Raubíř Ralf

[imdb: 7.8/10] | me: Každý kto vyrastal na týchto "gamesách" a má k ním stále isté citové puto sa tejto rozprávke poteší. Retro je teraz "in" a v tejto oblasti je to zároveň aj príjemné oživenie. Filmík, hoci postavený na jednoduchej myšlienke určený tým najmenším, vie pobaviť aj dospelého diváka využívaním vtipu ťažiaceho z vychytaných detailov samotných hier. Práve konanie postáv špecifikované presne v medziach tej ktorej "gamesy" vrátane výbornej dobovej MIDI hudby je to čo tejto rozprávke dáva správnu autenticitu a náboj. Je to príjemná záležitosť a ak by tam bolo ešte viac toho dospelého humoru bol by to úplný ideál. When did video games become so violent and scary? (04.08.2013)

Koncept filmu - život postaviček z jednotlivých automatů i mimo hru, jejich vzájemné setkávání díky centrálnímu uzlu atd. atd. - naprosto perfektní a, minimálně pro mne, ojedinělý. Ano, pro děti tu jsou růžové a cukrátkové lokace, roztomilé postavičky s velkými kukadly, ale to divák tak nějak musí očekávat a nemůže se tím nechat vyvést z konceptu. Já osobně jsem si strašně užíval dabing Johna C. Reillyho, vlastně úplně stejně jako celý film. Ano, také bych uvítal zapojení více arkád (ač jsem vyrůstal už v podstatě v postarkádové době), ale i tak jsem přes drobné výhrady moc spokojen... 100% (30.10.2014)

Příjemně originální námět schopný oslovit malé děti i jejich ajťácky zaměřené tatínky. Úvod působí jako něžná, velmi příjemná a nostalgická sonda do éry 8bitových hrdinů, jenže zanedlouho filmu dojdou nápady a vrátí se do vyčpělého koryta s umělým napětím a předem jasným koncem... Což o to, stále se jedná o sympatický animák, jenže už to není nic, co by mě osobně zaujalo. Navíc, když už infantilní závod, tak raději ten skrytě sofistikovaný ve Speed Raceru. 6/10 (04.08.2013)

V první části těží Raubíř Ralf zejména z nekonečného potenciálu videoherního světa. Nostalgicky odkazuje na nezapomenutelné pákové videohry, uvádí na scénu jednotlivé postavičky a skvěle pracuje s tématy prolínání jednotlivých herních světů. Připomíná svým způsobem Toy Story, ve kterém by hračky byly nahrazeny videohrami. Vtipy jsou dokonale trefné, a děj úchvatně konstruovaný. Rich Moore tu opakovaně dokazuje, že dokáže nekonvenčně propojovat nesouvisející, ale již existující světy/postavy (viz Drawn Together). Trochu unaveněji příběh působí po přesunutí do cukrkandlového kraje. Ona barvitost reprezentovaná diametrálně odlišnými světy je nahrazena pouhou barvitostí vizuální. I ta je však svým způsobem nostalgická a sází na retro efektivitu. Navíc je sebeironickým pozadím pro celkové „zdětinštění“ děje. Raubíř se tak po celou dobu těží své základní myšlenky a i dějově připomíná prodlouženou verzi příběhu, který bývá součástí her. Jen těžko tak lze vyčítat ději, že je jednoduchý. Spíše si zaslouží pochválit, že ve své jednoduchosti není vůbec plytký. (18.04.2013)

Ne všecky video hry jsem v téhle pohádce znal, ale i přesto to v mnoha ohledech byla nostalgická vzpomínka jak stehno. Raubíř Ralf je na hodně dlouhou dobu jeden z nejoriginálnějších animáků, co jsem viděl. Je s ním legrace a animace je skvělá. Nevím jak děti, ale já jsem skákal radostí každou scénou. (10.09.2013)