Život především

Řemeslně bravurně zvládnutý snímek, na kterém mi mimořádně vadilo, jak tlačil na pilu. Snaha vyvolat v divákovi emoce je tak očividná, až to není hezké. Neustále někdo pláče, umírá, afektovaně řve, objímá se... Souhlasím, že předsudky a AIDS jsou velkými problémy současné Afriky, ale způsob, jakým nám toto téma tvůrci servírují, se mi líbil pramálo. Hudba: Ali N. Askin, Ian Osrin - je užitá velmi střídmě a zdá se, že brnkací trylky snad svou šablonovostí brzy nahradí burácející orchetrálky. (09.03.2011)

V Juhoafrickej republike to nebude až tak med lízať. Hoci majú obrovské zásoby nerastných surovín, bežný človek o tom ani nevie a žije z ruky do úst. Na návšteve veľkých miest vás zaručene okradnú a na vidieku sa už neoplatí byť belochom, pretože vás tam v rámci kampane anti-apartheidu kresťansky obesia na strome. Ak nebudete mať šťastie na kresťanov, potom natrafíte na animistu, ktorý len prepichne voodoo bábiku s vašou podobizňou a prenesie na vás svoju dyzentériu. No a pokiaľ sa stále neusračkujete k smrti a mali by ste chúťky na ebenovú krásku v zľave za dva doláre, príde kamarát HIV. (17.01.2019)

(CINEMA MUNDI 2011) ŽIVOTU PŘEDEVŠÍM v podstatě nelze nic vytknout, jelikož komplexním způsobem nahlíží na problematiku AIDS a předsudků s touto nemocí spojených, aniž by se z diváka okázale dolovaly emoce, jelikož je vyprávění omezeno na racionálně uvažující, pragmatickou mladou hrdinku Chandu. "Nelze nic vytknout", pokud přistoupíme na to, že se jedná o plakátový film, který sice vkusně tematizuje tíživé otázy, které dlouhodobě sužují nejenom Jihoafrickou republiku, ale činí tak prostřednictvím vykonstruovaného vyprávění, modelových postav, schematických scén a zásadních proslovů, kdyby náhodou někomu uniklo to opravdu podstatné. Tento vstřícný náhled, kdy se opomenou nedostatky díla, ovšem kálí fakt, že jde o adaptaci bestselleru Allan Strattona. Při převodu evidentně zůstaly linie, které nejsou ve filmu dořešeny, což vytrhává ze zaměření se na ústřední téma AIDS. (29.03.2011)

Snažil jsem se ze všech sil udržet vnímání tohoto závažného příběhu černé školačky. Chápajíce, že tento film není z řady píčovin Hollywoodu, nevypnul jsem po 19. minutě jak téměř pravidelně činívám. Bohužel nepochopil jsem záměr tvůrce a především mě to nijak nevzalo. Nějak tak tak jsem se dopotácel do konce ale poselství tohoto příběhu mi zůstalo utajeno. Snad jen to, co je mi jasné celý život. Afrika byla, je a bude chudá. Lidé v ní žijící byli, jsou a budou podřadní. To že mají černé huby, jen zlehčuje jejich identifikaci. Navíc je obyvatelstvo tohoto světadílu nesmírně líné, lživé, zkorumpované, antagonistické. Byl jsem tam, dost šokující. I Mirek Dušín by s tím měl problém, a jakej to byl Rychlej šíp, tam by dostal šípem nejspíš do hlavy.... (26.03.2012)

Dvanásťročné dievča by malo určite riešiť iné veci ako Chanda. Ani to všetko nechcem napísať, hoci už napísali iní, ale prvá rana príde už v prvej minúte filmu. Je to Afrika, takže všetko je iné, až mimo možností nášho európskeho chápania. A to ide o civilizovanú časť Afriky s demokraciou a bez vojny, tak čo sa deje v tých oblastiach, kde je to horšie? Okrem všetkého trápenia film nakoniec ukáže aj skutočnú tvár súdržnosti a kamarátstva, ktoré už nie je detské. Film prináša africké emócie v nemeckom filmovom balení, a preniesol ich na mňa veľmi intenzívne. (09.06.2016)