O bozích a lidech

Boli tu momenty silné ale vyskytli sa aj pasáže, ktoré boli tak trochu nudné. Najmä v momentoch, keď sa mnísi po 258krát hromadne modlili a človek vedel, že sa najbližších pár minút určite nič nestane. Vrchol filmu bola jednoznačne pasáž s Labutím jazerom, ale rovnako sa mi páčila aj úvodná konfrontácia s vodcom militantov. Momenty v ktorých by boli mnísi konfrontovaný s teroristami mi veľmi chýbali, respektíve som myslel, že ich bude viac, keďže ma ten rozhovor z úvodu na túto vlnu vcelku navnadil. Príbehová linka, v ktorej sú mnísi konfrontovaný s domácou armádou ma ale veľmi príjemne prekvapila. Rovnako boli skvele zvládnuté vnútorné súboje jednotlivcov, keď sa rozhodovalo o tom, akým smerom sa budú uberať ich kroky. Mám teda z tohto filmu zmiešané pocity, ale skôr pozitívne ako negatívne. Niečo mi v ňom chýbalo, niečo som dostal mimo očakávania. Celkové spracovanie bolo ale kvalitné a film ma donútil rozmýšľať nad súbojom rozumu a viery a ukázal, že je niekedy ťažké byť misionárom a nebiť pritom mučeníkom, takže celkovo spokojnosť. 80% (08.11.2013)

ocenenia : MFF Cannes 2010 - Veľká cena poroty ◘◘◘◘ Zaujímavé poňatie snahy pochopiť (alebo vytvoriť) určitú syntézu medzi kresťanstvom a islamom. Neviem však, či som príliš citlivý, ale od okamžiku, kedy otec Christian citátom z Koránu (súra 5, verš 82-85) obmäkčuje vodcu teroristov pri prvom prepadnutí kláštora, som tam zacítil pre mňa nepríjemnú pachuť antižidovstva. Ten istý verš Koránu totiž začína veľmi nepekným útokom na židov (to samozrejme vo filme neodznie) (03.06.2013)

Komentář Tannera podepisuji. Jen bych snad ještě přidal, že do toho rádoby dokumentárního stylu jsem se nemohl nějak dostat. Přitom témata jsou ohromná, ale co naplat, když je tu jakákoliv rezignace na základní filmové prostředky, jimiž si tvůrci získávají diváka. Přitom stačilo vybrat jednu postavu a vyprávět to z jejího pohledu, hned by to dostalo určité vnitřní emoce navíc. A celé téma by vyznělo daleko silněji. Při tomto rádoby dokumentárním stylu chybí i možnost využít jako emotivního prvku hudbu - a přitom by jen mohla podtrhnout celkové vyznění. Naopak, když je použito Labutí jezero, tak by zase lépe vyznělo ticho... Je zde až moc soustředění na vnější detaily, nikoliv onu vnitřní hloubku. Takhle i přes naléhavost tématu a ony otřesné věci, co se staly, mne to tak nějak často nechávalo chladným. Velkou roli hrálo i to, že jsem nedávno předtím viděl ruský Ostrov, kde je ona duchovní tematika skutečně podána i pro diváka a filmově. (06.04.2011)

Film jsem si vychutnala v původním znění a byla jsem nadšená, navíc mám ráda dobře zpracované duchovní věci a dokonce můžu i dobře zazpívané žalmy. Tenhle film je prosáklý duchovní atmosférou, ukázkovou prací skupiny mnichů na sjednocení , shodě a vybudování oázy duchovního míru a jedinečné lidské vyrovnanosti v dokonalé harmonii uprostřed neklidu a teroru, takže prosím ufouny zvyklé na horory a béčka nebo vykastrovanou klasiku, aby se do toho vůbec nepouštěli, vyhli se filmu obloukem a to velkým(např.verbal + wirtuaruska a jejich napodobeniny) a neprudili pak svými nechápavými nebo oplzlými komentáři, předem děkuji za pochopení. (21.04.2012)

Najpravdivejšia veta príde asi v strede filmu: „Ľudia nikdy nepáchajú zlo tak ochotne, ako je to v mene náboženstva.“ Aktuálne máme takýto názorný príklad v jednom peknom náboženstve zvanom islam. A pritom tí fundamentalisti ani korán nečítali, nepoznajú ho, nerozumejú mu, len sa nechajú hlúpo zmanipulovať. Aj toto tu môžeme vidieť. Pozabíjať ľudí, ktorí nikomu nič zlé nerobia, naopak pomáhajú okoliu, to si vyžaduje naozaj nulové svedomie. Snímok ukazuje skutočné udalosti z jedného neznámeho miesta presvedčivo a zrozumiteľne. Nebyť mnohých modlitebných scén, mohlo to byť aj za 5 hviezd. Predzáverečná scéna s hudbou z Labutieho jazera bola poetická. (04.08.2016)