Violet & Daisy

,,MÁM TĚ RÁDA, DĚVČE. DOKONČETE AKCI, NEBO PONESETE NÁSLEDKY. MÁTE HODINU..…“ /// Namířit a stisknout spoušť zvládne dneska každý děcko. A tyhle dvě cácorky s vizáží patnáctek a chováním dvanáctek nejsou výjimkou. Po úvodní akcičce se mi chce zařvat – TO URČITĚ, ale držím hubu, páč kdyby to jako mělo parádní průběh, tak bych pak mohl vypadat jako kretén. Váj a Dejz, dvě puberťačky, který jsou kurevský zabijačky – jak vám to zní? Odpovím za tebe… – jako píčovina! Předpokládám totiž, že máme stejnej sluch. Nakecaj toho víc než 2 upírky a výsledek je stejnej. Jen prostě svý bolístky schovávaj za assassinství. A tak se tam válej s (budoucí) obětí a kecaj a kecaj, abych pochopil, že cesta do nitra holčičí duše vede přes několik litrů červený barvy a mrtvol. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Když ,,POGO“, tak jedině ,,Tanec krvavejch fontán“. 2.) Zrovna jsem zamilovaná do Barbie Sunday. 3.) Thx za titule ,,Euler“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ne (29.11.2013)

Bledel a Ronan. Dve dievčatká, ktoré sa hrali na profesionálky, assasínky. Dobrý úvod. Ten diváka naštartuje, vtiahne do deja. Ale potom to už chytá taký zvláštny feeling. Riešia sa veci, emócie, pohnútky. Nie je to zamotané, kamera je pútavá, niektore zábery sú tak ladené, že sa nad nimi jednoducho musíte zamyslieť. Nie je to čistá akcia, nie je to ani čistý art. Také niečo medzi tým. Za ústrednú dvojku a originalitu 2 z 5 (01.03.2014)

Ačkoli se do kin nejen v ČR, ale i v USA dostal film "Violet & Daisy" až v roce 2013, jedná se o projekt z roku 2011, což byl ne náhodou rok, kdy kina zažila v kontextu předchozí naprosté neexistence přímo nápor akčních filmů pro holky v podobě dvojice "Sucker Punch" a "Hanna". Jestliže "Sucker Punch" byl holčičím ekvivalentem opulentních komiksových blockbusterů a "Hanna" dávala dospívajícím dívkám nezlomnou a současně inteligentní i citlivou akční hrdinku ve stylu Jasona Bournea, pak "Violet & Daisy" přináší holčičí variaci na středně nákladné žánrové filmy neotřele přistupující k tradičním konceptům a schématům. S ohledem na dějové motivy, blouznivou nadsázku, okázalou formální stránku, sebereflexi žánrových pravidel i samotného filmového média a adoraci schematických gest a symbolů vlastně snímek evokuje podvratnou klasiku "Branded to Kill" Seidžuna Suzukiho, jen místo popartové estetiky je zde estetika dívčích budoárů. Zásadní stylový posun, který odlišuje "Violet & Daisy" od předchozích dvou filmů spočívá v přístupu k motivům dětství a dospělosti. V "Hanna" byl útěk hrdinky, kterou byla dívka vychovávaná jako stroj na zabíjení, stylizovala do pohádky, čímž mohla částečně prožít dětství, o které byla připravena, a "Sucker Punch" v zásadě přicházel s emancipačním obloukem, kde hrdinky odhazovaly nevinnost dětství, aby si při podmanění genderových stereotypů vybojovaly svou svobodu. Titulní postavy z "Violet & Daisy" naproti tomu jsou vlastně kariérní ženy, které ale ke své práci i volnému času přistupují s holčičí optikou. Dospělost či dospívání v jejich případě nejsou cílem či probíhajícím procesem, nýbrž něčím nepřítomným. Nelze říct, že by hrdinky nějak dospělost popíraly, přehlížely nebo jí vzdorovaly. Prostě pro ně samotné neexistuje. Vedlejší postavy pak právě tuto vlastnost na hrdinkách obdivují (zabiják č. 1), nebo ji naopak touží nahlodat (gangsteři). Na tomto principu pak film staví nadsazené vyprávění, které se v zásadě točí okolo snahy uchovat si onen dětský přístup. Ovšem jelikož obě hrdinky zastupují jeho dvě odlišné podoby - Daisina zvídavost a Violetina impulzivnost -, nevyhnutelně vše spěje k tomu, že postavy budou muset alespoň na chvíli odhalit svá nitra skrývaná za brněním naivity. (11.07.2013)

Což o to, zápletka zní docela zajímavě, holky zabijačky jsou zprvu načrtnuty taky slibně a člověk se pomalu těší na prima napínák. Jenže režisér si asi řekl, že by bylo príma zahrát si na dalšího Tarantina a natočil tak zcela nezajímavý film s nefungujícími dialogy, jenž se režisérovi rozpadá před očima jako domeček z karet. Ani ti snaživí herci (Alexis Bledel bude ty teenagerky hrát snad ještě v padesáti) to bohužel nejsou schopni zachránit. (17.12.2013)

Párek krajně protivných a bezostyšně přihlouplých (sle)piček, které obě evidentně patří do pakárny, které si hrají na děsně cool profesionální zabijačky, a které spolu neustále vedou konverzaci na úrovni mentálek z pomocné školy. Popkulturní karikatura popkulturních Pulp Fiction pro holky ze základky, natočená nejspíš podle nějakého přitroublého comicsu. Těšil jsem se aspoň, že starej bourák Gandolfini jim oběma pořádně srovná faldy, natrhne kaďák a zatne tipec, ale on místo toho, aby byl hnusnej sadistickej parchant jako třeba v True Romance, je takovej smutnej dobráckej dědula se psíma očima. Nudilo mě se na tuhle trapárnu koukat a poslouchat všechny ty otravné dialogy. A vadily mi i takové drobnosti, jako třeba že když šla pička 9 prohledávat "klienta", vlezla přímo před mušku pičce 8, která ji kryla. Ale vizuálně je film moc hezky udělaný a bylo v něm i několik málo vtipných momentů, třeba vtip s veterinářem/vegetariánem; nebo když pičky skákaly po mrtvolách a těm z pusy a z děr po kulkách tryskaly takový malý roztomilý krvavý fontánky, to se mi fakt líbilo. (21.03.2015)