Bídníci

Vynikajúca záležitosť pre všetkých, čo majú radi muzikály. Pre ostatných pravdepodobne ťažké utrpenie. Neni to dokonalé. Nechcel by som sa nejak rozpisovať; minimálne Crowe má občas problémy so spevom, Seyfriedová s hraním, a keď sa to tak vezme, celé je to svojim spôsobom trochu smiešne. Hooper to úplne nezvládol. (Kritický recenz trailer napríklad tu http://www.videacesky.cz/trailery-recenze-filmy/uprimne-trailery-bidnici :D) Ale za pozretie to určite stojí - už iba kvôli tej Anne. Bolo toho už o nej popísané mraky; chápem napríklad, ak niekomu jej herectvo prišlo divadelné alebo vyumelkované (pravdepodobne vinou filmu), na druhú stranu, ja patrím k ľuďom, ktorých tých pár minút čo bola na plátne emocionálne totálne zničilo. Cítil som jej bolesť s ňou. Podľa mňa jeden z najkrajších výkonov za posledné roky a zaslúžený oscar. Dokonalý príklad toho, keď zo seba herec vydá maximum. (02.03.2013)

Utrpení. Je to solidní řemeslo s výbornou výpravou, kde si nezkušené divačky budou říkat "to byl po dlouhé době opravdu hodnotný a umělecký film". Kvality jsou diskutabilní, můj odpor k tomuto filmovému žánru však nikoliv. Nezachrání to ani zpívající Crowe s Jackmanem, jakkoliv dobří v daných rolích byli. Celou stopáž jsem měl dojem, že kdyby se nezpívalo, byl by to o x procent lepší zážitek. (27.01.2013)

Zhlédnuto v kině. Dvakrát! Nebudu chodit kolem horké kaše, na Les Misérables jsem se hodně dlouho těšil a proto mě zklamaly první (české) ohlasy na tento film. Nicméně ani ty mě neodradily jít do kina a rozhodně nelituju. Někomu může vadit, že se v podstatě celý film zpívá (opravdu je tam minimum normálních mluvených dialogů) ale to mě na tom bavilo, i když někdy to vypadalo zvláštně. Někomu tady vadí množství close-upů (kamera blízko u tváře) u většiny herců, to mi taky přišlo skvělé, speciálně v hudebních scénách. A stopáž 157 minut mi taky nevadila, speciálně napodruhé to uteklo hodně rychle. Tenhle film totiž má o čem vyprávět, má parádní casting a hlavně každá postava dostane svůj prostor, který využije beze zbytku. Vrcholem filmu byla pro mě píseň "One Day More", kdy prakticky všichni dostanou v této jediné písni své místo a vy si připadáte jako na tom nejlepším kolotoči. Nesmím zapomenout pochválit i kameru, speciálně ty nájezdy (hned ze začátku, například) byly parádní. Je škoda, že na letošních Oscarech to vypadá na rok, kdy bude vládnout film Lincoln, speciálně když Hugh by si toho plešounka opravdu zasloužil (o Anne ani nemluvím, prakticky tam měla nejméně prostoru, ale na její vystoupení jen tak nezapomenete). Na závěr by se slušelo nějaké doporučení, takže - tohle je pouze druhý film, na kterém jsem byl dvakrát za sebou v kině, protože mě opravdu dostal. A taky se mi poprvé a podruhé v mém životě stalo, že kino na konci tleskalo. Byť na pár vteřin a ne celé (někteří se očividně styděli anebo byli zaměstnáni brečením :-)) ale tleskalo. Za mě jednoznačných 100 % s tím, že já byl taky jedním z těch, co tleskal napoprvé i napodruhé. (20.01.2013)

// Občas se člověk splete. A jindy musí uznat, že byl tak strašně mimo, až by si za to nejraději dal facku. V close-upu. Za zpěvu Rusella Crowa. S textem písně ve smyslu, že mě čeká věčné utrpení. A do toho by pršelo. (aneb zhruba nějak takhle se cítím potom, co jsem před lety tuhle adaptaci ze zásady odmítal, jako prvoplánový útok na Oscary, nyní - o tři roky později, maximální hodnocení, jeden z nejlépe natočených muzikálů dodnes, totální propadnutí Samantě Barks a utvrzení v tom, že i tříhodinový film nemusí být nutně příliš dlouhý, pakliže má o čem vyprávět) 9/10 (06.02.2016)

Francouzská revoluce hledá Superstar. Pořád se tam zpívá (fakt 99% stopáže, asi tři mluvené dialogy!), je to kašírované a strašně moc by to chtělo být osudovým spektáklem a ultimativním dojákem letošních Vánoc. Asi i kvůli této zoufalé "chtěnosti" je to však přepjaté, patetické, neživotné, odosobnělé. Vrcholem je finále, u kterého jsem nesmrkal do kapesníčku, ale zadržoval smích. Tak teatrální to bylo. Od Hoopera bych navíc čekal větší režijní finesu - tohle je fakt jen slavný muzikál na plátně, přičemž Paříž evidentně tvoří jen pár bloků, protože Javert se schovává za každou kulisou, pardon rohem. Díky hudbě a hercům to nenudí, Hathawayová je na Oscara za vedlejší roli, Jackman do toho dává všechno a ani napůl odepsaný Crowe neurazí, v tom kině jsem ale subjektivně dřepěl tak dlouho, jako Peake na obraně. A tím nemyslím, že krátce. 70% (20.12.2012)