Mama

Průměrný bubácký horror, o kterém se toho hodně namluvilo a napsalo, leč výsledek za pochvalnými komentáři notně pokulhává. Co je především špatně? Že není strašidelný! Lekačky umí každý, ale napětí nulové. Hudba je místy podařená, jenže v momentě, kdy má diváka napínat a děsit, jí dojde dech. Strašidlo nevídaně pixelové, což bych ale nakonec odpustil. Během sledování jsem si několikrát vybavil Truffautovo mistrovské Divoké dítě, které filmaře jistě inspirovalo. Chata v lesích, rozlehlý dům, děsivá historie nešťastné ženy...Dobré motivy, co dohromady dají, bohužel, průměrnou bubákovinu šmrncnutou Asií. Zatraceně, kam se poděla báječná monstra 60.-80.let? Jakoby nestačilo, že čínské už je snad úplně všechno! Ztracený večer to nebyl, na jedno podívání ale dostačující. p.s.chtěl bych vidět, jak najde pes po pěti letech stopu v lese... (01.05.2013)

Asi takhle, strašení je to hodně slušný. Obzvlášť povedená je práce s prostorem domu a jeho tmavými kouty. S tím souvisí napětí pramenící často jen z náznaků (pootevřená skříň v dětském pokoji nebo podivné chování mladší sestry), takže nebezpečí větříte na každém kroku. A přesto, že se příběh nevyhne spoustě klišé, tak námět se starostlivou matičkou je rozhodně zajímavý. Problém nastává, když se zhruba od poloviny filmu začne tahle svině objevovat v každé druhé scéně, jelikož její digitální podoba nepatří zrovna k těm šťastným krokům (vyloženě srandovní je její chodící paruka). Navíc ten melodramatický konec pak nezapadá do kontextu seriózního hororu. A to je fakt škoda, protože některé scény mají skutečně sílu. Jasně, zrovna mám na mysli tu s fotoaparátem v lesní chatě. (21.04.2013)

Rok po Sinister další bombastický horor s naprosto skvělou atmosférou. Zpracování MAMY bylo famózní a její postava naháněla strach. Dokonce i pár povedených lekaček, u kterých divák vyletí z kůže. Naštěstí trailer neukázal nic zásadního, takže jsem se i přesto bavil. Mám jedinou námitku a to závěr, mohl být trošku jiný. Sice není typický, ale přesto nebavil na 100% jako celý snímek.. 9/10 = 90% (31.03.2013)

Spíše takový pohádkový horor. Přišlo mi, že ty klasické lekačky by tam ani nemusely být a film by působil lépe, jelikož Mama byla vlastně dobračka, co se o ty děti postarala a živila je, když je chtěl vlastní fotr zastřelit. A to že byla nasraná, když jí je někdo vzal je vlastně celkem pochopitelné. Škoda toho lajdáckého digitálního zpracování, protože to fakt působí hrozně divně. Každopádně konec mě i trochu dojal a rukopis Del Torovy producentské dílny je na tom znát. (22.02.2014)

Teprva když uvěříte v démony, budete připraveni začít s nimi bojovat... Mama je výkřik v tichu a ticho ve výkřiku, pohádka s del Torovsky výtvarnou démonologií, psychologická i fyzická. Andres Muschietti hraje od počátku riskantní partii, novošpanelská hororová vlna už má natolik charakteristický rukopis, že se pomalu začíná, stejně jako asijské duchařiny, opakovat ve výrazu. Máma má vždycky pravdu a je tak trochu lapená v temnotě, pomalu odkrývá svůj příběh, aby se minutu po minutě zdála být nepřemožitelným zlem. A za oponou toho všeho, nutně empatický příběh o síle pouta mezi dítětem a matkou, mezi sestrami. Jo, konfrontovat dítě s temnotou je sázka na jistotu, která vyjde tehdy, pokud je dítě autentické, pokud příliš nehraje, nepřehrává. Megan Charpentier, ale především nepochopitelně uvěřitelná Isabelle Nélisse , jsou samy sobě příběhem. Vizuálně působivý obal, nápaditá hra s dlouhým, ikonově poskládaným záběrem, kdy si váš zrak najde přesně to, co chtějí, aby našel, skvěle padnoucí hudba Fernanda Velázqueze. Ne, Mama není dokonalá, atmosféra je v závěru možná až příliš artová, přesto je lidská, svrchovaně somatická. A to je u moderního hororu, teda aspoň pro mě, sakra dobře! Mateřsky nekonzumních [final rate: 75%] (27.07.2013)