Nákaza

Jude Law za zlomyslného vypočítavce a svini (jeho postavu nelze zapomenout); Gwyneth Paltrow předvádí nejpřesvědčivější záchvat v dějinách kinematografie; neuvěřitelně působivý soundtrack. Zbytek už je jen lehce nadprůměrný thriller se snadno rozpoznatelným rukopisem režiséra a několika povedenými mrazivými scénami. A Bryan Cranston: kdekoliv se ten týpek objeví, dělá film lepším. (22.10.2011)

V tomto hraném dokumentu se podíváme do Hongkongu, Londýna, Macaa a Minnesoty. Prosfištíme si pár slovíček, dozvíme se něco ze světa biochovu vepřů a odhalíme záhady echolokace netopýrů. Také zabředneme do praktik WHO a těch zmrdů z CIA. Hlubší emoce nečekejte, bohužel, atmosféra filmu je právě na úrovni dokumentu ze zůmu. Přesto však po dokoukání zůstane ve vás jakýsi pocit strachu, že by to tak klidně jednou mohlo být. A měsíc nebo dva je nesmírně krátká doba na reakci obyvatelstva na zkázu takových parametrů. No, nemůžu než doporučit. Škoda jen té filmové atmosféry, mohlo to být dramatičtější, ponuřejší a temnější. Myslím, že to zabila právě hudba, která byla dost protivná. Stačilo by přitom pustit dvě noty třeba z Mlčení jehňátek a hned byste viděli, jak omladina jektala zuby při nervydrásajícím dramatu, kde lidi padaj k zemi jako hrušky a to v největší hruškové katastrofě naší historie. (06.10.2014)

Sodenbergh raz a znova kašle na konvencie a prináša divákom zaujímavý pohľad na pandemickú skazu vírusového ochorenia. Film bez hlavného hrdinu, bez emočného kontaktu s postavami, bez hlavnej dejovej myšlienky. Len rýdze spracovanie neľahkej látky, premyslené do posledného detailu a miestami som mal naozaj pocit, že keby sa niečo podobné naozaj stalo, presne takto by následne vyzeral hraný dokument. Remeselne veľmi dobre odvedené, no miestami naozaj veľmi nudné a keďže sa rád zžívam s postavami, a tu na to nebol priestor, tak aj pomerne dosť chladné a pre mňa nedivácke. 65%. (22.10.2013)

Určite to nie je film, ktorý by som si pozeral dvakrát do roka. Vlastne je možné, že už si ho nikdy viac v živote nebudem chcieť pozrieť. Nie je to totiž nič príjemné. Hrá v tom plno hollywoodskych hviezd, ale celé je to temné, takže mnohé z nich brutálne umrú. Nákaza je drasticky realistická, miestami až dokumentárna. Oproti  Smrtiacej epidémii s Dustinom Hoffmanom je to realistický dokument. Soderberg trafil klinec po hlavičke a riadne ho do toho dreva zabil a následne to drevo rozmlátil obrovským a ťažkým búračským kladivom. (14.11.2016)

Celé to připomíná televizní zpravodajství. Nemáte tu hlavní hrdiny, kterým byste mohli držet palce, jen spoustu epizodních postaviček, které většinou nedlouho po uvedení na scénu zemřou. Dozvídáte se, kolik je nakažených, sledujete debatu mezi typickým zastáncem konspiračních teorií a typickým představitelem vlády. Jenže podobně, jako když si přečtete o pádu letadla kdesi na druhém konci světa, z toho cítíte jakousi odcizenost. Neosobnost. Stejně jako v reálném životě se často zdá, že se vyšetřování nehýbe kupředu a že hlavním úkolem většiny zúčastněných je jen čekat, jak se vše vyvrbí. A když už se konečně objeví nějaké drama a vše začne připomínat Hobbesův 'state of nature', přeskočí děj na jiné bezvýznamné okamžiky jiné postavy. Normálně mi tohle nevadí, normálně mám filmy zobrazující obyčejné okamžiky v životě obyčejného člověka ráda. Jenže takové filmy musí být postaveny na zajímavé hlavní postavě, se kterou vás ty běžné momenty budou bavit prožívat. A Contagion ji nemá. (25.10.2011)