Husiti

Jednodušší animace by mi asi ani nevadila. Ale ta pokroucená historie, ta se přejít úplně nedá. Chápu, že se to snaží libovou a vtipnou formou zacílit na děti. Nejsem si ale jist, že děti v tom dokážou číst, vzít si tu pravdu a nevzít si ty nesmysly. Podle mě horko těžko. Tady se prokazuje, jak tenká je hranice kresleného filmu pro dospělého a pro děti. Ne nadarmo ti nejlepší (v Pixaru nebo v Disney) to umí sladit tak, že to sedne pro obě věkové skupiny. (17.04.2023)

Smutné, že za sedm let práce nezbyl čas na kreativnější příběhové koření, přitom svébytná ruční animace je skvělá a těch několik krásně absurdních vtipů stojí za to. Jednotlivé krátkometrážní kusy z Dějin udatného českého národa disponují svou kompaktností silnějším komickým objemem než roztáhnuté vyprávění v Husitech. Dějiny se nemění, jenom se díváme na odlišnou zákulisní skutečnost. Právě historizující prkennost děje sráží dílo nejsilněji. V tu chvíli jako by bylo jedno, že je film animovaný a výsměšný. (08.11.2013)

Řada recenzentů i "recenzentů" se ptá, komu jsou Husiti určeni. Dětem? Dospělým? Po dnešku můžu bez obav a trochu sobecky říct, že nejspíš mně. Být film méně natahovaný (obzvlášť část mezi záchranou Husa a zrodem Žižky), byl by ještě lepší. Nápady mu nechybí, Pavel Koutský nejvíce řádí ve chvílích, kdy ožívají všemožné nákresy (vynálezcovy bojové stroje, zvlášť ten první tank s okovaným cepem místo děla), velice dobrý je i dabing (škoda jen, že Viktor Preiss Husa také nezpívá, když zpívat umí) a hudba, přestože není od Petra Skoumala, nýbrž od Miroslava Kořínka. Je to sice jednoduchá zábava, ale nijak závadná nebo vyloženě urážející. Jo, to když si vzpomenu na Čtyřlístek ve službách krále... Brrr. (12.11.2013)

Precizní dekonstrukce jednoho z nejodolnějších národních mýtů! Koutský správně pochopil, že manipulace s dějinnými fakty nelze překonat jen další "zaručeně objektivní" a "pravdivou" verzí, ale manipulací přiznanou, nijak se neskrývající za přirozené obrazy. Sám vytváří vlastní filtr skrze neuctivou aktualizaci a díky ironické nadsázce na něj neustále upozorňuje, podrývá jej a nakonec přispívá i jeho rozpadu až surreálně absurdním vygradováním. Díky hře s estetikou socialistického realismu, spartakiád a masových hnutí režisér předkládá svoji optiku odpovídající současné mentalitě vedle dalších dějinných výkladů a rovněž skrze neustálé aluze tematizuje to, co jej na husitském hnutí fascinuje - jeho předznamenání všech dalších revolucí a tyranií davu. Husiti jsou tak v prvé řadě inteligentní reflexí a zároveň negací mýtotvorného potenciálu velkých dějinných událostí, jejich zábavnou relativizací a převyprávěním v rámci současného přehnaně pragmatického vnímání světa. Kdo v nich vidí jen satiru na současné mocenské půtky a morální úpadek či film primárně určený pro dětské publikum, ten právem zůstane neuspokojen či dokonce pobouřen. Film nemá cílové publikum a to je sympatické, akorát trochu mohl šetřit s ústupky co nejširší divácké obci včetně generace náctiletých v podobě nevanalézavých až samoúčelných písňových vložek, jejichž texty se v žádném případě nevyrovnají třeskutým dialogům. Co se týče technické stránky, některým nedostatkům se film nevyhnul. Když ale vezmeme v potaz dnes již unikátní a nesmírně pracnou metodu animace, k níž se Koutský odhodlal a musel v průběhu několika let pokreslit kolem půl milionu papírů, pozastavovat se nad drobnými nesrovnalostmi v barvách či nedostatečné návaznosti v pohybu by bylo krajně nevděčné. Koutský je osobitý tvůrce a vyměna jeho nezaměnitelného stylu tza dokonalou počítačovou animací s nezvbytnými cizími vstupy by hraničila s kardinálním hříchem až herezí. (07.11.2013)

Jan Hus zde mluví, zpívá, rapuje a básní o tom, jak pravda musí vždy zvítězit. Ale nakonec s úsměvem dojde k závěru: „A víte co, kluci český? Dobře jste se z toho vylhali, takhle se to dělá!“ Není ani tak problém s tím, že jsou tu v domnění vtipnosti dějiny překrucovány, ale že jsou před děti předkládány podobně morálně prohnilé postavy. V jakékoliv civilizované kultuře by nakonec Hus odvětil, že hrdinům sice vše vyšlo a skutečně si zachránili krk, což byla jediná motivace jejich činů, ale tohle prolhání se za štěstím přece není možné. Hrdinové by se káli, přiznali, omluvili a byli by napraveni. Ano, je to klišé, ale je to správné a morální klišé. Ve filmu pro nejmenší (ať se z toho tvůrci vymlouvají jak chtějí, chodit se na to bude s dětmi) tedy. Zmínit musím i ne jednoduchou, ale vyloženě nekvalitní a odfláklou animaci. V distribučních listech se režisér přiznává, že primitivnost animace se nepokoušel zakrýt. Ovšem „záměrná jednoduchost“neznamená, že můžete rovnou měnit barvu oblečení postav během jedné scény, zapomínat jim dokreslovat části těl, nebo je rovnou nechat na plátně poblikávat, různě trhavě mizet a přeskakovat. To není stylizace, ale jen lajdáctví a naprostá neúcta vůči platícímu publiku. Tvrzení, že film vznikal řadu let a stál dvacet milionů, je humornější než jakýkoliv vtip ve filmu. PS: Opravdu mě dostává, jak se to snaží tvůrci omluovat tím, že to není mířeno na děti. To je směšné - ten film je nepochybně mířen na děti. Dlouhé sekvence, kde někdo někoho honí ve stylu Toma a Jerryho, nemají dospělého čím zaujmout a pobavit, spousta primitivního fyzického humoru rovněž. Čili tohle JE film primárně pro děti a žádné blbé výmluvy, prosím! (07.11.2013)