Suite Française

„MŮJ OTEC ŘÍKÁVAL: POKUD CHCEŠ VIDĚT PRAVOU TVÁŘ LIDÍ, ZAČNEŠ VÁLKU“… /// V roce 1940 se Francie stává okupovanou krajinou. Do venkovskýho městečka Bussy přijížděj Němci a vezou sebou všechny strasti, který okupace přináší. Lidi začínaj ukazovat svoji pravou tvář, ale film dlouho míjí válečný úklady, protože je třeba se k sobě chovat slušně. No a slušnost se dá i v lásku proměnit… Taková červená knihovna. Z války jen uniformy a hlavní jsou vztahy. ON hraje na klavír, ONA taky, takže brzy dojde na prvního francouzáka (hovno popravu. Holky ví, jak to myslím!). A když už bych málem zapomněl, že je ta válka, nastanou situace, který tu červenou knihovnu přebijou. Naštěstí. Takže, co já vím…, třeba na rozdíl od Adaline půjdou zrovna tady holky vejš. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmenný nedokončený román, který napsala Irena Nemirovská, neznám. 2.) Mám pochopení pro chtíč. 3.) Thx za titule „Sarinka.luc“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (12.07.2015)

Mně se ta romantika s pozadím nelítostné války líbila. Nevím, zda by se německý důstojník takto mohl chovat, i konec je trochu podivný, ale film je to pěkný. Námět psala žena, je to znát. A je v něm i poučení. Válka odhalí pravé tváře lidí. Na ty stohy udání věřím, svině jsou mezi námi v každé době. (04.07.2017)

Blé, sladké jako hovno z nutrie. Obyčejná a vtíravá červená knihovna s až panensky odpudivou Michelle Williams. Klasická romantická šablona se zakázaným vztahem, dobrým člověkem ve službách zla a s hormonálně nevyrovnanou a sexuálně frustrovanou nánou, která nakonec najde sílu popřít svůj jang a ani k tomu nepotřebuje pocítit jeho pevný jin. Skoro to vypadá, že jsem Suite francaise odsoudil k odpadu, viďte? Ale kdepak, co vás vede. Slzičku jsem sice nezamáčkl, ale nenáročnou blbinku s pěknými obrázky nelze odsuzovat. Jen ta reklama se Semity (nejen) na konci mohla být méně vyděračskou, ale tak utrpení se pořád dobře prodává, chápu. Viděno během Season Challenge tour 2015 (09.10.2015)

Keď chceš spoznať charakter človeka, daj mu vojnu... Trocha som parafrázoval známy Lincolnov citát, ale v tomto prípade sa sem hodí jeho poopravená verzia. Vojna so sebou prináša rôzne príbehy, ktoré sa síce nedostanú do kníh, to však neznamená, že neboli a že nemali žiaden význam. Opak je však pravdou. Tento romantický príbeh ale to šťastie mal a do knihy sa po dlhých rokoch dostal... Pozitívny dojem snímku zvyšuje hlavne poznanie, že nech stojíme na jednej či druhej strane, stále sme len ľudia, dobrí či zlí sa nájdu u nás doma ako i u suseda. 70/100 (26.05.2016)

Po šesťdesiatich rokoch našli dobrého nácka, ktorý roztúžený päťcípym ženským pyžamom a pižmom pochopil, že žiadna höhere a niedrigere Rasse nehrá rolu, keď ťa láka sonáta neoholeného lesa na miestach, kde nohy strácajú pekné meno. A že to pižmo bolo výrazné, o tom nepochybujme, drahá Lucille asi vtedy na Chanel numero 5 nemala. Takže veľmi slušný ansámbl v pomerne neslušnom, vtedajšie zákony silne porušujúcom prípade, ktorý ale prišiel neskoro na povrch, aby drahému dôstojníkovi s hromozvodmi na výložkách akokoľvek pomohol, okrem vytlačenia nadbytočného ejakulátu. Nevieme, ako dopadol, to už sa do denníka nedostalo, ale drahá Lucille čoskoro zistila, že dobrého nácka stretneš len raz za život. Najmä keď ti ho radi skrátia. (31.10.2023)