Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román "Quo vadis", ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne tehdy šestnáctiletá Sophia Lorenová a v jedné z davových scén údajně účinkuje Elizabeth Taylorová, která v roce 1950, kdy film vznikal, trávila v Římě líbánky se svým prvním manželem, hoteliérem Nickem Hiltonem. Jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů počátku 50. let byl realizován v římských ateliérech Cinecitta a ve vybraných italských exteriérech s tehdy rozmařilým rozpočtem 7 milionů dolarů. Vysloužil si nominace na 8 Oscarů, nezískal však ani jednoho. Divácký úspěch filmu však podnítil hollywoodské tvůrce k natočení celé série výpravných biblických a náboženských eposů. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 3

Recenze (95)

lamps 

všechny recenze uživatele

Důstojná adaptace vynikající knihy, jejíž motivační a psychologickou obsáhlost se tvůrcům skrze pár důležitých změn celkem povedlo znázornit. I když k dokonalosti má film v tomto ohledu pořád daleko - logicky se vypichuje linie cézarova odboje proti křesťanům, která směřuje k finále v aréně, ale nepřesvědčvě naopak působí linka romantická a přerod Vinitiovy osobnosti, který byl v románu klíčový. Závěr pak postrádá kýženou emocionální hloubku, na druhou stranu však dobře uzavírá velkolepou rekonstrukci historické římské etapy, již si každý spojí s krutovládou matkovraha a žháře Nera. Jeden z vizuálně nejepičtějších snímků své doby, jakkoli trpící zjednodušováním a občasnou kýčovitostí.. 75% ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Podle románu z konce 19. století vzniká na začátku padesátých let dvacátého film odehrávající se v půlce prvního. Přijde mi velmi zajímavé, jak se tato tři velmi odlišná období záměrně i nezáměrně mísí do něčeho, co sice neodpovídá ani jednomu z nich (nejméně samozřejmě o tom, v němž se odehrává), přesto stojí za to tomu věnovat pozornost. Ta trojí dobovost mi přišla ze všech sandálových opusů, co jsem viděl, největší... I když by určitě šlo Quo Vadis přejít jako netrvanlivou megalomanskou zbytečnost, přijde mi zajímavější to na něm přijmout a pokusit se vidět i něco dalšího. 70 % ()

Reklama

KarKulA 

všechny recenze uživatele

Megalomanský kousek z dílny MGM, který ze svého kouzla neztratil nic ani po více než půl století a který ve své době za sebou strhl lavinu dalších podobných snímků. Přestože jsem fanda spíše komornějších věcí a tydle historické výpravné velkofilmy zlaté éry, v tomto případě navíc s náboženskou tematikou, moc nemusím, přežila jsem todle bez úhony a nakonec jsem byla ještě i nadšená. Je to bezpochyby mistrně natočený kousek s velkolepou výpravou, kostými, hudbou a hereckými výkony (Ustinova už tady snad ani nemá cenu znovu vytahovat) ........ no a prostě ten zapálenej Řím ........ nemá chybu. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Cynik by řekl, že všechny klasické historické velkofilmy jsou na jedno brdo. Snaží se ohromit monumentální výpravou, hřmotnou hudbou a nekonečnou délkou. Propracovaný scénář netřeba - sílu výpovědi potáhne samotná dějepisná událost. To pramení z toho, že Quo Vadis všem vyšlapalo cestu a ukázalo, jak má vypadat kasovní trhák. Podepsal se pod něj režisér legendárního Čaroděje ze země Oz a hudbu složil specialista na epické soundtracky. Miklós Rósza má v kinematografii Ben Hura, Julia Caesara, Cida, Krále králů a Sodomu i s Gomorou. Jeho práce určila standard, a také proto se zdá, že všechny filmy patří do jedné rozmáchlé série. ()

Fleur6 

všechny recenze uživatele

Z knihy boli síce hlavné udalosti ponechané, ale osudy postáv boli viac či menej pozmenené - čo je v niektorých prípadoch škoda (nedostatočné vykreslenie charakterov a vzťahov medzi postavami), v iných to však zvýšilo účinok na diváka (smrť Nera). O výkonoch hercov sa tu zväčša nemáme o čom baviť - slabota (z chudáka Petra spravili senilného blázna a Nera ešte prihlúplejšieho ako ho zobrazil Sienkiewicz), ale o to tu ani tak nešlo, všakže. Oplatí sa pozrieť. ()

Galerie (204)

Zajímavosti (17)

  • Pro film bylo ušito celkem 32 000 kostýmů. (ČSFD)
  • Film byl natočen v římských ateliérech Cinecittà a ve vybraných italských exteriérech s tehdy rozmařilým rozpočtem sedm milionů dolarů. (Karlos80)

Související novinky

Cinecittà – návrat ke slávě?

Cinecittà – návrat ke slávě?

30.11.2014

O italském filmovém studiu (čti „činečita") sídlícím v Římě jsme se tu už zmínili před několika měsíci v souvislosti s několika připravovanými nákladnými televizními sériemi (jedna z nich v režii… (více)

Reklama

Reklama