Víkend

Víkendové vzplanutí mezi dvěma britskými chlapíky. Jeden uvědomělý extremista a nihilista, druhý ještě se hledající, upřimný idealista. Navíc ulice města a vymezený čas, kdy se má odehrát vše, co by mělo trvat měsíce, roky. V rámci žánru asi to nejlepší, co jsem měl možnost vidět. Nádherně intimní, lidské, uvěřitelné. Odosobněnost předměstí je v krásném kontrastu s těmi malými vesmíry, které si hrdinové filmu kolem sebe vystavěli. Odehráno s odzbrojující lehkostí. Prostě paráda oproti klasické gay produkci, která bývá většinou toporná, televizní a zbytečně dramatická. Po shlédnutí ve mně ještě dlouho probublával pocit, který Weekend dokázal vykouzlit (nemluvím o tom, který by mohly vyvolat ty nejintimnější scény filmu :)). (10.01.2013)

Subjektívne tri hviezdy. On je to totiž asi lepší film než myslím; ústredná dvojica hrala perfektne (hlavne Cullen), scenáru nie je moc čo vytknúť, a kamera výsledku tiež dosť pomohla. Tá sa mi na tom vlastne páčila úplne najviac; Všetko to snímanie spoza rohu, cez medzery a tak, a hlavne ten záber na objímajúcu sa dvojicu v okne, ktorá je sama a spolu, sama v celom baráku, sama na celom sídlisku, na celom svete... - a hromada pekných myšlienok a detailov (scéna s konvicou); ale aj tak som to úplne nepobral. Zaprvé preto, že som podľa odporúčaní čakal homo Before Sunrise, čo sa nenaplnilo (dialógy sú tam dobré, ale do Linklatera to má ďaleko) a zadruhé, a preto dávam tri; je to prvoplánové. Kedy naposledy ste (mimo teen komédie) videli vo filme semeno? Queer nequeer, takto sa romantické filmy proste netočia. (02.10.2013)

(2x) My dva a čas. Film, který poodhaluje a citlivě interpretuje nejintimnější sféry života gayů na pozadí syrově banálního příběhu náhodného setkání dvou mužů. Vtip. Melancholie. Magické fluidum prvních dní. Zranitelnost vlastního já. Nevyrovnanost se sebou samým. Vášeň. Strach z rozloučení, které musí přijít. Rozhovor, pojatý jako detailní analýza pocitů hlavních hrdinů, funguje svým způsobem jako dokumentární vhled do současného queer světa a hloubkou svého významu výrazně překračuje hranice běžného vnímání reality. Pokládá si zásadní existenciální otázky, k nimž nabízí několik variant řešení, ale přitom nesklouzává k znechucujícímu opovržení okolním prostředím. Pohrává si s protiklady a vlastně divákovi podvědomě vzkazuje, že homosexualita je zcela normální součást lidského života. Se všemi bolestmi i radostmi, které láska přináší. #Mezipatra 2011 (12.11.2011)

Civilní, citlivé a realistické drama s příchutí lehounké romantiky přistupující k tématu s lehkostí, která se jen tak nevidí. Závěrečné rozuzlení sofistikovaným způsobem boří veškeré hranice mezi realističností a filmem jako takovým a na místo toho tvoří vlastní pravidla na která pokud nepřistoupíte, budete nevěřícně vrtět hlavou. Obrovské festivalové překvapení. (22.09.2012)

----"Well, what happens is, while you're projecting who you want to be, this gap opens up between who you want to be and who you really are, and in that gap, it shows you what's stopping you becoming who you want to be."----Jednoduše detailní snímek, který popisuje všední záležitosti s náležitými detaily, takže je všechno maximálně živé, opravdové a realistické. Ne každému tenhle z velké části konverzační, po akční stránce zaostávající a dějově celkem prostý snímek postavený víceméně na výkonu dvou lidí sedne. A plně chápu, že ani tematika nebude pro každého. Osobně se přiznávám, že v kontextu celého příběhu a děje pro mě nebyl fakt, že se jedná o "homosexuální" film to nejmarkantnější i když to samozřejmě dělá celé dílo tím, čím je. Tím chci říct, že přestože je tenhle film o homosexuálech, dal by se příběh (tedy jeho kostra a celkové sdělení)přenést na osoby jakéhokoli pohlaví/sexuální orientace/rasy a s trochou nadsázky i věku a pořád by vše dávalo smysl i když je pravda, že by potom snímek možná neměl tolik originální atmosféru. Herecké výkony jsou skvělé, netroufám si odhadovat, jak by film dopadl bez nich. Po dlouhé době jsem narazila na film, kde jsou dialogy, které stojí za povšimnutí a v kombinaci s herci je to opravdu vydařené. ----"I'm not saying people shouldn't forge relationships, all I'm saying is that we don't need someone to sanction it,- to make it legitimate, to make us respectable. Yeah, heaven forbid. And don't tell me that people get married because of love. People get married for the same reason that they buy a house or buy a dog, to tie them down so that they go:, "Oh, no, we couldn't possibly go away this weekend." "Who'd look after Buster? Couldn't possibly leave Buster alone."---- (22.03.2014)