Rytíř pohárů

Knight of Cups je v jistém smyslu protipólem Cronenbergova Maps to the Stars. Oba jsou pohledem na současný Hollywood, ale přiznám se, že Cronenbergův zlomyslný šleh je mému pohledu mnohem bližší, než Malickova klopotná snaha hledat duchovní rozměr v místě jako je neoliberální Hollywood, které fakticky žije opačné hodnoty, než které ve svých filmech deklaruje. Cronenbergova krutá satira naopak ukazuje tenhle svět z pohledu člověka, který stojí mimo narcistně sebevzhlíživý hollywoodský diskurz. (20.01.2016)

Je to těžké. Když budete někoho mít rádi za to jaký je, jaké má názory, něco s ním prožijete a on pak najednou začne postupně blábolit, říkat nesrozumitelné věci a vy najednou nebudete chápat o čem mluví, nebude asi jednoduché poslat ho jednoduše do háje. Nevadí mi, že Malick točí už poněkolikáté stejný film a ani mi nevadí, že už se ale totálně vykašlal na děj. Vadí mi, že na to musím koukat, protože furt doufám, že třeba zase jednou najdeme společnou řeč a budeme si rozumět. 4/10 (05.02.2016)

Terrence Malick rozhodně nebude nikdy mým oblíbeným režisérem a snímkem "Knight of Cups" to jen potvrdil. Většinou mi nevadí se na film dívat, i když je špatný, ale tady mi to vadilo. Celkové nasnímání filmu, které je jakoby odtažité od hlavní postavy, mi neskutečně vadilo a iritovalo mě. Ne, tohle už nechci nikdy vidět znovu. (13.01.2016)

Nevím na čem Terrence Malick jede, ale měl by s tím přestat, protože na rozdíl od Gaspara Noého nebo v blahých časech Alejandra Jodorowského mu drogy nesvědčí. Knight of Cups je o něco málo horší než Strom života a o něco málo lepší než K zázraku. Nicméně všechny tři filmy jsou podobně špatné a slévají se mi v něco jako: „My son…“ What is the meaning of life?“ Krásné ženy. Funkcionalistické chladné prostory. Vybroušený vizuál. Podmanivé kamerové jízdy. Dinosauři. „Love.“ „Life is like a swamp.“„There is no meaning.“ ___ Pořád se mi vkrádá srovnání s Houellebecqovými Elementárními částicemi, které možná není úplně na místě. Ale v obou dílech, Malickově filmovém a Houellebecqkově literárním, vidím určité společné rysy. Snaží se býti filozofickými, v určitém smyslu transcendentálními, ale v konečném důsledku jsou „prázdnými“. (16.04.2016)

"My son... you are just like I am. Can’t figure your life out? Can’t put the pieces together? Just like me. A pilgrim on this earth. A stranger. Fragments... pieces... of a man." Žalozpěv za duši moderního člověka. Člověka bloudícího, neúplného, roztříštěného. Člověka odloučeného od světa, Boha, přírody, odcizeného sobě samému. Žádný Malickův film v sobě nenese tolik bolesti a smutku, žádný toho neříká tolik o duchovní krizi dneška a mrákotě, která nás obklopuje. A byť se na první pohled může opak zdát pravdou, žádný v sobě zároveň nechová tolik naděje na procitnutí, nový začátek... (14.09.2015)