Můj vysvlečenej deník

Nevím zda už je to mou osobní zakomplexovaností k tomuto žánru, ale připadá mi, jako by to tvrdě okopírovalo nějakou hollywoodskou teen "komedii", kde opět teenageři všechno můžou, jsou to osobnosti bez starostí a povinností a nic se jim nesmí zakazovat. Smutné, že se to tak rychle zakořenilo i v našich výsostných vodách. Pár vtípků se tu našlo, ale nic zásadního, abych na to už za hodinu nezapomněl. Tráva, chlast, cigára, blitky atd., to všechno už přijde dnešní mláděži do 18let zcela normální a vlastně ani mě to už nijak nepřekvapuje. Zároveň krom tohoto ale není na co se dívat (když nepočítám Verču). Hodně slabá slátanina všeho možnýho, po čem za chvíli neštěkne ani pes. 35% (19.05.2014)

Tento film by se rád prezentoval jako obraz ze života dnešní mládeže, ale není to tak. Žila jsem mezi teenagery 25 let a proto hodnotím snímek jako divácky podbízivý. Mne nezaujal ani prostředím či hereckými výkony, a už vůbec ne příběhem, který tam snad ani žádný nebyl. Postrádala jsem výchovný moment či vzor, protože kouření, pití, fetování a sex není nebo by neměl být jedinou životní náplní dnešní mládeže. To by bylo opravdu smutné. Hodnotím shovívavě, protože chápu, že film nebyl natočen pro mne, spíš pro moje vnuky, a také proto, že jsem v očekávání nějakého průlomu jej vydržela sledovat až do konce. Tento snímek je černou můrou rodičů a výchovných pracovníků. Točí-li se dneska takové filmy, nedivím se, že nikdo nechodí do kina. (15.10.2016)

Dospěl jsem k názoru, že by se mi snímek mohl líbit, jen pokud bych utrpěl náhlý stav zastydlé puberty a pokud bych k tomu disponoval jiným uspořádáním chromozomů. Vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni nesplňuji ani jednu z výše uvedených podmínek, mi film nic nedal a já se k němu zachovám recipročně. Zaujalo mě jen zjištění, že jsem snad poprvé viděl Petru Špalkovou v roli sympaťačky, ale všechno ostatní na mě působilo....no, a to byl ten problém, ono to na mě vlastně nepůsobilo. Nějakou dobu jsem prostě sledoval, jak se odvíjí jakýsi děj, který šel totálně mimo mě, pak vyjely závěrečné titulky a já jsem se ani nenaštval, že jsem ztratil půldruhé hodiny života. Prostě nic. Bez chuti, bez zápachu, bez emocí. Byla to taková dokonale sterilní záležitost. / Poučení: Vždy podélně, nikdy příčně. (05.03.2023)

Jsem hluboce nasrán, ni tím, že by to byla tak zhovadilá práce, ale tím, že kdyby se nejednalo o jakousi adaptaci čehosi, tak to mohlo bejt sakra dobrý, režie je totiž výborná a někteří herci taky (Veronika Kubařová), dokonce i pár dost zábavnejch slovních výměn by se našlo (Rozhovor s výčepním v hospovárně, rozhovor s vydavatelem), ale sakra, to byla taková nuda (a pár detailních záběrů na dívčí pozadí v kalhotkách v první půlce [filmu] na tom fakt nic nezmění), vždyť já sem dostal chuť se zhulit a to sem to zkoušel jednou před tak pěti lety! Postavy nesympatické (snad jen Hagrid za něco stál) a prázdné, notně tupé, skoro jako přítomný "děj", který vláčí postavy od nikud nikam (a teď nemyslím v prostoru, místě, ani čase, vrcholem zmaru jsou nejdementnější scény z psychiatrie - ku zmagoření). Proč jenom někdo s tímhle hereckým a technickým materiálem nenatočil něco s pořádným a ne podřadným dějem... Ono si to vlastně zaslouží tři, ale teď je tomu prostě dát nemůžu, možná až se trochu schladím na něčem lepším, tak to změním.... Tak jsem poslech radu která ve filmu zazněla a napsal tenhle hovadskej komentář " Máš pravdu, jen se vyblij " (27.05.2013)

Co dělaj holky, když maj depresi? Nic. Blejou. Konec citace. Není to komplet buransky "teenagerovské", to je ale asi jediná poklona, kterou jsem schopen složit. Deník je úplně prázdný, nezáživný, nesmyslný, nezajímavý, nezábavný. Jestli "současnou českou komedii", tak Přebor a klidně i Vrásky z lásky. Jestli komedii od holek, o holkách a "pro holky", tak jedině Bridesmaids. 50% (24.04.2012)