Frankenstein Created Woman

Film je časťou voľnej hammerovskej série: Curse of Frankenstein, The (1957) [60%], Revenge of Frankenstein, The (1958) [70%], Evil of Frankenstein, The (1964) [60%], Frankenstein Created Woman (1967) [70%], Frankenstein Must Be Destroyed (1969) [60%], Frankenstein and the Monster from Hell (1974) [60%]. (08.02.2011)

Film má dve zásadné chyby. Frankensteina v názve a nudnú prvú hodinu. Tento film nemá nič s dovtedajšou sériou, Viktor Frankenstein je opäť úplne iná postava, doteraz najodlišnejšia (je viac kladný ako záporný, iba sa zahráva so životom a smrťou a pri experimentoch sú jeho tradičné trademarky iba naznačované) a v celom filme pôsobí veľmi umelo dosadený. Nehovoriac o tom, že Frankensteinovo monštrum je to, čo chcem vidieť vo filme nesúcom meno jeho tvorcu a nie eskapády Viktora Frankensteina. Inak je to veľká škoda, lebo záverečná polhodinka je mrazivá a zaslúžila by si samostatný film a nie násilné vtlačenie do frankensteinovského franchisu. (28.08.2012)

,,Jaký otec, takový syn. Syn vraha!" Drama, využívající myšlenek naturalistů o dědičnosti, se točí opět okolo otázek života a smrti. Respektive zemře-li fyzické tělo, avšak duše nikoliv, je možné ji uchovat a vložit do těla jiného? Jako vždy skvělý Cushing v roli barona, poněkud potrhlý Walters v roli lékaře pomocníka a krásná Denbergová v roli...v několika rolích. Horor na posledním místě, sci-fi drama rozhodně. Fisher je jistou zárukou kvality, logicky ani zde nezklamal. Chybí sice otevřené gore, což je nejen v případě gilotiny škoda, ale snímek své kouzlo má. Jinak do těla dívky nechce baron umístit mozek popraveného, ale duši...tudíž autor zdejšího obsahu se mýlí. Nefanoušci Hammeru možná tak nadšeni nebudou. (18.10.2017)

Hammer. Barevnější, krvavější, krutější... zábavnější? Těžko soudit. Poslední půlhodinka bohatě vynahradila předchozí hodinu, která se spíše než hororu (resp. sci-fi) podobala průměrnému melodramatu, ale propracovanějším předchozím dílům série se v ledasčem nevyrovná. Scenáristicky je příběh poněkud plytký, má nekonečnou expozici i příliš nelogické díry v ději, jenže: je to hammerovský spektákl. A tak se vše točí okolo zdálky viditelného popraviště s gilotinou, Peter Cushing už ve Frankensteinovi představuje starší verzi pozdějšího doktora House, krev cáká a dočkáme se i náznaku nahoty (jenom náznaku, ale i to se cení). Proti předchozímu dílu notně přibylo atmosféry, kulisy jsou vymazlené a vraždící stvůra s tváří anděla okouzlující. Terence Fischer i slabší příběh drží pevně v rukou, a proto si film něco přes 70 % určitě zaslouží. Snad je jen škoda, že baron samotný stojí v pozadí a je spíše hybatelem (stvořitelem?) děje než hlavním aktérem. A pobavilo mě, když jsem celou dobu dumal, koho mi jeden z třech mladých floutků připomíná, a titulky prozradily, že jde o Dereka Fowldse alias Bernarda z Jistě, pane ministře. Tady ale dopadl podstatně hůř. (15.10.2014)

Vydařenější než The Evil of Frankenstein, to je nejspíš způsobeno tím, že se režie ujal opět Terence Fisher. Nápad s transplantací mužského mozku do ženského těla, a tím vytvoření rozdvojené osobnosti, je docela zajímavý. Místama je to možná až přehnaně sci-fi. Některé Frankensteinovy přístroje vypadají až příliš neskutečně. Samotný Victor v podání opět skvělého Cushinga tentokrát působí pouze jako vědec, nikoliv zločinec. Jedinou připomínkou na výbuch v The Evil of Fr., který zaručeně nemohl přežít, jsou popálené ruce, které mu znemožňují pracovat. (30.07.2008)