Katastrofin aineksia
Recipes for Disaster
VOD (1)
Obsahy(1)
„Nemůžu si čistit zuby, protože můj kartáček je z plastu," říká v dokumentu Johna Webstera jeho mladší syn. Rodina, žijící ve Finsku, se totiž rozhodla, že zkusí vydržet jeden rok zcela bez produktů, k jejichž výrobě nebo při jejichž použití je potřeba ropy. Touha minimalizovat svou ekologickou stopu se v mysli režiséra zrodila poté, co začal vnímat problémy spojené s globálním oteplováním a vyčerpatelností přírodních zdrojů. Vyměnit automobil za autobus, letadlo za vlak, motorový člun za veslici nebo nakoupit v obchodě základní potraviny však není vždy snadné, zvlášť pro rodinu s dětmi. I ti sebevíc motivovaní začnou pochybovat, když se věci komplikují a způsobují nepohodlí. Uvnitř čtyřčlenné rodiny tak brzy vznikají rozkoly. V průběhu roku se z původního pevného rozhodnutí přejít na ekologicky přijatelný způsob života postupně slevuje ke kompromisům a jednodušším řešením. Lze se chovat ekologicky, a nezničit přitom rodinné štěstí? Podstoupili byste sami takový experiment? (Jeden svět)
(více)Recenze (16)
Bylo zajímavé zhlédnout poměrně šílený způsob, jak se v domácnosti obejít bez plastů. V dnešní době je nedílnou součástí život obklopený plastovými lahvemi a všemožnými výrobky, které z jiného materiálu nikde neseženete. Tento styl života bych nejspíš nezvládla, už jen z důvodu, když byli v obchodním domě nakupovat... pro nás všechny je tohle normální způsob života, nikdo si neuvědomuje, kolik se tohoto kolem nás objevuje. Shánět všemožně toaletní papír, který není zabalený v plastě (i když u nás se vyskytují i obalené v normálním papíře), vyrábět si vlastní zubní pastu a prostě se celkově vyvarovat tohoto pro nás životního rituálu, je poměrně nemožné a podle mého názoru po čas dokumentace tohoto filmu i tato rodina ÚPLNĚ bez koupi plastů nežila. ()
Zajímavý experiment, který se nijak nevymkl kontrole (výrazně) a Johnny si to všechno pěkně rozpočítal. Co se týče výsledku, tak jeho rodina to "dobrodružství" přežila a on sám sebe "tak trochu" uspokojil příznivými procenty. Celkem jsem se bavil, nicméně jsem přesvědčen, že kdyby ještě chvíli prudil, tak by se moc hezký a milující pohled jeho hezké ženy proměnil v něco pro Johnnyho moc ošklivého...:) ()
Velmi vtipná záležitost, která svým podáním v některých momentech připomínala angažované dokumenty M. Moorea nebo Morgana Spurlocka. Vedle mnoha zábavných a poučných situací a scén (auto, loď, toaletní papír) obsahoval dokument taky jednoznačné poselství (možná důležitější jak celý dokument), které praví jednoznačnou pravdu, že na plno věcí si lze zvyknout a vzít je za své, ale chce to jenom chtít a mít tu vůli. Myšlenka pěkná a bezesporu ušlechtilá, ale proč nešel na dřeň a do krve? Bylo by to asi hodně bolestivý (zralý na rozvod), ale bez toho aby se šlo do důsledku tomu prostě divák tolik nevěřil. Ano, omezíme tohle a tohle, ale tadyto si necháme a nebo to ve filmu vůbec zmiňovat nebudeme (léky, obaly, hygiena, kosmetika - kromě pasty na zuby), protože by to bylo složité a nepohodlné. Škoda, tím pádem to působilo neúplně a ne tak uvěřitelně a přesvědčivě, i když i tak klobouk dolů před nadšením autora. ()
Přesně jak říká Hank - nebylo tu všechno rozebrané do důsledků: jaké potraviny si vybírali, aby nebyly zabalené v plastu? kde sháněla rodina hygienické potřeby? Začala si snad manželka šít vložky, tak jako u nás ženy za komunismu??? Soudě podle její optimistické nálady myslím, že ne! A další háček: budeme šetřit, a proto hned zítra koupím nové topení a taky nové auto (na ekopohon) - no to je poněkud kontroverzní úspora!! U nás říkáme "sirka na dvakrát - štamprla na raz". Jasně z toho vyplývá, že lidé v rozvinutých státech (včetně ČR!) se prostě uskromnit odmítají. Ale každopádně před touto finskou rodinou klobouk dolů. Z experimentu jasně vyplývá, že některé věci člověk prostě neovlivní - i kdybyste sebevíc chtěli, plastů a nadmíry obalů se nezbavíte. Můžete kupovat mlíko z automatu, ale neseženete mouku přímo od mlynáře, těstoviny odsypané na váhu, nebo jogurt do vlastní krabičky :-) apod.. ()
Ekologická "Rodinná pouta" založená na úplně jeblém, bezefektivním a nemožném pokusu? Pardon, ale žít bez ropy a přitom si čistit zuby plastovým zubním kartáčkem nebo si ekologicky utírat prdele levou rukou mi přijde mírně retardované. A jako perlička na závěr přichází geniální nápad s ekologickým palivem. Je přece naprosto ekologické a normální projezdit 300 km jen proto, že jedu natankovat biopalivo, které cestou zpátky stejně spálím. Sečteno a podtrženo - nehorázná a absolutně nedomyšlená hovadina. ()
Reklama