Tajemný

fúúúú silný "väzeňský" filmček. Tá hnusná atmosféra čpela z každého bodu obrazovky od samého počiatku až do konca. Páni Lynch a Parkinson predviedli dobrú hereckú robotu. Priznávam, že ani jeden z doposiaľ videných filmov z tohto prostredia ma svojou atmosférou tak neoslovil ako tento film. Trocha ma nasr....dila oná "náhoda" ktorá viedla k tak prekvapivému záveru celej drámy. (11.03.2015)

Sonda. Všemožně -ologická. A až moc dlouhá. Ideální pro dny, kdy se vám skrze poruchu erekce, nebo podobné důvody sociální exkluze, chce přemítat nad nezmrdatelností chrousta, či karmickými křečemi všehomíra. V bezstarostný čas sledujte raději datla, jak po lesích fláká hlavou o strom. Pobavíte se více. (31.05.2015)

Ghosted mně zalezl pod kůži od prvních minut až do konce, kde si ty prstíky mohli opravdu odpustit, jak už tady píše sochoking. Výborná atmosféra, psychologie postav a dost dlouho jsem přemýšlela, kdo je tady vlastně ten "tajemný". Martina a Johna znám už z jiných rolí a tady jim sedly jak přišitý. Nevinně vyhlížející klučina Paul versus zasmušilý, ale když přišlo na věc, tak tvrďák Jack ve velmi náročné zkoušce, která graduje a jde hluboko pod povrch až v samém závěru, který byl mírně kách, ale já se vážně vůbec nenudila. Shrnuto a sečteno, tak z toho velkého množství vězeňských dramat, která jsem měla možnost vidět, tenhle řadím na ty horní špricle. (23.02.2015)

Já ti nevim. Ono to na mě působilo tak, že toho nováčka sice vojel Craig Parkinson (kterej mi tam mimochodem jako jedinej seděl), ale jako teplouš mi spíš připadal John Lynch. Ale jo, je mi jasný, co tím chtěl tvůrce říct, akorát se mu to podle mě nepovedlo tím správným způsobem. Vhled do britského vězení, hlavně s ohledem na sociální začlenění mezi ostatní trestané, božínku hlavně s ohledem na jejich pocity, no co to jako je? No a bohužel ten největší kiks, když promluví "náhoda"? To není náhoda, to je scénáristická neschopnost. Nemám rád filmové náhody. (28.06.2021)

Náhoda alebo osud? Ťažko povedať, v každom prípade však niekto s oboma hlavnými aktérmi rozohral krutú hru, ktorej nepríjemného vyústenia sa dočkáme na konci... V porovnaní s dánskym R (2010) myšlienkovo a pointovo bohatšie, čo sa týka zobrazenia väzenského života, bezútešnosti, krutosti a depresívnej atmosféry jasne víťazí zase R. Je na divákovi, čo preferuje. Ja Ghosted radím k výborným drámam z väzenského prostredia, avšak poznám aj lepšie. 80/100 (05.03.2015)