Lenny

Leonard Bruce - příliš upřímný kritik americké společnosti, anebo nevzdělaný narkoman, kterého proslavilo několik sprostých slov? Na Fossově biografickém dramatu je sympatické, že nenabízí jednoznačnou odpověď. Jedno je však nezpochybnitelné, Lenny Bruce byl kontroverzní osobností. Nepřiměřeně tvrdé postihy za několik neslušných vtipů (neslušných pro prudérní Ameriku 50. a 60. let) jej přiměly k dosti ostré politické satiře, která však zaváněla přílišnou sebelítostí a vztahovačností. Přínos Lennyho do problematiky lidských práv a svobod je značně diskutabilní a nejspíš ne natolik významný jako rovněž zfilmovaný případ Larryho Flinta. ___ Po pár minutách mi bylo jasné, proč se tvůrci rozhodli pro černobílý formát, kamera Bruce Surteese nemá chybu a dokonale navozuje atmosféru tehdejší doby. Lenny se z podstatné části odehrává v různých nočních podnicích, kde jsou kameramanovy možnosti přeci jen dosti omezené, Surtees však dokázal rozehrát fascinující hru světel a stínů, detailů, celků a polocelků a například nasnímání ladných křivek spoře oděných dívek nepůsobí vůbec vulgárně, naopak, jsou to záběry esteticky velice procítěné (bez jakékoliv ironie). Kamera si rovněž dobře rozumí s tváří Dustina Hoffmana (který se na skutečného Bruce trochu podobá), jehož vyprávění vtipů nepostrádá určitou dynamiku a i když občas plácal naprosté pitomosti, byl jsem jeho projevem fascinován. Jedním z vrcholů filmů je scéna, kdy kamera ustane na jednom (velice vhodně zvoleném) místě a „mlčky“ sleduje Hoffmanův zhruba sedmiminutový výstup – úžasné! ___ Lenny se kromě mimořádně kvalitní kamery a hereckého výkonu vyznačuje neobyčejnou otevřeností. Pokud jsem to dobře pochopil, vychází z výpovědí přímých účastníků daných situací, které vidíme rovněž ve filmu, avšak zahrané herci. Drogy, vulgarismy, problémové manželství, sexuální orgie – Fosse se nevyhýbá ani těm nejbolestnějším detailům z komikova života, díky čemuž dal vzniknout jednomu z nejupřímnějších životopisných filmů, který zhruba stejnou měrou kritizuje objekt svého zájmu jako objekt kritiky objektu svého zájmu. 90% (19.04.2007)

To Lennyho tepání amerického pokrytectví je vážně skvělý včetně argumentů v podobně srovnávání se zabíjením. Osobně si však neumím neumím představit, že bych za podobný představení platil a ještě ke všemu se při něm bavil. Dustin Hoffman opět skvělej, ale co mně kazilo zážitek, byly ty častý flasbacky, to bylo zmatený jako Goro v Tokiu. (23.04.2018)

Dříve než přišel Muž na měsíci byl natočen film Lenny. Byl jsem blázen, když jsem před shlédnutím tohoto snímku nečetl, o čem má vlastně být a tak jsem si ho nemohl vychutnat plnými doušky. Když jsem si až potom pouštěl na youtube sestřihy pravého Bruce, došlo mi, že Dustin Hoffman to zahrál opravdu precizně, i když neměl asi tak zajímavý život jako Andy Kaufman... (20.09.2009)

Lenny Bruce ( Dustin Hoffman ) dokázal strhnúť masy, bol nesmierne populárny, lebo rúcal vtedajšie tabuizované témy ako sex, homosexualita či rasizmus. Vyjadroval sa priamo, niekedy obscénne a hoci popularita rástla, pokrytecká spoločnosť mu robila problémy. Podľahnúť mesiášskemu komplexu býva ľahké, hoci v tomto prípade pádu pomohli skôr drogy a stres. Čiernobiely film je kombinovanou spoveďou jeho blízkych s vystúpeniami "one-man-show" a následných súdnych procesov. Je obžalobou nepripravenej spoločnosti v plnej miere tolerovať slobodu prejavu - absúrdne dokumentované v poslednom súdnom pojednávaní. Dustin Hoffman v prvej polovici 70-tych rokoch neochvejne stúpal do hereckých výšin a jeho Lenny je viac než výborný. (19.02.2010)

Dustinom Hoffmanom vynikajúco stvárnený príbeh Lenny Brucea, pri ktorom som mal pocit, že sledujem Hoffmanovu autobiografiu. Chvíľami mi prelínanie časových rovín pripadalo chaotické. Film má 35 rokov a dnes sa s výrazmi, ktoré boli dôvodom na Lennyho opakované zatknutia a pád, môžeme stretnúť pomaly aj v dopoludňajšom vysielaní pre mládež. (18.09.2009)