Vrásky z lásky

Důstojné filmové loučení pro R. Brzobohatého a J. Jiráskovou. A obroda herectví J. Bohdalové - konečně z ní po letech někdo nedělá pitvořivou postavu. Babí léto nebo Fany jsou o třídu lepší. Klady: herecké obsazení a Strachovo vedení. Mínus: Epsteinův místy děravý scénář, který naznačí situace, ale nedořeší je. (02.01.2014)

Strach je jeden z mála českých režisérů, který si umí zajistit kvalitní scénář a ten ještě perfektně odvyprávět. To moc režisérů neumí. Věřím, že kdyby nebyl bábovka a měl větší ambice, mohl by klidně točit historické velkofilmy. Škoda, že si nevzal na bedra Lídu Baarovou, kterou Renč totálně zprasil. Jinak Vrásky z lásky je spíše humorný film, který se však důstojně loučí s velikány českého herectví: Radkem Brzobohatým a Jiřinou Jiráskovou. Když k tomu přičtu fantastickou Bohdalku, tak není o čem. :-))) (10.02.2016)

Bylo vskutku příjemné a milé sledovat shledání Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého na obrazovce, jelikož je přece jenom v minulosti spojoval jak profesní tak i osobní život, který nebyl úplně růžový. Osobně jsem s nimi viděl jen Ucho, což je film úplně z jiné kategorie, nicméně i ve Vráskách z lásky je cítit ta chemie mezi hlavními aktéry. Film obsahuje nejeden humorný moment, moudrou a vtipnou hlášku či krapet peprnější slovo (zejména od Bohdalové) a celkově se na něj opravdu moc pěkně dívalo. Zkrátka snímek, kterému mohou mnozí vytknout jeho jednoduchost a jistou šablonovitost, avšak na mě zapůsobil nadprůměrným dojmem zejména skrze civilní herecké výkony a svou přímočarost. (12.10.2016)

Tak nejdřív, co se mi líbilo. Kamera, lokace, každé místo celé road movie, uvěřitelné herecké výkony (trošku s výjimkou Trojana), pocta oběma (vlastně třem) velkým českým hercům, a pak samozřejmě ty vtípky a občas vtipný dialog nebo hláška („Nevypadá to tak špatně.“ - „Chtěla bych mít vaše oči.“). Celkově mi to ale přišlo příliš televizní (to už bych raději v kinech viděl Operace Silver A nebo ty věci natočené podle Vašíčka), a navíc příliš dlouhé na tak prostinký příběh. Celou dobu jsem čekal, díky těm náznakům, jež má postava Brzobohatého (ve vlaku před srážkou, v hotelu, než usnou) na nějaké zajímavější odhalení na pozadí celého toho příběhu - např. že postava Bohdalové je vlastně maminkou postavy hranou Trojanem, velmi by mi to sem zapadalo a celému příběhu by to dalo daleko zajímavější a překvapivější rámec. Ale takhle to skončilo tak nějak nijak. Ano, ponížení na konkurzu (podle mne to měl být konkurz na reklamu, bylo by to údernější) je dokonale natočenou scénou, z níž kape ta beznaděj herců po sedmdesátce. Ale nic za tím vším dalšího není, a to mne tak trochu zklamalo. Chybí mi tam silnější druhý plán příběhu. Samotná road movie se mi líbila velmi, ale vedení příběhu je po skončení fakt nedotažené, nevyužité a nevytěžené. Sorry, Jirko. :-) Poznámka pro mne: A tím mám novoroční předsevzetí ze Silvestra 2012 splněno. (01.01.2014)

Jak mám Stracha rád, tak mě tady děsně zklamal. Nějak mi přišlo, že se v tom filmu nic moc neděje. Nebavilo mě to. Nejde o to, že tam jsou starý lidi, to by bylo v pohodě, jsou to i skvělí herci. Jenom mě k tomu nic nepřitáhlo. Asi tak v půlce jsme to vypnuli. (15.08.2021)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 27 - Česká republika. Jako všechny filmy Jirky Stracha i tenhle má duši a sálá z něj na diváka lidskost a pozitivní energie. Příjemný, dojemný, veselý, smutný, zábavný, dalo by se nalézt ještě spoustu dalších adjektiv, která vystihují Vrásky z lásky. V titulní roli exceluje Jiřina Bohdalová. Její hořkosladké soužití s Jiřinou Jiráskovou a především roztomilé hašteření s Otou v podání Radoslava Brzobohatého filmu vévodí. Příběhů se starým párem na cestách se u nás, ale ani v Evropě či za oceánem příliš netočí, o to je takový snímek cennější. (25.04.2015)

Geronto romance pro všechny generace za osmdesát. (18.12.2012)

Filmy o stáří nebývají nijak zvlášť optimistické a navíc současným mladým člověkem vyhledávané. Není divu, stáří, i když mám občas někdo podsouvá jeho výhody, tak příjemné zas až nebývá. Je to o tom, jaké si to kdo udělá a především, co mu zdraví dovolí. Vrásky z lásky jsou prostým a jednoduchým filmem o stáří a o tom, že stáří nemusí znamenat vždy jen rezignaci na život. Krásný snímek, dnes již osvědčeného zkušeného scénáristy M. Epsteina a neméně úspěšného režiséra J. Stracha umocňují skvěle pojaté herecké role R. Brzobohatého a J. Bohdalové v hlavních rolích. Tenhle film nebyl stvořen pouze pro běžnou zábavu diváka, a není tedy pro každého. Tento film osloví jen diváka přemýšlejícího, tedy kulturního. Díky pane Epsteine, díky pane Strachu a v neposlední řadě paní Bohdalová a Vám "tam nahoře" pane Radku Brzobohatý. (02.01.2014)

Já od Stracha prostě čekám víc. Mám ho ráda. Tohle byl takový chabý výkřik do tmy. Příliš nedělní podvečerový film. Taková škoda. (16.12.2012)

Dramaturgickou nesevřenost tohoto filmu naznačím jedním příkladem: Taťjana Medvedcká (jakkoli hraje výborně, což se týká všech, a nejvíc Jiřiny Jiráskové) měla podle všeho ztvárňovat vrchní sestru, která je na chvíli znechucená nesnesitelnými výstřelky jedné své uživatelky (Bohdalky). Problém je, že ony výstřelky nejsou absolutně ztvárněny tak, aby působily nesnesitelně, vždyť Bohdalka proboha jenom učí lidi hrát na nějaký nástroj, případně je děsí historkami o nočním přízraku. To je fakt tak strašný maso, aby se z toho ona (opět opakuji, že ve filmu vylíčena jako veskrze HODNÁ) vrchní sestra musela hroutit a neutralizovat Bohdalku sedativama?! Takových samoúčelně vykonstruovaných schémat je ve filmu celá řada, s vrcholem konkurzu a postavou mimozemsky jednajícího režiséra. Těšil jsem se na tento film a jsem velmi zklamán. Některá srovnání s Babím létem jsou totálně mimo mísu. 40% (08.12.2012)

Spolu s Babím létem a Vratnými láhvemi další z příjemných "důchodcovských" filmů. Krom Bohdalové (u které bych se za toho Českého lva tentokrát moc rád přimluvil) mě mile překvapila úžasně tragikomická Jiřina Jirásková, coby věkem pokřivená, avšak roztomile pomatená spolubydlící. Potěší i obsazení malých rolí Viktorem Preissem, Janem Skopečkem nebo Jaroslavou Obermaierovou v (trošku ikonické) roli přehrávající "herečky". Jde zkrátka o úsměvné a důstojné rozloučení s filmovým párem Bohdalová-Brzobohatý, který si za čas moc rád zopakuji. P.S.: TEN PLAKÁT JE OPRAVDU STRAŠNÝ! (10.12.2012)

Příjemně koukatelný herecký koncert. J.B. srší energií i břitkým humorem. Film pro ty, kterým se líbí filmy stylu Fany či Babí léto. 80% (02.01.2014)

Poctivej, na nic si nehrající snímek, který by ovšem bez Jiřího Stracha nebyl tím čím je. Každá scéna má něco do sebe a ve filmu pro mě nebylo jediné hluché místo. V poslední době mi přijdou všechny české filmy jak přes kopírák, tenhle byl jiný... Film údajně propadl, nevyrovnává se kvalitám Babího léta atd. V kině film působil velice příjemně a v televizi se na něj taky rád podívám. Podle mě film časem zraje a své nové diváky si vždycky najde a bude jich přibývat. Herecké obsazení a výkony jsou bez debat. Jako kdyby u toho dnes už posledního společného setkání J. Bohdalové a R. Brzobohatého před kamerou nikdo nechtěl chybět. Stále to tam je, stále ta chemie mezi nimi funguje. Jiřina se předvedla opět jako živel, ale zase se jí podařilo vložit do své role něco nového - v 80 letech neuvěřitelné a R. Brzobohatý měl sice usedlejší roli, ale k dokonalosti ji dovádí svou celkovou vyrovnaností a upřímným výrazem. Všechna čest těmto dvou jedninečným hercům, kteří mají dle mého, nominaci na Českého lva jistou. A nesmím zapomenout na závěrečné titulky, kde zazpívala Szidi Tobias tak podmanivou písničku "A staré rány nebolí", že nešlo odejít z kina dřív než nezazněl její poslední tón... (25.09.2012)

CITÁT - A víš, že jsem rád, že skoro nevidím.......... Jiřina Bohdalová, jako bývalá herečka a Josef Brzobohatý, jako profesor, jejichž cesty se ve stáří opět protnou. Příjemná hudba, dobrá kamera a velmi povedené herecké obsazení. Je radost koukat zase na tak zkušené herecké duo. CITÁT - Když jsem hrála v divadle, tak ona umejvala schody......... Svým způsobem veselý, ale i smutný příběh o stáří, zahalené trochou road-movie, humorem a pravdou, z vytříbenými dialogy. CITÁT - Jsem stará i na to, abych hrála starou.......... Musím přiznat, že jsem uronil slzu a možné ne jednu. A za tu slzu, možná ne jednu, dávám za 4****. (04.01.2015)

Herecké legendy vytažené z muzea, trapný a buranský humor, o životě ve stáří absolutní nic. Nejkomerčnější český film za poslední dobu.. jak je vidět, tak ani ucházející herecké obsazení, slušný režisér a scénárista dobrý film nedělají. (01.01.2014)

Pravda, že příliš sentimentu ve mě film nezanechal. Záchrana od jedné hvězdy mu byl hlavně celkem pěkný konec, který nebyl ukončen smrtí Bohdalové nebo Brzobohatého...Docela paradoxní, že si zahráli spolu takhle před smrtí Radoslava Brzobohatého - bývalí manželé. No přesto nevím co si o tom mám myslet, protože je to už druhý film, který se dá označit jako "rozhovory před smrtí" konkrétně Školní výlet. Lenka Vlasáková byla skvělá a o zbytku řekněme, že ušel. Škoda, protože to mohlo být trochu vtipnější. (11.12.2012)

Je to jako se všemi Epsteinovými scénáři. Něco tu prostě neklape. A to se pak mohou všichni ostatní, myslím režiséra a herce, strhat, ale více než průměrný film z toho neudělají. Bohdalka je skutečně nezničitelná, což myslím v dobrém. (29.12.2012)

Film absolutně nevhodný pro filmová plátna. Sice neurazí, ale přesto zanechá hořkou pachuť. Jde především o naprostý nedostatek originality v námětu, v postavách a příběhových situacích. Marek Epstein se asi zhlédl v scenáristickém mistrovství Jiřího Hubače a chtěl napodobit jeho filmy/televizní hry o podzimu života. Jenže, kde Hubač oslňuje přirozeností, vyváženou tragikomikou, úctou a autentickými situacemi, Epstein vytváří umělý konstrukt vznášející se kdesi ve vzduchoprázdnu. Postavy jsou vycuclé až z paty a tím pádem neoslovují, nedojímají a ani dostatečně nebaví (a to ani neberu v potaz "životní historii" postavy ztvárněné Bohdalovou, která spíše sází na nevědomost mladé generace ohledně moderních dějin naší země a kultury). Epstein opět prokazuje sílu v dialozích a situačním humoru, což má občas své kouzlo, ale celek se mu opět rozpadá pod rukama a vyznívá do ztracena, téměř jako bakalářská historka z let sedmdesátých. Jediným skutečně zajímavým momentem je psychologické obnažení postavy herečky při konkurzu, kdy se snímek konečně dotkne něčeho autentického a hořkého, ale to je záhy zabito dalšími scenáristickými eskapádami. Jiří Strach svoji režií snímek ničím zvlášť neobohatil a trochu jde proti svému rčení, že "na plátno se má jít jako do kostela" - televizní rutina se zde projevila více než v jeho posledních dílech pro ČT (Santiniho jazyk, Ztracená brána). Vrásky z lásky tak jsou ryzím průměrem, který člověka lehce zabaví, trochu dojme, ale nepřinese trvalý pocit či účinek. Když budu zlej a porovnám snímek s nepřekonatelným Babím létem, jen vynikne, jak je ve výsledku další epsteinovský opus v daném tématu mimo. (28.12.2012)

Vrásky z lásky začínají s velmi nadějným náběhem na drama s prvky tragikomedie o těžkém staří, generačním střetu a nevděčné roli starého člověka v dnešní době. Scéna, ve které dávají do šrotu to staré auto je docela silná. Ale potenciál na pořádné drama je poměrně rychle zabit, jakmile se na scéně objeví bouřící se Bohdalka proti přísnému řádu v pečovatelském domě. To mi připadalo nápadně podobné s Pozor Vizita!. Pasáž kdy se snaží Jana s pomocí Otty dostat na konkurz do Prahy obsahuje pár typických klišé a má poměrně předvídatelný a okoukaný průběh. Prostě obyčejná road-movie lovestrory, akorát obráceně. Až teprve od příchodu na konkurz se film z té průměrné roviny s nevyužitým potenciálem, přehoupne do docela slušného dramatu. Ještě teď mi zamrazí při tom jaký pocit musel být pro tu starou postavu Jany, když tam přede všemi a hlavně před sebou ukázala, že je šedivá a stará. Stará i na roli staré. Scéna na konkurzu a pak ještě následný rozhovor Otty s Janou byly třeba už docela silné scény. Škoda, že samotný konec je zase takový nijáky. Jenom jako pocta panu Brzobohatému a Bohdalcem to nestačí. I když je fajn, že je tento film ještě předtím než pan Brzobohatý odešel odpočívat do svatého pokoje dokázal usmířit. Často se v tomto filmu chválí výkon Bohdalové. Mně připadalo neodolatelné Brzobohatého osobité charisma a velmi příjemný civilní projev. Bohdalová mu jen zdatně sekundovala. (30.01.2018)

Příliš slabý, hodně rozvláčný a nudný film. Bohužel ho nedokázali pozvednout ani vynikající herci, kteří zde prakticky nedostali možnost ukázat své herecké kvality. Nikdy bych nevěřil, že si tak dobří herci zahrají v tak špatném filmu. Škoda přeškoda. Myslím, že se na tento film už nikdy dívat nebudu. (01.01.2014)