbec k nikomu nepřirovnával, tohle bylo totiž typicky "Ayoadeovské". Chápu moc dobře, že to byla knižní adaptace, ale snad z většiny vět, které Oliver pronášel, jsem slyšel právě jeho, nebo aspoň tak jak se prezentuje na britské televizní scéně. Snad právě proto, jsem se u toho tak bavil. (08.02.2015)