Můj týden s Marilyn

Môj týždeň s Marilyn nám poskytuje presne to, čo očakávame a čo väčšina chce vidieť. Okopírované pohyby, notoricky známe problémové chovanie a identifikácia filmových legiend prostredníctvom známych hercov. Aha, Branagh je Olivier, Ormond je Vivien Leigh. Ja len neviem, čo si mám teraz o Marilyn myslieť. Jej pravidelná nevera je tu ospravedlňovaná jej nešťastím a ako najväčšia svetová stár môže predsa všetko. Colin je mladý, túžbe po užívaní si každý deň s inou chápeme, ale osobne nechápem jeho citom, film sa totiž volá Môj týždeň s Marilyn a straty, ktoré týmto románikom utrpí, ho nijak zvlášť netrápia. Lokácie a casting sú takmer dokonalé a nájdu sa aj silnejšie momenty. (29.03.2016)

Začátek je skvělý, ale nikam nesměřuje. Druhá polovina už je pak jen nekonečné opakování stejných frází. A nejvíc mě mrzí, že snímek vlastně Marilyn samotnou jinak nepředstaví, zůstane stejnou enigmou od začátku do konce. Za těch sto minut jsem se o ní dozvěděl to samé jako z článku v Rytmu života. A na cokoliv jiného je to moc povrchní. (14.02.2012)

Perfektní film. Michelle Williams je perfektní a těžko si představit, že by někdy mohla dostat těžší roli než ztvárnění MM. Těžší nikoliv ve smyslu jejího vlastního hereckého projevu, ale očekávaného srovnání (a předpojatosti) se skutečnou postavou. Je to jako když někdo ve filmu hraje Hitlera. Můžete mu toho diktátora nakrásně uvěřit, ale stejně to nebude úplné, i kdyby se ten nešťastník na konci filmu zastřelil uprostřed Berlína. Mnohem snadnější úlohu měl Kenneth Branagh (moc se mi líbil), kterého po dnešku (tedy pět dní před vyhlašováním Akademie) pasuju na favorita vedlejší role - jeho Laurence Olivier mi děsně připomínal Mirka Donutila, milé. Eddie Redmayne a jeho plné rty jsou tam skutečně jen jako messenger, to má ve filmu pravdu. My Week with Marilyn je pro mě nejlepším retro loňského roku, přestože úspěchu stejně otitulované The Kings speech nedosáhne. Potterovce potěší menší role Hermiony Emmy Watson, fajnšmekry zase obsazení Judi Dench a Julie Ormond. No a mě nejvíc, že herec, kterého ve vší tichosti obsadili zhruba do tří vteřin záběrů (stopáž cca od 8 min 47 sek), ve kterých ztvárňuje nejlepšího britského komika všech dob Normana Wisdoma (skutečně to je on, ve filmu na něj i volají, "Normane" a podle režiséra filmu tyto záběry natočili v ten samý den, kdy Wisdom zemřel), je loni zesnulému herci opravdu podobný. Podle některých domněnek si tuhle postavu zahrál dokonce sám Norman, těch několik vteřin je prý dílem CGI. Ví někdo víc? (21.02.2012)

Šarm, iskra, príťažlivosť, to všetko je to, čo delí skutočnú Marilyn od Michelle Monaghan. A tá nech dostane aj stokrát Globus za túto rolu, nič to nemení na tom, že bola nevhodne vybraná a na originál sa vôbec nepodobá. Len blonďavé vlasy nestačia. Hlavne sú tam z nej všetci paf, akoby spadol niekto z Marsu. A pritom šlo len o labilnú vynervovanú osobu. Okolie ju obdivovalo, ale často s ňou narábali aj ako s tovarom. A ona na oplátku manipulovala chlapmi. Veľmi nevyrovnaná, túžiaca možno po šťastí, ale neschopná odtrhnúť sa od reality slávy. Film je celkovo málo atraktívny, nejaké zábery z natáčania, sem tam nejaký pokec o ničom, behanie po prírode, plus Clarkove pehavé mokré sny, kto vie, čo sa naozaj z toho stalo? (20.01.2017)

Colin Clark a jeho knihy The Prince, the Showgirl and Me: the Colin Clark Diaries (1995) a My Week with Marilyn (2000) jsou pouhé lokální fenomény. A jako takové samozřejmě ani nemají český překlad. Jedná se jen o klasické britské parazitování na Hollywoodu. A filmová verze tohoto příběhu je úplně stejná, takto by mohl vzniknout film o jakémkoli filmu, který hollywoodská hvězda natáčela mimo USA (co tehdy jedla, kdo se do ní zamiloval, co na to její manžel...). A to je skutečně podřadný žánr. A je úplně jedno, že tu máme kvalitní herce v zastoupení takových jmen jako Julia Ormond, Derek Jacobi, Judi Dench nebo Kenneth Branagh. Případně oblíbené mládí Eddie Redmayne, Emma Watson a Michelle Williams (jejíž interpretace Monroe je minimálně diskutabilní). Film The Prince and the Showgirl byl ostatně prvním projektem Marilyn Monroe Productions, Monroe tedy do Anglie přivezla nejen svoje jméno, hvězdný pár Monroe-Miller, ale také peníze a proto je dost nerealistické točit o ní film jako o někom, kdo byl na natáčení trpěný. (24.08.2021)