Poznáš, až to přijde?

Špatných komedií je nějak moc velkém množství. I v tomhle mém příspěvku budou ještě následovat. Špatných komedií se skvělými herci v poslední době také přibývá. "Poznáš, až to přijde?" je jedním z těch průšvihů. Mohou za to herci. Reese je jako baseballová hráčka příšerná, ale tak v jakém filmu je skvělá? Jenže myslíte si, že je to jenom ona, kdo v tomhle případě sráží film do kolen? Vůbec tomu tak není. Na vině jsou všichni herci. Jack Nicholson dostal na starost roli otce postavy, kterou ztvárnil Paul Rudd. Jack nedostal prostor, aby předvedl, co v něm skutečně je, ale přesto neurazí. Paul Rudd, to už je jiná. Hraje člověka, do kterého by se mohla zamilovat skutečně pouze zoufalá žena. Je nepříjemný od pohledu, podlézavý, zamindrákovaný, nudný, příšerný. Dívat se na něj bylo skutečně utrpení, které nezmírnil ani Owen Wilson, jemuž jsem jeho playboye nevěřil, i když co si budeme povídat, z ústřední trojice je tím nejlepším. Dalším problémem je skutečnost, že tohle má být komedie, ale vtip je tam všeho všudy jeden, navíc si myslím, že spousta lidí ho ani za vtipný považovat nemůže. Svět, který je zde vytvářen, je naprosto nelogický a nesmyslný. Když muž přijde o práci, jediné, po čem touží, je žena. Jestli tahle společnost opravdu funguje, potěš pánbůh. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/09/rebelka-perfect-sense-sprosty-holky.html (27.02.2013)

Vůbec ne tak špatné, jak by se podle zdejšího hodnocení mohlo stát. Problém téhle ani-ne-komedie stkví v tom, že v traileru jsou sestříhané veškeré gagy z filmu. A tenhle film není typická romantická slaďárna. Konverzačka, při které vlastně není jisté, jak dopadne netradiční trojúhelník. Tady totiž žádný úhel není tupý. Škoda jen, že ke konci se to trochu vleče, jinak je to velice příjemná oddechovka. (15.02.2013)

Ach, ty pocity! Chcete strávit nezapomenutelný romantický večer, plný lásky, něhy, chytrého a citlivého humoru? Strejda verbal vám poví, jak na to! Nejdůležitější je moment překvapení a síla okamžiku, která dostane vaši milovanou do kolen! V žádném případě tedy nesmí nic tušit. Doporučuji proto, zavřít ji třeba do skříně, a to až do doby, kdy první chervánky smutně zakrvácí oblohu jako truchlivá stigmata umírajícího slunce. Pokud plán se skříní z jakéhokoliv důvodu selže, je nanejvýš nezbytné chovat se nenuceně, aby absolutně nic netušila a nepostřehla vaší proměnu. Všechno musí vypadat jako běžná denní rutina. Proto od rána klopíme lahváče, hlasitě prdíme, mlaskáme u oběda a celé odpoledne ošoupáváme tlačítka ovladače při přepínání mezi hokejem a Ligou mistrů, což doprovázíme halasným kurvováním, pokud nějaký vypatlaný čutálista nesplní naše očekávání bezchybné hry. A večer s velkým V je tu!! Hlavně nezapomenout na svíčky! Spoustu svíček, to mají mazlíčci rádi! Bydlíte li v blízkosti hřbitova, jako já, stačí svižná podvečerní procházka slzavým údolím a máte vystaráno! Vždyť nebožtíci přeci přejí lásce! Začneme lehkou večeří, která zvýrazní naše vzájemné touhy a příjemně nás naladí! Grilovaný bůček podtržený jemně tříslovitou chutí zaprášené lahve archivního Chateau de Rybíz, ročník 82, splní svůj účel dokonale! Urazíme hrdlo, abychom umožnili "vínu" dýchat, přičemž mezitím naservírujeme labužnicky zčernalý plátek stoprocentního tuku na dva obří, sněhobílé talíře a rychle oběhneme se zapalovačem všech stopadesát svíček, mistrně rozmístěných tak, aby mdlé, třepotavé světlo nádherně dokreslilo hustou atmosféru propukající vášně. A neignorovat hudbu!!! Jakmile tedy stiskneme tlačítko PLAY a potemnělou kuchyní se začnou tklivě linout první tóny obřího hitu britského homosexuála pod názvem "Can you feel my dick tonight", je čas oslnit naši Nejdražší! Vyprostíme ji proto konečně ze skříně, konejšivě ji zašeptáme do ouška něco o lásce a věčném milování, zhluboka se nadechneme, jemně, jakoby letmo se ji dotkneme ústy a ................... foukáme tak dlouho, dokud její plné rty nevykrouží ono vzrušující, lascivní "O", které dává našemu životu smysl! Dále to již, milé děti, ponechám jen a jen na vaší fantazii! Jen bych doporučil jedno: až po dvouhodinovém, intenzivním milování, které dá vašemu vztahu zcela nový rozměr, vyplivete kousky latexu uvízlých mezi zuby a padnete na záda do propocených prostěradel, vytáhněte z peněženky dvousetkorunu a demonstrativně ji spalte jako radostnou připomínku toho, že jste na tuhle nudnou, trapnou, kýčovitou peachovinu nemuseli do kina. Její ohořelé zbytky pak spláchněte do hajzlu. (23.03.2011)

Nebýt Reese Witherspoon, tak by bylo How Do You Know asexuální podívanou od začátku do konce. Pár zajímavých podnětů Brooks sice z kapes vysype, ale nestačilo to k mé plné spokojenosti. Od romantického filmu asi očekávám něco jiného, než duo hloupých spoluhráčů bojujících o srdce uvědomělé Smart Blonde. (01.04.2011)

Ve svém životě jsem neomylně poznal, když to přišlo. V tomto snímku však nemám nejmenší tušení, kdy se Lisa, které skutečně nevěřím její sportovní kariéru, stihla zamilovat do neurotického joudy George. Trochu mne tím naštvala, protože necitlivě uvedla do stavu deprese sportovní hvězdu, která z lásky dokonce hodlala omezit na nezbytné minimum anonymní sex. Nemohu se zbavit pocitu, že se autor scénáře při psaní mstil nějakému zazobanému hezounovi, který si koupil jeho vyvolenou a zapomněl přitom okořenit příběh přiměřeným množstvím odlehčujícího humoru. (04.02.2013)