Probudím se včera

A nezrušíme ty zajímavosti? Teď jsem si pročítal drby k tomuhle filmu a je v nich tolik hovadin, kolik jsem jich nenapsal do všech písemek z dějáku na základce dohromady. Není jedna zajímavost, kterou by mi čísi záhadná ruka neupravila do tak velkolepé podoby, že ji pak musím reklamovat, protože v ní jsou chyby jak od třeťáka pomocné školy. Tak se na to pojďme vykašlat, když to neumíme... Co vám ale povím k filmu? Že je to poprvé, kdy nějaký film hodnotím ne za to, jaký je, ale jaký by být mohl, kdyby. Kdyby Mádl nevypadal (Jirko, nezlob se na mě) jako člen nastupující generace veksláků, s výrazem osla po noci s valachem k tomu, kdyby se výrazně upravil poměr dobrých a špatných vtípků, a především - kdyby zmizely scény, které vypadají tak, že se točily na tabletu... Co je naopak na polibek, tak nápad. Já kdybych se mohl ještě jednou probudit ve třeťáku na střední, musela by o rok později komise našemu ročníku maturitu buď odpustit anebo holky objet po místních porodnicích. No a pro mě by si Péťa Nárožnej musel dojít do šaten k tělocvičně, protože po tom měsíci bych byl tak mrtvej, že sám bych nevyšel ani na dvorek. (07.10.2013)

Očekávat, že česká kinematografie zničehonic bude dosahovat kvalit např. té britské je pravděpodobně až příliš sci-fi, ne-li fantasy :) Přesto mi ten styl, s jakým se u nás točí, prostě není vůbec blízký. Probudím se včera měl ale opravdu potenciál, přestože za oceánem je tohle téma už párkrát přeprané. V konečném výsledku není ale naplno využit, atmosféra konce 80.let na mě úplně nedýchla (v tomhle jsem víceméně za jedno s uživatelem "dobytek") a tolik úžasných vtipů jak se povídá tam také není. Na druhou stranu párkrát jsem se vážně od srdce zasmála a jak mi zpočátku Mádlův projev neseděl, uvědomila jsem si, že se snaží chovat jako své staré já v těle mladého já a to se mu docela dařilo, přestože to nepůsobí nijak sympaticky. A nevím, jestli je Česko v módě až TAK zaostalé,ale chvílemi mi přišlo, že v tom děvetaosmdesátém chodili oblíkaní podobně jako dnes :))) Celkově je to asi na dvě hvězdičky, ale musím se přiklonit k těm třem, protože je to asi nejlepší "komedie", kterou u nás v posledních letech natočili...Pomineme-li odpadové scény ze společnosti, která zřizuje cestování časem a nelogické chyby ovšem. (09.01.2013)

Mám zásadu, na český film do kina nikdy nechodím, ale tady jsem měl udělat výjimku. Docela Petrovi závidím, tohle bych chtěl taky zažít ve 40:D. Cesta do minulosti je hodně snadná, ale to se dá, přehlídnou, a když přimhouřím oči, tak pro mě je to mezi 4-5 nemůžu se rozhodnout :D. Rok 1989 hodně pobavil ;). A ona chodí s takovou nulou :DDD (22.10.2012)

Zajímavý pokus o macourkovskou crazy komedii se sci-fi prvkem, v české kinematografii kdysi tak plodný a oceňovaný subžánr, pokus, který ovšem zůstal hrubě nevytěžen a který jasně ukázal, že napodobit nebo se jen přiblížit macourkovské imaginaci je pro současné scenáristy věc vskutku neproveditelná. Další, neméně důležitý, kámen úrazu tohoto filmu je pak fakt, že Miloš Macourek měl na režisérské stoličce svého Oldřicha Lipského, potažmo Václava Vorlíčka, kdežto scénáristé Lumír Holčák s Jiřím Mádlem mají Miloslava Šmídmajera, jehož práci bych tedy přídomkem ,,invenční" neoznačil ani nějakým nevysvětlitelným omylem... Opravdu zamrzí, že tak slibný projekt zůstal takhle nedotažený, oproti perfekcionalistům typu Oldřicha Lipského tu současní tvůrci nabízejí promyšleně snad jen product placement - stačí srovnat jen s konkurenčním seriálem Vyprávěj, který, ač myšlenkově neuvěřitelně plochý, po stránce výpravy a kostýmů navodil iluzi předrevoluční doby asi tisíckrát dokonaleji. Tady se návrat o čtvrtstoletí realizoval víceméně jen pár songy Michala Davida. Takže ve výsledky takový v poslední době typicky nemastný neslaný český mainstreamový film. Ale ten původní nápad, ten byl milionový... (15.10.2012)

,,…ALE CO UMÍME, JE CESTOVÁNÍ PO ČASOVÉ OSE VLASTNÍHO ŽIVOTA. VAŠE SOUČASNÉ VĚDOMÍ POŠLEME PROTI PROUDU ČASU....“ /// …a tak se z učitele stal pokusnej králík…. Kokotina? Vyserte se na sci-fi, vo něj tady přece vůbec nejde (a přiznávám, že mě to nesere). Jsem rád, že KONEČNĚ nesleduju film narvanej dementníma vztahama (jasně, taky tady de vo ženský, ale tak nějak ,,po chlapsku“) a návrat do roku 1989 (- jasan, brzo bude revoluce, výstřel z Aurory, dobytí Zimního paláce…) by mohl bejt třeba i ftipnej (jestli to nedokurvěj, že?). Nakonec musím konstatovat, že mě tahle výprava za uspíšením ztráty panictví (vole, láska …nic jsi nepochopil…) celkem překvapila. Něco se povedlo, něco míň (sme v Čechách, no…), ftipy myšlený obrazně (trošku jako od Trošky), ale co, humor je pro ty mladší, příběh zas zabíhá do nostalgickejch časů mýho (teda nás starších) mládí a tvrdí, že některý věci jdou změnit. A některý zas né (kurva, to je moudro…). Příznivci Darka oceňej králíka a někteří se třeba taky budou chtít probudit včera. Jak říkám – píčovina, ale já radši budu čumět na krásu naší mladý herecký generace, než na 4 slunce. 3a½! bez nějakejch výčitek! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Čumím jen na filmy pro nespokojený 40cátníky (kurva, kde má ten Dr. Prubner tu laboratoř?). 2.) Přemejšlím, jestli bych v osmdesátým devátým sbalil holku na ,,Chínský lyže“. 3.) Neustále vzpomínám na projížďky v dešti, válení se po louce, pozorování hvězd a pak jsme jen tak leželi a …. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (11.10.2012)