Nefes
The Breath
Režie:
Levent SemerciKamera:
Vedat ÖzdemirHudba:
Fırat YükselirHrají:
Barış Bağcı, Okan Avcı, Mete Horozoğlu, Engin Hepileri, Birce Akalay, Muharrem Bayrak, İbrahim Aköz, Rıza Sönmez, Hakan Bulut, Turgay Atalay, Göktay Tosun (více)Obsahy(1)
Na malou strážní stanici v horách jihovýchodního Turecka přichází skupina vojáků, která předtím při střetu s kurdskými separatisty přišla o dva muže. Atmosféra na stanici postupně začíná houstnout, jak se vojáci nedokáží smířit se ztrátou svých spolubojovníků a začínají je tížit jejich nedořešené osobní problémy. Do jejich rádiových rozhovorů s rodinami se navíc pravidelně začne mísit jeden z velitelů kurdských militantů známý jako Doktor a jeho slovní agresivita stoupá. Je jasné, že slova již brzy nahradí výstřely z pušek... (Niktorius)
(více)Recenze (12)
Nejsem odbornice na turecký film jako tady kolega Niktorius, takže nemůžu říci, v jakých tendencích se film pohybuje v kontextu této kinematografie. Orientuji se spíš na kazachstánskou a uruguayskou tvorbu. /// Film má jeden základní problém a docela závažný. Nedokáže vyprávět příběh. Ani po hodině pořádně nevíte, koho vidíte, proč tam je, co tam dělá, co je za rok... Nefes se umí místy dobře ponořit do hlav vojáků a zprostředkovat nám jejich vnitřní stavy. Ovšem týden po filmu si nevybavíte ani jeden obličej, ani jedno jméno postavy. Všichni jsou příliš anonymní a jaksi nevýrazní. Byť je tento turecko-kurdský incident poměrně nedávný (1993) a pro spoustu Turků velice bolestivou událostí, mně to nevtáhlo. Poměrně nezvyklé množství komentářů je na imdb, z nich se lze dozvědět o problému více. Doporučuju je ale proto, že většina jich je velmi inspirativních a zajímavých, protože jsou těměř všechny do jednoho reakcí samotných Turků, poté co zhlédli film v kině./// Závěrečná bitva je ovšem zvládnuta excelentně. Syrovost, chlad, nenávist, drsnost a beznaděj z ní čiší tolik, že leckterá americká produkce může stáhnout ocas mezi nohy a jít se vycpat, proto 75%. ()
║Rozpočet $2milióny║Tržby Celosvetovo $14,772,336║ ()
Odvážil bych se to nazvat tureckou verzí Full Metal Jacket až na to, že tento film je více syrovější. Cesta do hlubin vojákovy mysli. Na válečné bitvy nečekejte. Nic takového tu nenajdete, tedy až na posledních 30 minut filmu. Ale i tak spíše nahlédnete do duší vojáků, kteří se právě ocitnou pod palbou a uvědomují si některé věci. Každý začne na pokraji smrti přemýšlet o životě. A vy s nima. Vřele doporučuji z hlediska psychologického. A nejen to, každý si z toho něco odnese. Záleží jen na Vás, co to bude. ()
Ze zde uvedených žánrů bych rozhodně podtrhnul slůvko "drama", zatímco "válečný" bych napsal hodně malým písmem a "dobrodružný" raději úplně vypustil. Nefes je zcela v duchu turecké kinematografické tradice velmi komorní a pomaloučku vyprávěný film, v němž jsou všechny scény několikrát tak dlouhé, než jsme zvyklí z filmů západních. Dlouhá je sice i sekvence přestřelky s ozbrojenci, ale ta je zase zahalena do tmy, takže ani zde si vyznavači akčnějšího stylu na své nepříjdou. Spíše se snímek v určitých ohledech trochu přibližuje Marhoulovu Tobruku. Narozdíl od něj má ale vynalézavější režii - zejména scény v nichž se prostříhává mezi dvěma souvisejícími ději jsou působivé. 70% P.S. pro Mertax: :-P ()
20.2.2011 ~ Válečné drama o tom, jak se na úpatí hor vypořádávají vojenské Turecké jednotky s Kurdskými separatisty. Blbě. Pokud jste viděli 9. rotu, tak jde takřka o to stejné. A stejně to i končí. ~ Čekal jsem od toho trochu víc než jen pokus zachytit psychické stavy a tlak očekávání příchodu nevyhnutelného. Skupina tureckých vojáků je odvelena do hor střežit jedno postavení na vrcholku kopce. Cestou nahoru jim ale separatisté jednoho z kluků zastřelí a celá parta tím tak po zbytek svého trčení na vrcholku hory trpí. Jediné, co jim pomáhá, je občasný telefonát domů a svým milým, ale i tohle netrvá moc dlouho, protože holkám se doma nechce čekat, že přijde oznámení o úmrtí ve službě. A telefonů využívá i "Doktor", místní vůdce separatistů, který se do hovorů vždy vmísí a snaží se podkopat morálku jednotky. Jak jeho slovní útoky vzrůstají, je čím dál tím více jasné, že TO za chvíli přijde. A ono to přijde a nebude to hezké. ~ Full Metal Jacket, 9. rota a mnoho a mnoho dalších válečných filmů, kdy je na jedné hromadě parta chlapů a čeká. a to čekání je ničí. A když už to přijde, stejně je to zničí. Bohužel, jakkoliv je skutečnost hnusná a nepochopitelná, film nenabízí nic jiného, než všechny ostatní jemu podobné. A ani jsem nestačil zjistit a zapamatovat si pořádně kdo je kdo a už tu byla noční bitka a nejsurovější část filmu. ()
Válečné drama, které je specificky snové a rozjímavé...A ve chvíli, kdy přijde na samotný boj, je zase náležitě tvrdé, syrové a realistické...Atmosféře napomáhá i ne zcela jasné vymezení prostoru, konfliktu i nepřítele, přestože víme, že se jedná o kurdské separatisty kdesi v horách jihovýchodního Turecka...Při sledování jsem si vybavil neméně působivý izraelský Beaufort nebo ruskou 9.rotu...A taky to, jak moc nezajímavý a nudný byl oproti tomu náš Tobruk... ()
Četa vojáků slouží na odlehlé stanici v horách, všude kolem pouze bílá oblaka a občas modrá obloha. Tureckou vlajku tu vždy vítr úplně roztrhá. Důležité je neusnout na hlídce, protože nějaký ten ozbrojený Kurd neustále slídí kolem. Jediné rozptýlení jsou občasné telefonáty s rodinami. A závěrečný masakr. Problém tohoto snímku je zejména jeho nesnesitelná zdlouhavost, navíc podpořená studeným, na emoce skoupým pojetím, kdy vojáky vidí jako šedou masu bez individualit. Bylo to záměrem tvůrců, ale pro diváka je to příliš velká výzva, a proto musím hodnotit tak přísně tento jinak jistě záslužný film - hlavně pro Turky. A doufat, že snad jednou uvidí nesmyslnost válečného konfliktu na obou stranách stejně. Pohov. ()
Snové psychodrama na motivy osamělé jednotky a jejich rodinných aj problémů. Zajimavá je bezesporu kamera, místy lze vidět jak si kameraman hraje, a ohromně ho to baví když má prostor. Jinak ale dialogy dlouhé a ne moc záživné... na můj první turecký film to ale není špatné, ** a 50%. ()
Takže, kdybych měl tento film nějak okomentovat, bude to asi takto: Určitě se nejedná o film dobrodružný, drama v tom také moc nevidím, válečný je trochu, ale opravdu jen trochu. Nejvíce by mu slušel přídomek psychologický. Co mě drželo v pozornosti, byly rozhovory velitele Turků s velitelem kurdských povstalců řečeného Doktor. V nich bylo totiž obsaženo vše z podstaty konfliktu, vyjádřená oboutranná nenávist a odhodlání neustoupit. Ovšem závěrečná dlouhá scéna přepadení posádky Kurdy byla filmaři pojata skoro bezchybně, bylo v ní krásně vidět, kterak jsou na tom vojáci s psychikou a charakterem. Majitelé verze s AC3 5.1 zvukem si museli chrochtat, neboť kulky létaly všude okola nich. Film je pro evropského diváka poněkud rozvláčnější, tak nějak bez příběhu, jde vlastně jen o sondu do hlav osazenstva posádky a jejich velitele. Snímku by jistě prospělo tak půlhodinové zkrácení. Ale i tak nadprůměrný počin, natočený snaživými a zručnými tureckými filmaři. Řekněme asi 3,5*, zaokrouhleno nahoru. ()
Pro Turky je Nefes něco jako film o Gottovi pro Čechy, prostě must see. Tahleta depresivně realistická podívaná na malou strážní stanici nebyla zas tolik špatná, ale mělo to dost chyb. Rozhodně se nejedná o dobrodužný film, ale ba naopak zas o luxusní drama. Styl vyprávění mi přišel docela divnej, z jedný scénky do druhý rychleji než výstřel z kulomet, bylo to zamotaný jak klubko vlny. Kamera byla taková lacinější, některé svižnější pasáže vypadali jak z Indický telenovely. Ale herecký výkony byly taky dost dobrý. Ani nevím, co si o tomhle filmu mám myslet, jo, je to depka, jo, není to průser, jo, pro fandy dramatu je to povinnost, ale, že by mi film utkvěl v paměti se říct nedá, ani ho nějak neplánuju vidět znova. ()
Ak turecky vojnovy film, tak potom jednoznacne az "otravne" agitacny, alebo Kurdov v tych najhorsich "zlodusskych" intenciach opisujuci. Pri vsetkych tych patetickych, vlasteneckych nahladoch, podhladoch, ci nabehoch kamery na hrdo plapolajucu turecku vlajku, som s usmevom na tvari cakal, kedy z rohu vybehne Bayov Optimus Prime s jeho prednesom :D. Niekolko scen neprijemne mrazivych (doslovne zasnesene skalnate vrchy) ci pekne melancholickych. V kontexte svetovej tvorby ale lahko zabudnutelna vec. ()
Trosku natiahnuta drama o malej tureckej vojenskej hliadke, ktora sa dostane do konfliktu s kurdskymi militantmi vedenymi vodcom prezyvanym Doktor. Vycibreny pohlad do psychiky mladeho vojaka, ktory musi absolvovat povinnu vojensku sluzbu na velmi nebezpecnom mieste. Sneh, zima, vysoke kopce, pochmurna nalada aj ked svieti slnko, este horsia ked nesvieti, drobne radosti aj starosti maleho kolektivu. Zaverecna scena prepadnutia stanice je surova, realisticka a kruta ... a takto vyzera vojna ... nikto nepozera co je fer alebo kto ma pravdu, koho nazory su spravne, proste ste jej sucastou a bud sa nadychujete alebo naposledy vydychnete ... velmi zivo som si scenu predstavoval, film Vas vtiahne do deja. Akurat to politicke som trosku nepochopil, lebo zopar kurdov bolo aj medzi tureckymi vojakmi v hliadke. ()