Když Burian prášil

Když se řekne Vlasta Burian, automaticky se mi vybaví U pokladny stál a pak jeho baron Prášil. Komedie Martina Friče o baronovi, který si neustále vymýšlí, navíc tomuto sportu podlehlo evidentně celé jeho panství, takže se v místní restauraci pořádají myslivecké seance se soutěží v "prášení". Nikdo už neví co je pravda a co výmysl. Příchozí Oldřich Nový coby nový tajemník do party skvěle zapadne, jelikož je úplně stejný "krmič" jako ostatní. Řada nesmrtelných scén, dobře vymyšlené zápletky, Burian opět imituje hudební nástroje, prostě paráda. Dnes mám rád i jiné Vlastovy filmy, ale tento byl u mne jedním z nejzásadnějších po mnoho let. 85% (14.02.2015)

„Karličko, co jsem ti říkal dnes o těch mužských, tak to se na tohodle nevztahuje. Poněvadž ty s brejlemi nejsou nebezpeční.“ Chyba! Arnošt, ať už je synem kohokoliv, se nezdá. Ne jako baron, jehož svědomí je čisté jako okvětí bílé…anebo ne, já vám to radši řeknu někde jinde…Burianův Prášil každopádně baví (revize alimentačních povinností vedou) a zas se jedná o 1 z jeho zdařilých exhibic (a to i přesto, že krom výstupů s Novým nemá žádného dobrého nahrávače). Ti 2 film musí táhnout sami, ze mdlých vedlejších herců bych vypíchl jen Marvana (ač to tak zprvu při jeho koulení očima nevypadá), jehož vpád do zámku odstartuje nejpovedenější část filmu. A co se týče tolik opěvovaného hraběte, tak mi na Kochanovském nejvtipnější přijde spíš to, jak je všude (i tady) uváděn špatně (jako Kocharovský či Kocharowski). Za posledních 10 minut (příchod rodičů) to budou ještě solidní 4*. „A prosím, pane barone, jak zaúčtujem to zvýšení?“ - „Ehm, no, řekněme…dobročinné účely, ne?“ - „Jak to?“ - „No mně to tenkrát dělalo dobře.“ (16.06.2019)

Tak náhodou ten "možná úplně nejlepší film Vlasty Buriana" bude právě tenhle, protože jen v něm se podařilo dosáhnout tak dokonalého akordu hned tří tolik rozdílných a přece geniálních komiků: Vlasty Buriana, Oldřicha Nového a Čeňka Šlégla, přičemž ani jeden z nich "nehraje druhé housle". Obdivuhodné! Šléglova kreace stoprocentně šlechtického degeneráta je prvotřídní, Nového promluva o jeho těžkém životě v Americe je zase jedna z nejlepších parodií na brakovou literaturu, jakou jsem v českém filmu slyšel (vizuálně by se už snad něco našlo), no a Vlasta Burian je tady stále ve své nejlepší kondici. (28.11.2017)

Tak asi takhle. Viděl jsem Buriana i v mnoha vtipnějších komediích. Průser to však není. Zasmál jsem se přesně 3x. Ano, počítal jsem to. Vlastně je to slušná sranda. Nutno vzít v potaz rok vzniku(1940). Každá postava ve filmu má svoji vlastní skříň kostlivců a celá sranda je zde postavena právě na záměně těchto skříní. Burian je zde tradičně burianovský a celá další herecká smetánka minulosti mu pěkně nahrává. Moc se mi líbil nebožtík dědeček, který shazoval talíře, když někdo lhal, ale stejně to nevidím na víc než na hodně pěkné 2*. P.S. Hrabě se jmenuje Kochanovský. Někdy je lepší věřit hereckému obsazení, které je v úvodu filmu. Wikipedii mnohdy zpracovávají volové a poté to mají další volové špatně opsáno. (22.06.2012)

Docela mě překvapilo že Oldřich Nový měl za polovičku Zorku Janů. Jelikož měl samé ty slavné herečky v té době, tak toto bylo milým překvapením. Jinak už jsem se lekla že se jako vlastní sourozenci vezmou, což by se mi vůbec nelíbilo protože pak by mohli mít postižené děti. Ale nakonec se tedy vše vyjasnilo jak už to v komediích bývá a Zorka do kláštera neodjela. Kdepak. Tohle nebyl žádný přiblý Venoušek a Stázička což je komedie kde je možné ůplně všechno. (16.11.2018)