Sherlock - Série 4

Nj, Sherlock s další sérií definitivně potvrdil, že ztratil mnoho ze svého kouzla. Místo zábavných případů s jednoduchou, ale chytrou pointou nabízí citové ždímání, megalomanské případy a dost se v tom všem ztrácí. Bohužel. Poslední díl mě na rozdíl od předchozích dvou alespoň bavil, ale ani tak nemůžu říct, že tohle citově laděné brouzdání v Sherlockově paměti nějak ohromí. (25.11.2017)

První díl je bohužel poněkud slabší, čímž nás připravuje na jízdu ve zbytku série. Zfetovaný Sherlock, zoufalý John.. Opět se navracíme blíže k jejich vztahu a to vítám s radostí. I přesto, že hodnocení posledního dílu je poněkud nižší, považuji ho za jeden z nejlepších dílů vůbec. Obsahuje fantastický zvraty a napětí, dostáváme kupu nových informací, objeví se Moriarty a to se vší parádou! Sice mě děsí, že zároveň ukončení tohoto dílu by bylo i celkem dobré zakončení celého seriálu, ale budu doufat v opak. (04.05.2018)

Ty sérky už jsou jen o přehrabování se v minulosti a twistech v osobním životě. Kéž by Sherlock řešil záhady a případy normálních lidí. Ale každou sérku najdou ještě ultimátnějšího padoucha, kterej párkrát umře, vrátí se,... Poslední dvě série se řeší každých pět minut to, jestli je Sherlock sjetej nebo není, co je pravda a co jsou iluze, on se při tom drží za hlavu a pláče. Vytratil se původní námět a jsme u krimi telenovely. (06.01.2021)

Na závěr čtvrté série zbývá jen jediná, skoro až Hamletovská (toho s Cumberbatchem), otázka: Byla to s*ačka nebo ne? Je tam pár hodně silných scén a zajímavých motivů. Jsou tam třeba i 20minutové pasáže, které jsou poměrně strhující, ale pak vždycky přijde něco, co to shodí až do horoucích odpadových pekel. Obzvlášť postava Mary Watson patří k nejotravnějším postavám televizní historie. Takže sečteno a podtrženo: Ano, byla to s*ačka. (16.02.2017)

Dávám "odpad" z prostého důvodu: Správně uchopený odkaz sira Arthura v úvodních sériích nasadil laťku tak vysoko a vzbudil taková očekávání, že propad, který IV. série dokončila, znamená naprostou žumpu možného. Horší by snad bylo jen to, kdyby se Sherlock s Watsonem pro záchranu lidstva spojili s Batmanem a Strážci vesmíru. I tak to ale byla slátanina neuvěřitelných rozměrů, připomínající telenovely typu Esmeralda. Z asociála Sherlocka, který bavil svými sociopatickými výpady, je patetický a všeobjímající citlivka, jeho cynický a bezskrupulózní bratr se touží za všechny obětovat a citlivý Watson...? Ve svém truchlivém zármutku odkopl kamsi svou dceru i přítele a stal se tak vlastně hajzlem večera. Pokud s nadějí na zvrat k lepšímu čekáte na Moriartyho, dostanete tvrdou ránu, pravda genderově vyváženou. Nechybí patetické proslovy (za ten, který si vyšvihne umírající postava v 1.díle, by se nestyděli snad jen v čínské filmové provenienci); a samozřejmě nechybí ani plačící holčička (!), kterou je třeba zachránit. Ze všeho nejvíc IV. série připomíná chorý výplod citlivé mladistvé duše, která si tajně pod dekou sní své sny o vztazích, aniž by o nich měla páru. Poslední díl přidává dimenzi počítačové hry o tom, jak splnit úkoly a dostat se ze strašidelného zámku. Strašidelné je ale především to, kam nechala BBC celý projekt dojít. (07.02.2017)