Režie:
František FilipKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Jiří ŠlitrHrají:
Vladimír Ráž, Jiřina Bohdalová, Bohuš Záhorský, Jaroslav Marvan, Rudolf Deyl ml., Jiří Holý, Iva Janžurová, Ladislav Trojan, Karel HálaObsahy(1)
Na televizní obrazovku se vrací málo známá adaptace hry Jaroslava Vrchlického, plná vtipných zápletek, vyprávějící o odvaze dvou zamilovaných žen, které kvůli své lásce pronikly na hrad Karlštejn, kam je dle příkazu panovníka přístup ženám zapovězen. Vznikla osm let před dnes již legendární filmovou adaptací Zdeňka Podskalského s řadou hereckých hvězd. Při svém premiérovém uvedení v roce 1965 vzbudila bouřlivý, kladný i záporný ohlas. Zcela zákonitě, protože Filipovo pojetí této klasické hry, byť v autentickém prostředí hradu Karlštejna, bylo tehdy zcela nové a netradiční. Toto zpracování klasické předlohy využívá melodie tehdy populárních českých i zahraničních šlágrů s texty P. Kopty. Například vládcův příjezd na hrad oznamovala melodie "Jó, třešně zrály". Za herce zde však zpívají většinou profesionální zpěváci. Vrchlického text převedl na televizní obrazovku v muzikálově podobě v roce 1965 František Filip s Vladimírem Rážem a Jiřinou Bohdalovou v hlavních rolích. I přes horší technickou kvalitu, která odpovídá roku vzniku snímku, se jedná o raritní doklad televizní muzikálové tvorby. (Česká televize)
(více)Recenze (27)
Z objevu této televizní adaptace známé Noci na Karlštejně jsem byla velmi nadšená. Za mě se jedná o krásnou raritu, jejíž složitější původní texty jakoby „nadlehčují“ melodie, které všichni (ač trochu jinak) již známe. Za všechny třeba Vomáčkovo Volání divokých husí, zlidovělá „Matuškovka“ Jó, třešně zrály či Rothova Santa Anna Marie, již v první polovině šedesátých let tak krásně nazpívali Simonová s Chladilem. Pro některé herce byly jejich role jako ušité - třeba Ráž jako Karel IV anebo Deyl jakožto vévoda Štěpán. Jindy spíše komičtější Bohdalová mi moc však do role Elišky nesedla. Jinak mi pořád vrtá hlavou, kdo přezpíval všechny písně. (Uzuzuji, že by to mohli být Hála s Kubišovou, ale...?) Škoda, že tento minimuzikál není známější a asi navždy zůstane pouhou televizní inscenací, která ani z malé části nedosahuje úspěchu novější verze z roku 1973. ()
Jsem milovníkem Noci na Karlštejně z roku 1973, když jsem se dozvěděla, že existuje i jiná filmová verze, musela jsem snímek vidět. Bonus pro mě byl i to, že se ve filmu objevuje Jiřina Bohdalová, kterou od dětství zbožňuju. Docela mě překvapilo, když jsem zjistila, že hraje Elišku. Mám ji zafixovanou především jako komičku, proto jsem si myslela, že bude hrát Alenu. Když se však v kostýmu pážete objevila místo paní Bohdalové Iva Janžurová, byla jsem nadšena. Vladimír Ráž v roli Karla byl velmi noblesní. Potěšilo mne vidět i pana Marvana ve stejné roli, kterou si zahrál o pár let později znovu. Děj provázející známé melodie s originálními texty mi vykouzlily úsměv na tváři. Tato filmová verze není nečím, co bych si jen tak pustila znovu, ale myslím si, že by ji měl každý minimálně jednou vidět. Elita herců na jednom plátně s krásným zpracováním. ()
Toto mě bohužel vůbec nezaujalo. Trpěl jsem. ()
Také bych rád viděl a myslím, že ti co ho uvádí ve filmotéce jej zaměnují s muzikálem ze 70- tých let. Ani pří výročí Karla IV jej Česká televize nereprízovala. Před lety jej promítali v klubovém kine MAT v Praze. ()
Je opravdu velice zajímavé srovnání dvou filmových zpracování (1965 * 1973), která od sebe dělí pouhých 8 let. Studiovka oproti reálným zdem Karlštejna s naprosto minimálním hereckým ansámblem a přesto má svůj půvab a kouzlo. Co je ale okouzlující, je projev hereckých bardů. Hra s hlasem, barva, důraz, povzdechnutí uprostřed věty, to vše dává zase úplně jiný nádech celé hře. ()
Televizní muzikál, uvedený v čase spartakiády 1965. Patří do "Zlatého fondu československé televize", podobně jako Filipova pozdější inscenace Lucerny. Považuji za zločin, že to přes 50 let nevysílali. Nelze srovnávat s pozdějším barevným filmem v kinech. Jde o černobílou inscenaci, v době natáčení to nešlo technicky lépe. Není zde uvedeno, kdo nazpíval za herce písničky. Tedy dávám svůj odhad: Bohuš Záhorský - Rudolf Pellar, Jiřina Bohdalová - Eva Pilarová, Jiří Holý - Rudolf Cortéz, Ladislav Trojan - Karel Kopecký, Rudolf Deyl - Jiří Bruder, Vladimír Ráž - Jiří Vašíček, Iva Janžurová - Jana Malknechtová, a Marvan zpívá sám. ()
Černobílá starší verze, která trpí na televizní kameru a bohužel nekvalitní záznam. Obsazení je skvělé, ale osobně Jiřina Bohdalová v roli královny mi absolutně nesedí. Stejně tak přetextování známých písní není moc zdařilé (jednoduché a kolovrátkové texty) a sráží jinak zajímavý film o úroveň níž. Záhadou mi zůstává několik přeřeknutí, které ve filmu zůstaly, mám pocit, že rozpočet byl tak nízký, že museli točit bez jakýchkoliv opravných záběrů. Ale už jen kvůli porovnání se známější verzí stojí za shlédnutí. ()