Život v jednom dni

Bez předsudků, názoru na pohlaví, rasu, náboženství ukazuje život lidí v jednom dni. That's it!. Neovlivňuje nás, netlačí na nás, neříká nám co si máme myslet, nesnaží se nás o něčem přesvědčit, neargumentuje. Life in a Day je jen zprostředkovatelem - vypravěčem je jen a jen život - takový jaký je, plný protikladů, protipólů, lásky ale i nenávisti. Emotivní? Ano - ale záleží kdo jste a co vám přijde emotivní. Tohle je život nic víc nic míň :) (09.07.2011)

Nádherná mozaika minipříběhů stovek lidí ze všech koutů naší Země v jednom krásném letním dni, která dává dokumentům zcela novou dimenzi. Nenechejte si tento experiment ujít, určitě si z kina odnesete minimálně úsměv na duši. Můj zážitek z předpremiérové projekce je tak silný, že jsem v jeho světle musel snížit i hodnocení tehdy přelomového dokumentu Baraka. (17.07.2011)

Nápad to byl vskutku originální, ale už předem muselo být jasné, jak se to celé (zcela zákonitě) rozpadne na maličké střípky, které vlastně nemají vůbec žádnou výpovědní hodnotu. A tak nakonec divák sleduje celou sbírku klišé (těhotná ženská, chlap omdlí u porodu, dětská práce, nedostatek vody, plýtvání vodou, umírání...) odehrávající se po celém světě. Ještě že byla ta Love Parade, protože jinak je to jedna velká nuda, které chybí nějaký spojovací prvek - pokud nepočítáme ždímání emoci (Američanka a její manžel, který je na misi v Afganistánu, lidé žijící v mizerných podmínkách, umírající...). Dobrá a chytlavá je snad jen melodie a pak se mi líbila ta holka, co mluvila o tom, že miluje jedno slovo (který si samozřejmě nepamatuju, ale jde o nějaký mrtvý jazyk, tak mě to snad omlouvá), protože znamená ten moment, kdy by dva chtěli začít komunikovat, ale ani jeden nenajde odvahu k prvnímu kroku. Ach. Pokud jde o můj 24. červenec 2010, tak jsem sice nic nenatočila, ale docela dobře si ho pamatuju, protože jsem dostala k svátku žlutý růže. Ano, ženy si přesně pamatují, kdy jakou kytku dostaly, protože nikdy nedostávaj tolik, kolik by dostávat mohly. Teď vlastně trochu lituju, že jsem nevzala do ruky kameru - mohla z toho být další dojemná scénka do tohohle slepence... (12.11.2011)

Life in a Day nejen ukazuje nejrůznější podoby života během jediného dne. Jako den také začíná, ubíhá a končí. Zní to naprosto banálně, ale v podání Kevina Macdonalda a za dohledu Ridleyho Scotta to je nečekaně dynamická podívaná. Spíš než dokument protkaný zlomky stovek příběhů je to film s detailně propracovaným, přitom lehce srozumitelným dějem. Videoklipové záběry zpomalují a zase zrychlují. Některé scény ukrývají potenciál, který by sám o sobě vystačil na celý film. Takhle jsou aspoň částí povedeného celku. Z fragmentů mnoha zajímavých i úplně obyčejných osudů ze všech koutů Země se nakonec zrodil jediný příběh jednoho konkrétního dne na naší planetě. (20.04.2011)

Na tento film jsem se docela těšil. Čekal jsem takovou nějakou koláž oslavy života. Dočkal jsem se pouze koláže kde si uplakaní američani vylévají srdíčko do kamery. Já ty lidi nechápu, takové nesmysly je hřích vůbec točit, tak co je potom teprve to je někde publikovat. Bohužel takové záběry zde výrazně převršovaly ten někdy i docela zajímavý zbytek ze zbytku světa. Pro mě je to obrovské zklamání. * za hudbu. Více z toho opravdu nedostanu. (27.11.2011)