Neděle ve všední den

Půvabné koprodukční melodrama, které cele nese na svém něžném výkonu přenádherná Jana Brejchová. Pro Janu mám slabost a pro civilní příběh ze života mladého manželství založeného na (ne)praktičnosti dvou umělců mám pochopení. Co je ale skutečně zajímavé v druhém plánu, je atraktivní koprodukce s Maďarskem. A sledovat Janu opatrně reprezentující ČSR tu ve spolupráci se SSSR (Májové hvězdy), tu s Východním Německem (Sen kapitána Loye), Západním Německem (Zámek Gripsholm) nebo Rakouskem (Výstřely v tříčtvrtečním taktu) atd. atd. je prostě malý zázrak. Velká mezinárodní kariéra to bohužel nikdy nebyla, ale je to zajímavý přehled. Nyní ještě toužím po dalším maďarském filmu s Janou, po Vteřinách úzkosti a pak snad už budu sytá. P. S. chybějící titulky ve scénách maďarsky hovořících postav jdou samozřejmě na vrub špatně ošetřené kopie na CSFilmu. (04.07.2016)

Pozitivní a milý filmeček, ke kterému budu velmi rád budu shovívavý. Sympatický šedesátkový příběh jedné nadějné klavíristky a jejího životně i profesně zásadního výletu na východ. Skvělá atmosféra dobové Prahy a Budapešti i vztahová politika dvou párů. Českého a maďarského - tady film, naneštěstí, naráží, jelikož režisér ho pojal až moc mezinárodně. To, co mezi sebou probírá maďarský pár, si musí Čech, neznalý maďarštiny, jen domýšlet a samozřejmě i naopak. Snímek ovšem také nabízí i velmi zajímavé role, které příjemně překvapí nejen znalce čs kinematografie. Mladá Janička ale svým vynikajícím herectvím převyšuje všechny - i operního pěvce Marvana. (20.05.2015)

Asi školení, že partnerské problémy se mají řešit odloučením. Praha ještě ujde. Maďarsko někde mezi nudou a křečí. Milostný román klavíristky a Maďara drhne. Nejen on. Brejchová kupříkladu začne hrát na recepci, posluchači otrávení (proč, to hraje tak blbě?), místní klavírista toho má po chvíli dost, naštvaně prchá a z naprostého zoufalství si na schodech zlomí nohu? Chabou náplastí je usměvavá překladatelka. Vysvobození z nastavované maďarské kaše dostane direkt ve chvíli, kdy přehnaně iniciativní tlumočnice nabídne ze slušnosti klavíristce prodloužení jejího extrémně zábavného pobytu. Ách jóóó: martýrium pokračuje. Umělkyně pak skrze zuby se strojeným úsměvem procedí, že si Budapešť zamilovala. Po návratu do Prahy následuje pantomima. (07.01.2023)

Koprodukční československomaďarský průhled do poněkud idealizované všednodennosti někdejšího režimu nepostrádá půvab, kvalitní scénář a z naší strany i všestranně zvládnuté herecké obsazení (Brejchová, Marvan, Matulová, Mistrík, Bohdalová). Maďarské režii i scénáři není co vytknout. Snímek je to utěšený a srce i mozek těšící. (04.07.2021)

Jiná doba, jiná tvorba. V době vzniku mohlo jít v rámci maďarského i československého filmu o velmi svěží koprodukční záležitost, naopak dneska by už podobný námět o prvním zájezdu mladé klavíristky do zahraničí určitě nestačil ani na kratší televizní film. Podle mě tento romantický filmový výlet s Janou Brejchovou v Budapešti zestárl úplně stejně jako ten s Audrey Hepburn v Římě. Ale pokud zrovna máte náladu na obyčejný film pro pamětníky, sice bez jakéhokoliv napětí a taky minimem humoru, ale s příjemnou atmosférou starých časů, dívá se na to určitě i hezky. Jelikož se Neděle ve všední den hodně točila kolem hudby, nakonec mě dokázala celkem bavit... na jedno zhlédnutí určitě ano. Vidět Jaroslava Marvana v roli operního pěvce i mile překvapilo. 60% (19.12.2020)