Den zrady

Nemohu se stát americkým prezidentem, neboť nemám pečlivě zarovnaný účes, dokonalý chrup, opálenou pleť, neumím lhát a nehodlám se vzdát zbytečnosti zvané sociální cítění. Také by tuto funkci patrně neměl zastávat masový vrah a já bych skutečně nedokázal první den kampaně nepostřílet svůj volební štáb plný ulhaných chytrolínů. Tento snímek sice nenabízí o moc víc, než ono známé, že naivkům s rovným hřbetem nedoporučuje dělat vrcholnou politiku osm ze sedmi nechtěně těhotných stážistek, ale ono nezaškodí si občas připomenout deformaci charakterů vládnoucích elit. (07.10.2012)

Režisér i herec Clooney se snažil ukázat, že není tolik důležitý samotný výsledek, ale cesta k němu. A také to, co stojí v pozadí za tím vším. Pro koho to ale celé je? Musí vás zajímat zákulisí politiky a musíte si na webu občas rádi lovit různé konspirační teorie a zároveň dobře vědět kdo je tajemný „muž s cigaretou“ z Akt X, jinak by jste se měli Dnu zrady spíše vyhnout. (08.12.2011)

Pracovat pro budoucího prezidenta, nebo pro přítele? Být poctivý a upřímný, nebo lstivý a zákeřný? Riskovat volební vítězství, nebo vyhrát za cenu toho, že nabídnete post ministra spravedlnosti osobě, kterou nemůžete vystát? Tyto a další otázky si v Ides of March kladou členové Morrisovy volební kampaně. Volební kampaně, kde se každý prohrešek trestá, sebemenší chyba se oplácí vyhazovem, neloajalita bodnutím do zad a na pokus o odstranění se odpovídá vydíráním. I přes vznešené politické cíle jde totiž každému primárně o sebe a svou kariéru a mají-li během pochodu do cíle být zničeny životy jiných, budiž. Zní to zajímavě? Nejsem si úplně jistá. Pokud totiž nejste nadšenec do zákulisní politiky a nebaví vás sledovat, co se děje před tím, než politik vystoupí na podium a pronese nějaký projev, pak na velké vyžití asi rovnou zapomeňte. I přes obrovský potenciál totiž Ides of March není ničím jiným než dalším rutinním, zapomenutelným příběhem o prohnilosti politiky, který mě za sto minut nedokázal ani rozesmát, ani dojmout, ani rozčílit, ani nadchnout. Prostě se jen skrz fiktivní postavičky snažil vyprávět o povaze současné politiky. Což je sice hezký krátkodobý cíl, v nějakém trvalém měřítku je to na mě ale přece jen trochu málo. (29.10.2011)

v prvej polovici sa cudujete, ze kde su tie vsetky reci o tom, aka je politika tvrda a je len pre bezchrbtakov, ale v druhej polovici dostanete presne to, co od politiky cakate. Z dvoch miluckych chutnuckych ludi sa razom stanu bezcharakterne bestie, ktore si idu presne, to znamena cez mrtvoly, za svojim cielom. A ano, o tom je politika. Dlho mi tu chybal dobry politicky filmik, uz od cias skveleho serialu West Wing. Som rada, ze som sa dockala. Ustredne trio, plus Rachel boli vyborni, dialogy absolutne skvele a hudba takisto nezaostava. (12.12.2011)

,,PROČ BYCH TO DĚLAL?“... ,,PROTOŽE CHCETE VYHRÁT“....... /// O tom, jaká je to fuška dostat svýho šéfa (politika vole, zapomeň...) do Bílýho domu. Politickej poker, kde buď hraješ jako oni, nebo mizíš v propadlišti dějin a na tvoje místo jde další. Vyhrává ten, kdo má v rukávě ty nejdrsnější trumfy a přátelství není na pořadu dne. Pohled na kampaň v zemi, jejíž národ není zvyklej bejt v něčem druhej (nebo třetí...) a kde se nedoporučuje píchat stážistky. R.Gosling mi tu sedí víc než když řídí a G.Clooney? Co myslíte? Ta režie mu celkem jde. Člověk se nenudí, ale na druhou (i třetí) stranu – moc emocí film nevzbuzuje. Prostě takový - ,,dovnitř – ven...“ /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se to vzít po Vencovi... (morbiďáci, já myslel toho druhýho!). 2.) Zjistím, jestli na cestu do Bílýho domu stačí oblíct nahý a nasytit hladový. 3.) Thx za titule ,,Ants“ a ,,larelay“ a ,,Radka“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (26.12.2011)