Klukanda

Tak copak připravila Česká televize našim dětem pro sobotní prázdninové odpoledne? Sexuální identita... transsexualita... Chápu Redakci vysílání pro děti: tohle dnes "frčí" a s indoktrinací je potřeba začít už u dětí! Tu jednu hvězdičku dávám spíš než za ty zde tolik vychvalované dětské výkony za otevřený konec, který dává filmové hrdince přece jen jakousi šanci, že bude žít normální život a nebude potřebovat ani modelínu, ani žádné zmrzačující operace! Vtipný komentář Leník. (23.07.2016)

Milé, usměvavé, ale i bolestivé a dramatické. Nejvíce se však tomuhle snímku podařilo ukázat opravdovost a lidskost. I když se tenhle film zabývá docela zásadním sociálním problémem, je to vše vykresleno z pohledu dětí, až na pár zásahů matky, a to je ten důvod, proč je to tak uvěřitelné a zároven' tak emocionální. Skvělá režie, výborně napsáno, ale co vyzdvyhuji jsou výkony dětských herců. Obzvláště se mi pak líbil vztah mezi sestrami. Skvělé 90% (11.12.2012)

Krásný film o transgenderu aneb když někdo má jiné pohlaví a jiný gender. Skvěle zde bylo vidět, jak je pro společnost totiž důležité, aby si tyto dvě věci odpovídaly, ba dokonce, že to samotné, co máme mezi nohama, je nakonec tím určujícím, co nás má determinovat, a ne to, jak se cítíme. Děti dokážou být hodně kruté a v závěru jsou oni těmi strážci heteronormativního systému. Bohužel je to takový kruh, jací rodiče, takoví děti. Michaela mi bylo neskutečně líto v závěru, když ho matka donutila přiznat své "pravé" pohlaví. Také se v podobných filmech vždy objevuje motiv potřeby lidí si "ověřit", co ten člověk je, čímž samozřejmě myslí fyzicky. Šílenost a hlavně úplná zbytečnost..to vážně neumíme žít mimo binární kategorie muž/žena? Btw. strašně se mi ve filmu líbil vztah mezi Michaelem a jeho sestrou Jeanne, to prostě bylo něco dokonalého a až dospělého. (17.09.2012)

Hezký dětský psychologický film, který mě v mnoha momentech dojímal a nutil k záchvěvům empatie. Barevná mozaika nezvratně měnicí se francouzké společnosti mne sice trochu otravovala, ale to mi naštěstí neposkvrnilo celkový dojem. Mnohem kyselejší jablko byla maturita hormonálně rozložené těhotné matky z oboru "jak veřejně ponížit své dítě", zde byla hodnocena, tato žena, výborně. Závěrem snad jen poklona a kytička pro milé herectví Zoé Héran a Jeanne Disson. (30.05.2017)

Tomboy is a charming movie that treats its main subject with warmth and heart. Tomboy is tender and affectionate. Takový milý a hodný film o trans tematice. Jak jen hodný a milý film o tomhle tématu v dětství může být. Takže vlastně vždycky hodný není. Ale opravdový. Takže ho mají rádi i lidi, co nemají rádi „tyhle filmy o transkách“. (Nemají ho rádi jen ti, co nemají rádi migranty, protože ti nemají rádi nikoho.) Protože film je o dětech a rozumí jim, děti působí opravdově, na nic si nehrajou, a porozumění pak mají i diváci a divačky. Tak moc se vžijí, že zapomenou na „rozumné řešení“ situace. A ostatní neví, co rozumné řešení je. Možná stačí nepovažovat desetiletou Lauru za „zmatenou“… Nejlepší scéna byla, když Laura/Mikäel začal/a brát svou malou sestru Jeanne ven s ostatními dětmi. Doma u společného jídla se ukázalo, že Jeanne si s celou situací umí přirozeně poradit a zakomponovat oba světy do jednoho. Doma má sestru Lauru a venku staršího bráchu Mikäela, který s ní dělá všechny ty klukovský věci, brání jí, nosí na zádech a hraje vodní bitvy… Akorát v oficiální verzi pro rodiče je Mikäel kamarád Laury… Možná se stačí zeptat dětí a být otevřen i "nerozumným" řešením... (10.04.2017)