Obsahy(1)
Ovdovělá Anna Mráčková (V. Galatíková) věnuje všechnu svou energii dcerám, které rozmazluje, a dívky toho dokážou plně využívat. S matkou žije starší dcera (D. Erychlebová), provdaná za studenta (J. Čenský), který ale nestuduje, a o jejich dítě se stará babička. Mladší dcera (V. Jeníková) lenoší, nechodí do školy, hrozí jí, že nebude připuštěna k maturitě. A máma dře za holky, bere si dokonce i druhou práci a málem se zhroutí. Nakonec navštíví psychiatra (F. Husák), ve kterém pozná svého někdejšího ctitele. A ten jí skvěle poradí… (Česká televize)
(více)Recenze (38)
Babička se nezbláznila. Prostě to jen svým dětem vrátila se vší parádou a taky musela z toho bláznivého rodinného kolotoče vystoupit. Ono totiž vůbec neuškodí, když se dětičkám ukáže jaké to je. Tenhle příběh trošku připomínal delší bakalářskou povídku. Vůbec bych se nedivila, kdyby se tehdejší Československá televize, respektive Hermína Franková, nechala inspirovat nějakým diváckým dopisem. Na komedii moc málo komediální. ()
Rozlišit tenkou hranici mezi mateřskou láskou, výčitkami z rozpadu rodiny (i když nezpůsobeného vlastní vinou) až po opičí lásku je neskutečně těžké. Věře Galatíkové se to nepovedlo a sklidila co zasela. Babička se zbláznila rozhodně není komedie. Je to v podstatě dost smutný film s množstvím komických (nebo snad nechtěně trapných) prvků (intermezzo s focením v bytě, Císler jako WC hygienik, strašidelné účesy všech účinkujících...), které jakoby patřily do úplně jiného filmu. Krejčík z toho tentokrát nevyšel se ctí, herecky je to taky bída (vyjma Husáka, který ani moc nehrál, jen prostě byl a jeho civilnost mě hodně bavila). Přes veškerou moji kritiku to určité dobré momenty má. ()
Solidní přehlídka zjevů. Nemá cenu se vyjádřovat k ději, to už zde vystihli jiní, nicméně téměř nikdo zde nezmiňuje JIřího Císlera, a to je chyba! Čenského jsem poznala až téměř po dvaceti minutách, tzn. jeho pornoknír opravdu funguje. Scéna, kde Císler křepčí do rytmu skladby Hocus Pocus od skupiny Focus, zatímco ho neúspěšný student Čenský fotí s trojicí "pohledných" modelek (včetně absurdních hlášek: "Já jsem jenom Růžena. Ale říkejte mi.... Lindo.") u nich v obýváku, přičemž všechny snímky jsou rozostřené, proč asi?, je nezapomenutelná. Do toho dve neherečky - ale naprosté, a Přeučilův krátký štěk.... Ještě Vetchý se povedl (Galatíková:"Já jsem Vendulina maminka." Vetchý:"Má bejt? Já chci Vendulu..." "Vendulka není doma." "To řeknu hned, ne?"), s knírkem, rozcuhanou kudrnatou kšticí a kostkovaným čepečkem vypadá opravdu děsně věrohodně. Film pro silné nervy (a pokud zrovna prokrastinujete). ()
Taková ta doba, kdy se mělo za to, že ženská ve čtyřiceti už musí bejt babičkou. Chudák Galatíková. Tři ze zúčastněných tu neuměle demonstrují stav opilosti, k odstřelení je Jan Čenský s trvalou a vizáží německého pornoherce ze 70. let a v mezičasech se převážně cvaká do psacího stroje. Nemá to vtip, nemá to grády, nemá to vůbec nic. ()
Průměrná, místy snad až moc dlouhá televizní komedie o babičce, která se neúměrně moc stará o své dcery i o své vnouče. Její dcery i s jedním manželem by patřili naliskat, babička se však stále trpělivě stará a stará. A nic se nedaří. Pak se naštěstí při návštěvě psychiatra setká se svým starým známým a své rodině to vše ukáže z druhé strany - sama jde pařit a sama přijde pěkně pod parou. A ejhle - i ony mladé dívky pochopí, co je to se o někoho starat. Slušná komedie, která by ovšem zasloužila lepší střih a trošku větší tempo. Ale Galatíková skvělá. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (1)
- Kameraman Adolf Navara v průběhu natáčení umírá, film přebírá Miloslav Borovanský. (sator)
Reklama