Jurský masakr

Druhohorní ještěrky mám rád už od dob, kdy mi táta večer před spaním četl Augustu a Plutonii... Nedbaje nízkého hodnocení jsem tedy šel do filmu. Jenže on to nebyl ani tak Jurský masakr jako spíš divácký masakr. A já hlupák se včera večer rozčiloval nad kamerou ve filmu Město 44... Tak o čem to je... Britská kryptozoologická společnost (ano ti vědci co honí po světě bájné tvory a zvířata) se vypraví do Konga, kde má hledat tvora Mokele Mbene což má být cosi jako Lochneska a co Brity vede k domněnce, že tam někde v pralese může žít zapomenutý plesiosaurus... Neposlušný synek leadera expedice se ukryje ve vrtulníku, kterým tam expedice i s kamaramanem letí. Vrtulník ani tak nehavaruje, jako jej spíš z oblohy sundají ptakoještěři... Přeživší se tak náhle ocitají jen s tím co sebrali z vraku a čím dál více tuší, že potkat se se smečkou lvů, bylo by to ještě celkem v pohodě.... Ač mám chuť se vypsat z hrozného zážitku, dál nebudu spoilerovat. Říkám jen, bylo to opravdu špatné. Divák se mimo jiné dozví, že někteří dinouři byli mazliví, moudří a přátelští a měli rádi lentilky !!! Pokud máte tak desetileté děti, je tohle ideální předstupeň k Jurskému parku. Dospělým bych film ale nedoporučil. Britové mně tentokrát dost zklamali. Jediné co hodnotím kladně byly krásné scenérie a i když se s ještěrama šetřilo a moc jich ve filmu nebylo, byli udělaní solidně a nevypadali jak z počítačové hry Trespasser. Dávám jeden staelitní telefon. * (02.04.2015)

S The Dinosaur Project je to prakticky stejné, jako se všemi ostatními film, zpracovanými found footage stylem. Těch pár příznivců tohoto subžánru tedy bude spokojeno a odpůrci, tedy většina ostatních uživatelů, na to bude zas jen bezmyšlenkovitě kydat hnůj a jen opakovat ty samé, prázdné, fráze o bezvýznamnosti snímků, zpracovávaných právě tímto stylem. Tentokrát by přitom ale měli alespoň přivřít oči minimálně kvůli zajímavému nápadu, kdy jsou nalezeny záznamy z Afriky ze setkání s dinosaury. Jasně, zní to jako pořádný úlet, což ve výsledku nakonec i je, ovšem handcam zas splnila své, takže i přes „divokost“ zápletky, má film dynamický spád, pořád se něco děje, atmosféra perfektní, napětí spousta a efekty, což se samozřejmě týče především zpracování dinosaurů, jsou, s ohledem na nepopiratelnou béčkovost a finanční možnosti tvůrců, též na poměrně snesitelné úrovni. Postavy a jejich herečtí představitelé pak odpovídají standartu těchto produkcí, neoslní, neurazí, prostě pohoda. Jinak to má celé daleko blíž k dobrodružné, než hororové podívané, tvůrci se sem snažili narvat i něco málo z rodinného dramatu, což ale považuji za zbytečnost, fajn ovšem je, že naštěstí opět nikdo nepřežil, což ale asi není logicky u tohoto druhu filmů nějaké překvapením, já jsem si zkrátka, jako jeden z těch mála příznivců FF, The Dinosaur Project v rámci možností docela užil a bavil se u něj. (14.01.2017)

V strednej Afrike sa množia prípady stretnutia a pozorovania záhadného prehistorického tvora. Jedná sa vraj o plesoaura alebo pliosaura. Domorodci ho volajú Mokele Mbembe. To podnieti Britskú kryptozoologickú spoločnosť zorganizovať vedeckú expedíciu do kongskej džungle, aby priamo na mieste overila pravdivosť týchto zvestí. Objavia tam niečo šokujúce. Ocitnú sa v zabudnutom prehistorickom svete, ktorý je plný nebezpečných nástrah. Čaká ich tam "Jurský masaker". ** (25.08.2017)

Kecy, kecy, kecy, dinosaurus, kecy, kecy, kecy, kecy, dinosaurus... Těžká nuda ještě podpořená vskutku dementní kamerou. Od dob prvního Jurského parku mám pro diny slabost, ale pokud se chcete vydat na vyjížďku za vyhynulými veleještěry, raději sáhněte po prověřené Cestě do pravěku ;-) Ty dvě hvězdy za docela slušné efekty a za hezké dinosaury. (17.06.2013)

Čítankový exemplář found footage, sestříhaný ze 100+ hodin nalezeného materiálu a nijak dále neupravovaný (jak stojí v úvodním titulku :-)). Objevitelská výprava do srdce Konga se záhy zvrtne v záchranu holého života před masožravými prehistorickými potvorami, což nesympaticky nezajímavým postavám jaksi nedochází a pořád chtějí vidět (natočit) víc. Kamery však ve "velkých" momentech vypadávají a tak z nich nic nevidíme, zato do země, vody, křoví a větví čumíme furt. A i když je těch pár rozklepaných záběrů dinosaurů trikově ucházejících, neodbytnou nudu, pramenící mj. z naprosté předvídatelnosti, neodženou. (10.12.2014)