Režie:
Dario ArgentoScénář:
Dario ArgentoKamera:
Luigi KuveillerHrají:
David Hemmings, Daria Nicolodi, Gabriele Lavia, Macha Méril, Clara Calamai, Dario Argento, Salvatore Baccaro, Attilio Dottesio, Bruno Di Luia (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Během parapsychologické konference vycítí věhlasná telepatka Helga Hullmannová přítomnost někoho, kdo se chystá spáchat vraždu. Ještě téhož večera je žena zavražděna neznámým zabijákem. Marcus Daly (David Hemmings) je anglický klavírista žijící v Říme, který se stane svědkem brutální vraždy. Poté, co se díky příliš horlivé reportérce Gianně Brezziové (Daria Nicolodi) ocitne na titulních stránkách novin, se Daly pustí do vyšetřování na vlastní pěst. Když jsou však na místě další vraždy zanechány usvědčující důkazy, Daly si uvědomí, že mu jde vrah po krku. Následuje závod s časem, jehož cílem je rozluštit záhadu – která se zdá být spojena s dětskou ukolébavkou a s chátrajícím sídlem na předměstí. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (135)
Super Argento giallo, o poznání krvavější než je v giallo žánru zvykem. Vleklé, pomalé, to co by někdo mohl vytýkat jako nudu mi tady právě sedne, to táhnoucí se vyprávění a pozvolné rozuzlování ústřední zápletky. Interiérové a vůbec výtvarné prostředí v mnoha místech argentovsky argentovské (hehe), a ty barvy a hra světel a stínů, to je moje :-) . Divák si užije pár naprosto typicky argentovských mordů, za super hudebního doprovodu Goblin. Rozuzlení je náhlé a prudké a musím přiznat, docela jsem se lekl, uff. K tomu přičtěte super sympatickou ústřední dvojku Marcuse a Gianny a jejich komické hádky. Já jsem s tímhle filmem spokojen. ()
Kamera, scénografie, střih pusa pusa pusa na tvářičku. Atmosféra v klíčových momentech pusa na pusu. Některé scény a dialogy, které dělají z filmu přes dvě hodiny dlouhý kolos - pusa tak maximálně do vzduchu a to se říká kdo ví jestli. Jsem velmi rozmazlená Suspirií, při které moje pozornost nepolevila ani na vteřinu. Profondo rosso v tomhle směru nenaplnilo má očekávání, jak se tak říká. Na druhou stranu je to super oldschool psycho film. Co se dá dělat, musím následovat své srdce. ♥♥♥ -"What made you decide to be a pianist?" -"Well, my psychiatrist would say that it's because I hated my father. Because when I bang the keys I'm really bashing his teeth in." ()
No asi je hezké, že je Argento takový machr přes vizuály a výtvarnou stránku, ale mně to nestačí, když má k tomu béčkový scénář, diskutabilní herecké výkony a dost nelogičností v chování postav. A vzhledem k tomu, že ústřední zabiják není žádná nadpřirozená bytost, ale člověk z masa a kostí, vyznívají některé strašidelné scény vysloveně úsměvně. Ale počítám, že v sedmdesátých letech mohly i někoho vystrašit. ()
Začalo to nepovedeným hysterickým úvodem s ukrutně přehrávající představitelkou psycholožky, která vytuší svou tragickou smrt během projevu na konferenci. Spíše než z rozehrané hrůzy jsem se tady bál, aby takhle primitivní a bez kousku atmosféry nebyl celý film. Skončilo to pro změnu na můj vkus až zbytečně příliš krvavou šarádou, asi se snahou co nejvíc šokovat. Ale pokud pominu rámcování Tmavě červené, u níž mi nesedl ani úvod, ani závěr, se zbytkem mohu být nadmíru spokojený. Asi takhle by mohl vypadat jeden ze způsobu kvalitního zpracování čistokrevné brakové detektivky. Vedle děje se stále více zamotávajícím se případem a promyšleného odhalování jednotlivých indicí jsou to excelentní budování napětí, s řadou působivých tajemných scén s hororovými prvky, k tomu napomáhající hudební doprovod a rovněž poutavá výtvarní stránka, co pro mě z tohoto nezvykle dlouhého brakového snímku vytváří silně nadprůměrný zážitek. 70% ()
Argentův velký take na BLOW UP včetně explicitní domýšlivosti a obsazení Davida Hemmingse. Nebylo by to špatné, ale je to až programově táhlé a byť tomu pomalému tempu dodá soudnost poněkud strohý a přísný závěr, tak si nemůžu pomoct, ale místy jsem se při všech těch nekonečných scénách kde se Hemmings opatrně prochází nějakou místností či domem, poněkud nudil. Nebavili mě ani jemné prvky komedie (šílený fízl, opakovaný vtip výlézání z auta střesním oknem), visuálně to není tak silné jaké argentova prvotina, velký plus za dětský motiv, soundtrack od Goblin a originálně udělné vraždy (vč smrti záporných postav). Kdyby to Argento stáhnul na 90 minut, bylo by to skvělé giallo, takhle bych řekl, že je to sice pěkná, ale trochu namachrovaná sračka. ()
Galerie (113)
Photo © Rizzoli Film
Reklama