Sedem svedkov

Opravdu jsem nečekal, že nejlepším filmem, co jsem viděl na 35. Letní filmové škole, bude slovenské hodinové televizní drama. Šel jsem na to v podstatě jen proto, že v tu chvíli nešlo nikde nic zajímavějšího, ale to co jsem viděl mi zkrátka a dobře vyrazilo dech. Geniální psychologické vykreslení všech postav, které jsou navíc do jedné výborně zahrané! Hned jak otevřou dveře, víte s kým máte co dočinění. Potměšilý cynik, zvrácený filosof, agresor, bodrý pán, zbabělec... Každý z nich vypráví svůj příběh, jeden a ten samý, ale přitom pokaždé trochu jiný. Spojuje je jen jedno - proti násilné vraždě nikdo z nich nezakročil. Úchvatný scénář s vynikající pointou zapříčinil, že ač jsem od toho na počátku nic neočekával, tenhle film dlouho nedostanu z hlavy. (01.08.2009)

Dosť dobre som nepochopil, prečo to vysoké hodnotenie. Petra Solana mám rád, Peter Karvaš napísal niekoľko vynikajúcich hier a známych a dobrých hercov tam bolo tiež dosť. Len mi to celé pripadalo také nevyladené, ako keby to robili v časovom strese. Postavy boli na môj vkus príliš figúrkovité a keď už chceli tvorcovia porušiť klasickú výstavbu dramatického diela, tak ju mali niečím zaujímavým nahradiť a nie nechať zaniknúť do stratena. Jediné, čo z hry pretrvalo je nezáujem zasiahnuť. S tým rozdielom, že dnes si účastníci namiesto zasiahnutia všetko nahrávajú na mobily. (12.06.2018)

Možná jsem měl trochu problém ztotožnit se s přidrzlým vystupováním svědků vůči autoritám socialistické kriminalistiky, ale jinak jsem Sedem svedkov zkonzumoval zcela bez výhrad. Od první vteřiny famózní kamera, na relativně malém časovém prostoru bravurní kresba devíti psychologických portrétů a super pointa k zamyšlení. (24.01.2015)

Ukážka, že ani nie hodina stačí na maximálne prevedenie hereckých výkonov. Páni majstri majú každý na to 5 až 10 minút, ale hrajú to dokonale. Až sa hanbím, že som dielko, kde sa spolu stretli také herecké legendy, doteraz nevidel. Filozofický presah knihy a filmu je silný a Solanom výborne interpretovaný. Tak trochu otvorený záver mi trošku vadil, hoci chápem jeho podstatu. (18.01.2017)

“Morálka začíná od maličkostí a od každého z nás. Je prostým součtem milionů životních postojů.“ – Jan Procházka. Každý z nás ví, jak by se v krizové situaci měl zachovat. Než ta situace přijde. Jakmile přijde a my zaujmeme určitý postoj, najednou zjistíme, že jsme to nedokázali. Že jsme selhali. Pak hledáme výmluvy a snažíme se ospravedlnit. Sami před sebou a hlavně před světem. Měli jsme přece právo zachovat se právě tak, své důvody, jiní by se jinak nezachovali. Otázkou, nezodpovězenou a nezodpověditelnou, stále zůstává, proč se nejmorálněji zachová ten, od něhož bychom to nejméně čekali? Proč ten dotyčný má nejvíce výčitek? Proč je nejvíce odsuzován davem? A proč se mu nedostane ani nejmenší opory tam, odkud by přijít měla? V takové chvíli si uvědomíte, jak strašlivě těžké je být morálně silným, zachovat se správně… A přesto je tu naděje. V tom nepravidelném klapotu podpatku je naděje a nesmírná morální síla… Dokonale minimalistické psychologické krimi s maximálními účinky. (25.05.2015)