Tmavě červená

Skvělá hudba a kamera, neo-noirová atmosféra, detektivní příběh patří k těm lepším od Argenta, ale pochopitelně forma opět táhne obsah v dalekém závěsu. (14.09.2020)

Napínavé, skvělá kamera a práce s kompozicí a detaily. Nekteré záběry působí svou nehybností a celkovým vzezřením jako obrazy Edwarda Hoppera. Např. v osmnácté minutě, kdy kamera snímá dva hlavní aktéry, a za nimi bar, jsem si chvíli i myslela, že jde o namalované pozadí - postavy v levé části baru se téměř nehýbou. Rozhodně doporučuji. (27.10.2013)

Zbytečně dlouhá stopáž, stejně jako místy až divadelní pojetí, filmu škodí. Ovšem některé scény, stejně jako hudba, mi v hlavě zůstanou asi hodně dlouho. 3,5* (13.03.2017)

Čekal jsem něco trochu jiného, možná proto je to pro mně mírné zklamání, ale i bez tohoto dojmu hitchcockovský thriller Profondo rosso rozhodně není nejlepším Argentovým filmem. Možná je (pro neúchyly) nejstravitelnější a nejmírnější, ale pro mně prostě Argento skoro bez morbidit (i když...kde jinde než v Profondo Rosso uvidíte dekapitaci náhrdelníkem :) ?) a dokonalé vizuální stylizace (a ta tu vážně úplně chybí, v podstatě jediným jejím prvkem jsou ty loutky) není tak úplně Argento. Scénář je nápaditý, napínavý a ani trochu nudný a pointa víc než překvapivá, také vyzdvihovaná hudba je výborná (i když dle mého názoru mezi Argentovými filmy nijak nevyčnívá a třeba na Suspiria rozhodně nemá). Ale chybí mi tu k rozkrájení hustá a ponurá atmosféra a depresivita celého filmu. Dost otravná (i když cílená) je také Marcova samomluva, resp. přemýšlení nahlas. Herecké výkony nejsou nijak zvlášť dobré, ale to je v giallu tradice. Horší už je, že Hemmings mi silně připomínal Vaška (toho od Evy). Bez skvělé hudby a oběšených panenek by to ovšem blo na nemilosrdné tři. (19.05.2009)

F I L M - M O N Š T R U M. Viac ako tri desaťročia sa síce podpísali pod istú obsolétnosť, tak či onak vydesí ako máloktorý z mladších alebo starších súrodencov. (28.07.2010)

Velice zajímavý kousek, v němž jsou patrné různé vlivy, ale přesto působí svébytně. Výrazně je tu cítit Hitchcock: až úzkostně přesná architektura scén, důkladná parcelace prostoru, stupňované napětí, tvrdý, ostrý střih, agresivní skoky mezi různě velikými záběry ( tvrdé přechody na detaily ), vypjatost a expresivita celkové poetiky. Souběžně jsou tu viditelné stopy Antonioniho: dlouhé, odtažitě chladné kompozice s plošným, studeným svícením ( bar na náměstí). Vnímám tu i potenciální vliv Pakulovy vizuální modernity ("Klute" ) - především z hlediska práce s plíživými, temně fetišizujícími detaily ( titulková scéna, scény pouštění kazetové nahrávky)....více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/08/tmave-cervena-profondo-rosso-r-d.html (20.06.2012)

Krapet se to vleče. Argento to umí i lépe. (15.11.2017)

Dobré napětí, stylistika sedmdesátých let, výborná hudba a krve tak akorát. 76% hvězdiček (07.05.2010)

Opravdu giallo dokonalé jak z plakátu. Argento vzal samozřejmě brakový detektivní příběh o člověku, kterému nedá spát vražda, kterou viděl a slyšel z ulice přes okno . A udělal z něj opravdu umělecké dílo. Je jasné, že mu s tím pomohly už nádherné lokace, uličky a domy, kam postavy posílal. Ale on i tak dokáže ty inkriminované uličky křiku nasnímat tak strašně moc uhrančivě, že mě to hltalo jak máloco. Navíc: nejdůležitější byt v příběhu je tak nádherně vyzdoben a vypulírován nejen děsivými obrazy na zdech, pokaždé když si na něj vzpomenu včetně geniálního vyvrcholení v něm, tak chytám zimomriavky. Samozřejmě vše dovádí do dokonalosti tradičně úžasná Simonettiho hudba. Já chci prozkoumávat ten opuštěný dům, po kterém by někdo na stěny rozlil kečup. ;) (30.03.2009)

Vizuální forma je úchvatná, ale po dějové stránce je to bohužel již několikrát vyvařený, typický a předvídatelný Argento, kde psychopat je vždy v pravou chvíli na pravém místě, policie nedělá vůbec nic, hrdinové se nezamykají a když objeví stopu, tak si ji vzápětí vezmou do hrobu. PTÁK S KŘIŠŤÁLOVÝM PEŘÍM je značně nápaditější a svižnější. (26.08.2010)

⚪Ja chápem, že množstvo kamerových záberov vo filme je na svoju dobu neskutočne inovatívnych a používajú sa dodnes, je tiež jasné, že na dobu, kedy film vznikal boli niektoré scény vrážd (úvod v okne, záver s výťahom) považované za neskutočne brutálne, a tak sa filmu ,,zdvíhal" kredit, no v pohľade dnešného súvekého diváka už film neprinesie skoro nič nové a zaujímavé, jedine ak peknú kameru, chytľavý typ filmovej hudby, ktorú (zase) na XYkrát v rôznych podobných aranžmánoch použili iný režiséri a občasnú fajn atmosféru.⚪Ako horor však už film ani nemožno označiť, to, že žáner kedysi staval je fakt, ale dnes je len zdĺhavým, zvláštne zahraným (niektoré scény naozaj ani nedávajú zmysel v deji a dialógy v nich sú prenášané hercami ako v činohre, úvod so senzibilkou v divadle je tiež skôr k smiechu) a nie najlepšie zostarnutým filmom (tá oranžová prvoplánová krv je vtip, rovnako ako záverečný objav, kto bol celý čas vrah).⚪Na 5 minút atmosféry asi 40 minút zdĺhavých dialógov, vyšetrovania a flashbackov. Čo z peknej výpravy, keď tempo stagnuje?⚪ (05.07.2022)

Tohle je správná kombinace atmosféry, hudby, vizuální stránky a mordů (14.01.2024)

Rozhodl jsem se, ze si napravim znalosti v oblasti italskeho gialla. Zacinam tedy temi nejznamnejsimi kousky, jako je pry treba tento. A musim vyjadrit spokojenost. Vizualne paradni, pribehem podivne, jednodusse natocene. (24.03.2014)

Z hlediska kamery jde o jeden z nejúžasnějších filmů, které jsem kdy viděl. Jinak jde o nadprůměrný giallo thriller, dle mého názoru Argentův nejlepší. Příběh jako vždy slabší a děravý jako ementál, ale forma špičková, kvůli níž jsem ochoten italskému maestrovi leccos odpustit. Argento patří mezi ty filmaře, jejichž filmy se dají zkoumat třeba tisíckrát a vždycky dokážou nabídnout úplně jinou paletu významů. Příběh Tmavě červené rychle z hlavy vyšumí, brilantní jízdy kamery a hudba od Goblinů nikoliv. 90% (02.06.2010)

Z nějakého hluputkého důvodu mě celkem bavilo i toto giallo - nesourodé, zdlouhavé, prapodivně nastříhané a s možná ještě oranžovější "krví" než v SUSPIRII. Třímá-li Dario Argento v ruce kosu, smrt se stává uměním. (17.06.2010)

Zase jsem byl ukován k obrazovce. Jeden ze základních pilířů giallo. Samozřejmě napínavý, a nabízí vše co po tomhle stylu očekáváte. Krimi zápletka převažuje, a je dost natahovaná, 126 minut, hm, pár scén by seškrtat neuškodilo. Nebo možná přidat alespoň vraždu navíc. A neměl bych zapomenout na kameru, tak výtečné záběry, jako by si Luigi s kamerou spíše hrál než točil. :) Goblin hraje na pozadí, svůj symphony rock. Výtečné pomalé rozuzlení, a film končí. A Perverz byl nadmíru spokojen. (14.04.2014)

Nesedlo mi, že se tu Argento snažil tak trochu o drama. V konverzačních částech jsem se trochu nudil. (11.01.2016)

Ten rukopis je rozpoznateľný už z družice no ja som zaspával. A mrzí to, pretože vo filme sú všetky tie klady čo sa píšu naokolo, hudba síce nie až tak výrazná ako pri Suspirii, no ústredný motív predznamenáva dačo skazené a pomáha opäť nabiť zmysly. Prekvapila prítomnosť jemného humoru, čo nijako nerušil, rovnako fakt, že sa do deja poriadne nezapojili predčítači myšlienok. A možno to nebolo na škodu, pretože som si chvíľami pripadal ako medzi Scannermi a Cronenberg predsa nie je z tých čo opisujú. Príbeh sa ale rozhodol kráčať smerom vyšetrovania a tam zvykol najčastejšie strácať tempo. Do toho sem-tam nejaká tá vražda, ale v brutálnejšom prevedení než vídame pri detektívkach a samozrejme skvelý záver so zvratom aký poteší. Najmä preto, že som mal na papieri pár mien čo by s tým mohli mať niečo dočinenia a to hlavné tam chýbalo. A síce som nepobral dôvod toľkej nenávisti voči inakosti, môžem si povedať, že to nebolo špatné len som čakal viac. (14.12.2017)

ve výčtu mě chybí komedie.. sice zakrvavená grimasa, ale argentova huba se jistě často směje.. jako detektivka trochu moc plochá, jenže ta lehká ruka režiséra se formálně pomiluje se vším (samozřejmě jako většinou, krom scénáře).. (07.08.2017)

Vynikající kamera zaměřená na detail přesně tak, jak to mám rád. (05.09.2009)