Náš den přijde

Amorálna ale citlivá, čiernohumorná, psychologicky vypätá, vnútorne pulzujúca emocionálna rozbuška, posilnená energickými hereckými výkonmi extrovertného Cassela i introvertného Barthelemyho. Anarchistické ventilovanie si minulých krívd na nevinných “okoloidúcich”, vedúce až za hranice zákona. Stoneovi odosobnení a samoúčelní Takí normálni zabjaci môžu ticho závidieť. (07.07.2011)

Redheads jsou takovým tím filmovým obrazem nepříjemných a dekadentních a násilných a šílených skutků narušených myslí, na který člověk fascinovaně zírá a ptá se sám sebe proč. Každopádně jde o Artový film, žádné spolknutí dvou kuliček popcornu. Určitě zajímavá studie, nikterak příjemná teda. Bez Casselova herectví bych se asi potrápil ještě o něco víc. (13.12.2015)

Akýsi guru psychoanalýzy ( Vincent Cassel ) vytvára klamstvami, zavádzaním a manipuláciou situácie, ktoré majú pomôcť mladému mužovi v sebavedomí a zbaviť ho komplexu z ryšavosti ( sám psychológ je ryšavý ). Ten sprvu nechápe asertivite, ale rýchlo sa učí, až prekonáva svojho učiteľa. V domnení hľadania identity, pravidiel a svojho sna sa obaja muži dopúšťajú trestuhodného správania. Kontroverznosť filmu zachádza ďalej a ďalej a snaží sa rúcať všetky zvyklosti zväčša nekorektným spôsobom. Dotýka sa rôznych spoločenských tém ako xenofóbia, antisemitizmus, homosexualita, vlastenectvo, násilie, psychologický terror ( nezabudnuteľná scéna vo vírivke ). Nehľadá východiská, všetko necháva na divákovi, jeho vnímaní a chápaní. (29.03.2011)

Vzpoura zrzků. Schizoidní jízda, která začíná jako černá komedie a končí jako čirý výplod šílenství - mizantropií, terorem, pudem smrti. Sžíravý kontrapunkt soudobé "sociální" selanky a přitom film, co vidí do problematiky xenofobie a společenské segregace až překvapivě hluboko. Výkony ústřední dvojice nelidské, režie naprosto epesní. Gavras je člověk s fantazií ve zcela jiné dimenzi, než by to člověk očekával. Že bude film o dvou sociopatech, co terorizují nevinné, místy v pravém slova smyslu romantický (fiktivní prostor úniku před skutečností, nikoli dojení diváka), bych skutečně nečekal. I když ten Rachmaninov v úvodu napovídá, že tohle bude něco zrůdně krásného. A je. Top 5 roku 2010. (29.11.2010)

Dvaja muži si prežívajú svoju Thelma & Louise story, nasratí na celý vesmír ako D-FENS, jeden je francúzska obdoba Tylera Durdena, druhému hrabe ako Donovi Quijotovi a všetci sa teraz tvárme aká je to geniálna satira na ten zlý svet, v ktorom je každý časovanou bombou, ak nedostane svoju dávku úsmevov, keď v skutočnosti jedinou pointou Notre jour viendra je, že tu žiadna pointa nie je. Film ma neuráža, len jednoducho Gavras a jeho nihilizmus ide opäť raz úplne mimo mňa. (19.04.2011)