Tady to musí být

"Home - is where I want to be / But I guess I'm already there". Tuhle naivní melodii zpívali kdysi Talking Heads, a je příjemné opět vidět a slyšet stárnoucího Davida Byrna... A o tom je také tenhle film zarámovaný do road movie hledačského příběhu, ve kterém hrdina najde kromě jiného i sama sebe. To, co původně hledal (a našel) není podstatné, ten příběh mohl být úplně jiný - a možná bych i jinému příběhu dal přednost... To, co rozhodně nemohlo být jiné, je scénáristický, a především režijní přístup Paola Sorrentina, který ve filmu, ke kterému jsem přistupoval s rozpaky a obavami, sladil všechny šťávy do postmoderního elixíru (snad toho, který po celou dobu popíjel hlavní hrdina), který prozrazuje nejen zkušeného barmana, ale také největšího režiséra poslední doby. (17.02.2016)

Nemôžem si pomôcť, ale pred natáčaním tohto snímku musel niekto nečakane Sean Pennovi zo zadu pritankovať, pretože tak rozprávať a jednať spomalene sa asi nedá nacvičiť. No, vidím to takto: Robert Smith z The Cure behá po Štátoch a hľadá jedného nácka. Nuda. Nedám tomu viac, ako dve len preto, že Sean Penn dostal zaucho, z ktorého sa už neprebral! (10.03.2012)

Už úvodná pieseň Lay and love ma pomaličky vťahovala do netradičného príbehu. Keď si vyberieme film, ktorým si spestriť večer, je to vždy neistý podnik. Hlavne ak sa jedná o nového režiséra z ktorého tvorbou sme sa nemali možnosť zoznámiť. Aspoň v mojom prípade. Výstavba príbehu, toho kam smeruje aj toho ako sa postava počas deja vyvíja, je v každom filme kľúčová. Pretože sa s ňou vyvíja aj divák. A je veľmi uspokojujúce povedať, že Sorrentino natočil divácky prístupný, ale zároveň netradičný a svojský film. Má mnoho humorných miest, ešte väčšiu dávku životných múdrostí a nadupaný soundtrack. Čo na tom, že niektoré melódie sú prebraté z Perfect Sensu. Kamera je podmanivá a každý záber je samostatnou fotografiou rozprávajúcou príbeh. Ale to, čo si na This must be the place cením, je fakt, že sa to posúva po mnohých rovinách. Pomalý odkrýva niektoré záhady. Niektoré nechá nevypovedané. Hrá sa s divákom. Jeho očakávaniami, ale pritom mu je každou scénou vďačný za pozornosť. Takéto filmu sú dnes raritou. Sean Penn je bezchybný. (24.01.2014)

Paolo Sorrentino u mě na podruhé a opět velice solidně. Zase je vidět skvělá práce se vším, co k filmu patří. Některé táhlé záběry jsou naprosto ultimátní. Jako kdybych koukal na Kubricka. Stejně tak i hudba do filmu perfektně sedí. Každopádně od Božského, ve kterém jsem se občas nevyznal, tady vznikl trošku jiný problém....a to ten, že Sean Penn, ačkoliv je postava hodně výrazná a hodně dobře zahraná, pořád jsem jeho chování asi půlku filmu nechápal. Co nechápal, já nerozuměl celý jeho rodině, nerozuměl jsem žádným těm dialogům a tím, čím si procházel. Šlo to uplně mimo mě, ale postupem času jsem se do toho nakonec přeci jenom dostal. Bylo to těžký, ale dalo se to zvládnout, protože jakmile se objeví v USA, rozjede se vcelku slušná road movie, který chvílemi baví, chvílemi udivuje, ale hlavně vypráví další zajímavý životní evropský příběh, s dodatečným stigmatem druhý světový války. (13.05.2013)

Skvělá kombinace všech filmových prvků ve jménu puntičkářství, ale v kladném slova smyslu - vybalancováno do rovnováhy. Jak tady mnozí složitě analyzují, jde o jeden komplexní prožitek, pro mě umocněný potvrzením známého - méně znamená více. Tak nějak si představuji kvalitní nezávislý film. Zralý film pro zralého diváka. ;-) (27.12.2015)