Stud

Shame na mě působí jako drama na kterém si budou honit ego pseudointelektuálové, kteří si myslí, že za dlouhými scénami v metru za doprovodu klavíru a scénami vystřiženými jako z nějakého soft porna se skrývá neskutečné umění. Netvrdím, že to nemělo něco do sebe, ale chybělo mi něco, po čem bych si říkala "Páni!" Takhle jen koukáte na povislý penis Fassbendera a jeho postelové skotačiny a povislá prsa příšerné Carey, která jen hysterčí ( tak už si oboje můžu vyškrtnout z bucket listu;)) ). Deprese?Ale kdeže. Mě to chvílemi dost nudilo, i když uznávám, že např.běžecká scéna vystihla hrdinovu samotu dokonale. Zajímavý komentář: Morien. (26.08.2012)

Přestože je McQueen do budoucna ohromným režisérským příslibem, bez Fassbendera by tady nejspíš trochu narazil. Tenhle film je totiž jako málokterý jiný zaměřen na psychologii a povahu jednotlivce, které v podstatě diktují celou atmosféru a odráží všechny nálady a myšlenky, kterými McQueen svůj sexuální experiment obklopil. No a Fassbender se pro svou nesmírně obtížnou roli obětoval tolik, až nad tím v některých scénách zůstává rozum stát, a předvádí výkon hodný minimálně oscarové nominace. Některé záběry atakující hranici porna jsou možná vsugerovány až moc násilně a na řadu takřka lyrických (fakt mě nenapadá jiné označení) pasáží by měl být divák dopředu připravený, ale jinak tu máme naprosto dokonale zfilmované intimní drama, které zkoumá erotiku a vášeň z toho opačného, v životě bohužel často přítomného úhlu pohledu. Jestli se bude někdy chystat adaptace 50 odstínů šedi, je to práce jedině pro McQueena. :) 85% (22.12.2013)

McQueenova (vizuálně) ulepená reflexe současné doby a čistá filmařská rozkoš bez rizika – SHAME aneb těžko stravitelná stominutovka, která člověka nejprve sežvýká a pak ho bez milosti vyplivne čelit realitě. Malá sexuální dekonstrukce o tělesné a materiální svobodě ochuzená však o svobodu duševní prezentovaná skrze hypnotické fragmenty s mrazivým obsahem o vyprázdněném cyklu plném mechanické rutiny směřující od jedné masturbace k druhé. Tam, kde skončilo Kubrickovo Eyes Wide Shut Shame teprve začíná a hned prvními minutami staví diváka do pozice chtěného voyaera, jenž má možnost nahlédnout do života jednoho náhodného spolucestujícího / běžce / jednorázového milence. Obnažená studie, která je chirurgicky přesnou "vivisekcí bez narkózy"" - té jsou vystaveni nejenom hrdinové snímku, ale i divák samotný, jehož mysl je neustále dokola nahlodávána jednotlivými tahy kamery. Just do it! NIKE (17.02.2012)

Stud určitě není film pro každého. Stejně jako v Hladu se zde setkáme s táhlými záběry, kdy se jen nabízí údiv nad tím, jak si herci dokázali zapamatovat tak dlouhé repliky. Zároveň ale takové záběry mírně unavují a zpomalují tempo celého snímku. Kdo se však přes to dokáže přenést a nebo se zaměří hlavně na herecké výkony a podprahové sdělení o zoufalství jednoho člověka (nebo snad celé generace?), užije si čiré umění. (30.05.2012)

Fassbender sa rovnako ako Carey Mulligan predviedol v tom najlepšom svetle a uvažujem, že by si už konečne zaslúžil miesto v mojej topke. Shame nie je filmom pre každého a už vonkoncom nie pre "obyčajného" konzumného diváka. Pomalé tepmo snímku mi maximálne vyhovovalo a tak po ďalšom zhliadnutí (tentokrát už sám v teple domova) zvážim pridanie poslednej hviezdy. Zatiaľ je to na silné štyri. [MFF Cinematik 2012, PN] (09.09.2012)